Máte zlost? Snažte se dosáhnout usmíření

Vztek

Po všech úskocích, podrazech a jiných hanebnostech se navzájem omlouvají – tedy v některých případech. Nebo se o to alespoň pokoušejí. Protože odpuštění má vliv nejen na vaše navození duševního klidu, ale navíc zahrnuje i pozitivní dopad na fyzické zdraví. A má pravidla, která se vyplatí dodržovat.

Když vás někdo naštve nebo vám ublíží, prvotním pocitem, který se ve vás vzedme, je rozhořčení nebo sebelítost. A v některých případech obojí. Budete moci pročíst stovky příruček a návodů, jak se s bolestí vypořádat a nechat ji odeznít, ale obvykle vám příliš nepomohou. Není to tak jednoduché. Někteří se dokázali vyrovnat s ublížením a nespravedlností, a umí si odpustit. A v tomto ohledu byste měli být laskaví sami k sobě. Jde o to, že především odpouštění je proces, který vyžaduje čas.

Proces odpuštění

Odpuštění neznamená to samé jako tolerance nebo zapomínání. Stačí hledat způsoby, jak si vnitřně neublížit, jak se nenaplnit tou zradou, pohoršením nebo pohrdáním, což nemusí být vůbec snadné. Už se v sobě nevyznáte? Pak byste si měli založit deník, kam si budete zapisovat všechny své pocity. Udržet si rozhořčení je v některých případech mnohem méně náročné. Rozčilovat se může být běžná věc, ale není úplně nejlepší strategií. A zaměřuje se na to, že správný čas začít uvažovat o téměř odpuštění je, jakmile zjistíte, že rozhořčení vám vůbec neprospívá a je následně zbytečné.

Lze si vůbec odpustit?

Víte, co dokáže udělat odpuštění s tělem a myslí? Přeci dojde ke snížení stresových hormonů a krevního tlaku, posílení imunity a zmírnění různých psychosomatických potíží, jako jsou bolesti žaludku, zad nebo krční páteře. Znáte rčení už dlouho mi leží v žaludku? Přesně o to jde!

Zapište si vše o svých pocitech

Psaní
Foto: Pixabay

Když své myšlenky a pocity uvidíte napsané a trochu se nad nimi zamyslíte, obyčejně vše uvidíte v jiném světle. Sedněte si a sepište všechny osoby, které vám nějakým způsobem ublížily, od dětství až po současnost, a poté je seřaďte od nejvýznamnějších po nejméně významné. Zdokonalte si metodu odpuštění u toho, kdo vám ublížil nejméně. A až to uděláte, jděte dál. Jakmile si to zopakujete a budete se posouvat stále výš a výš, možná začnete být nakonec shovívavější a lépe schopni vyjednávat s těmi, kteří vám zanechali jizvy na duši.

Zkoumejte vlastní pocity

Prvotním krokem k vyrovnání s okolnostmi je vyjasnit si, jak moc jste rozzlobení a proč. Nebuďte v rozpacích, když rozpoznáte nepříjemný, možná nesnesitelný pocit, zatímco si utřídíte své úvahy o tom, proč vás daná okolnost tak ovlivnila. Často v takové chvíli můžete najít paralelu k nějakému přirozenému setkání z dětství nebo mládí, kdy jste háklivější. Zjištění míry vašeho rozhořčení je důležitým začátkem v rámci přípravy na odpuštění, proto se ho nesnažte obejít.

Uvědomte si vlastní chybu

Omluva
Foto: Pixabay

V některých případech je jedinec zcela nevinný, ne však pokaždé. Pro každý spor jsou tu vždy dva. A může vzniknout dojem, že vám všichni ubližují.

Zapomeňte na omluvy

Určití jedinci často skutečně nepřijdou na to, že někomu ublížili, nebo si neuvědomují míru svého trápení. Takže vyčkávání s omluvou může být plýtváním časem, a v případě, že máte pocit, že byste chtěli přípravu na zotavení, začněte hned. Pro sebe. Jde o to, abyste se cítili lépe.

Co a proč se stalo?

Další nepostradatelnou součástí je si uvědomit, co se stalo. Možná to bylo naznačeno zcela odlišným způsobem, špatně jste si to vyložili. I to se stane. Jaké měl ten druhý důvody, zkuste se na chvíli vžít do jeho situace a přemýšlet jako on.

Zdroje info: aktualne.cz, psychosom.cz

Náhledové foto: Pixabay