Jak vypadá záchvatovité přejídání a co s tím dělat?

Přejídání

Zatímco anorexii nebo bulimii pozná každý prakticky na první pohled, se záchvatovitým přejídáním se tolik nesetkáte. Jedná se též o poruchu z příjmu a pro ty, kteří jí trpí, jsou v ohrožení. Nacpat se špagetami, dát si větrník s polevou, a vše zakončit něčím slaným. Váš žaludek může být plný, ale vy jíte, protože vás to k tomu nutí. Zní vám to povědomě? Pokud ano, nejspíš i vy trpíte poruchou příjmu potravy.

Ztráta kontroly nad příjmem stravy

Nezáleží na tom, kolik toho víte o jídle, jak promyšlené je vaše stravování nebo jak moc potřebujete zhubnout. Když se vaše mysl rozjede na plné obrátky, pozřete za dvě hodiny to, co jiní jedinci zvládnou za celý den. Během onoho „aktu“ nemůžete pomoc, ale následně budete cítit lítost, což vede ke stresu, úzkostem, pocitu nevolnosti ze sebe sama a depresím. Charakteristickým rysem záchvatovitého stravování je, že si nic nekompenzujete – například nezvracíte, nesnažíte se vše vyběhat a atd…

Významným ukazatelem poruchy je to, že se jedinec přejídá někde o samotě, protože se za to stydí. A obvykle jí hodně rychle. Abyste věděli, že zrovna vy trpíte touto poruchou, budete se přejídat alespoň jednou týdně po dobu delší než 3 měsíce. Hlavním příznakem je tedy nadváha nebo přinejmenším obezita. V žádném případě to však neznamená, že každý jedinec s nadváhou nebo korpulentní postavou ji trpí! Během poruchy člověk nejí zeleninu. Naopak se sytí například mastnou nebo sladkou stravou.

Čím lidé trpí při záchvatovitém přejídání?

Vytvořená nadváha nebo korpulentnost se projevuje i jinak než jen ukládáním tuku, kvůli kterému odmítáme svlékání do plavek. Vysoký krevní tlak, ucpané žíly, riziko kardiovaskulárních onemocnění, nadměrné namáhání kloubů… A nakonec jsou tu i psychické problémy, které vznikají důsledkem poruchy příjmy potravy.

Přejídání 2
Foto: Pixabay

Jedinci, kteří trpí tímto problémem, se po jídle ponižují, stydí se za to, že si dopřávají, a ztrácejí sebevědomí, v podstatě proto, že mají nadváhu. Tento stav je spojen s depresivními a úzkostnými poruchami. Nakonec se začnou stranit společnosti…

Jak najít cestu pryč z této poruchy?

Řešení je docela problematické a může být srovnatelné s alkoholikem, který se snaží přestat pít. Neexistuje žádný stoprocentně přesvědčivý přístup a nikdy není zajištěno, že léčba bude fungovat. Psycholog by měl přinejmenším nabídnout pomoc a jako součást poradenské léčby nabídnout pomocnou ruku nemocnému i ohledně depresí a úzkostí. Čas od času je nezbytné navštívit terapeuta a nasadit léky. Nakonec je zásadní rozhovor s dietologem, který bude řešit problémy s nadváhou a nabídne pomoc při nastavení stravovacího režimu.

Zdroje info: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK551700/, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9793802/

Náhledové foto: Pixabay