coronavirus-4833616_1280

Které vakcíny na koronavirus už finišují a jak je na tom české želízko v ohni

„Kdy budou ukončena karanténní opatření?“ ptají se zhusta lidé epidemiologů. A ti se zpravidla odkazují na vakcínu. „Až bude očkované dostatečné procento populace.“ Odpovídají. Obvykle se jejich odhadované číslo pohybuje mezi 30-40 % proočkované populace.

A jak to prozatím s plánovanými vakcínami vypadá? Máme pro vás přehled těch nejnadějnějších, mezi nimiž nechybí ani ta z Česka. Jde o typy, které se nacházejí ve druhé nebo třetí fázi hodnocení, jež je posledním předstupněm před jejich schválením a komerční výrobou.

Vakcína AstraZeneca

Vlastně bychom měli psát AstraZeneca a University of Oxford, jde totiž o jejich společný projekt, který do lidského organismu naočkuje specifický gen viru COVID-19, což by mělo podpořit žádanou imunitní reakci v době antigenu. Aktuálně probíhá testování na 50 000 dobrovolnících z celého světa, a to i přes to, že nedávno muselo být její experimentální používání na čas ukončeno kvůli nespecifickým zdravotním problémům jednoho z účastníků dobrovolného testování. Dnes je však už všechno na dobré cestě.

Vakcína Sanofi a GSK

Dalším společným výzkumným projektem je ten od společností Sanofi a GSK. Třetí fáze by měla vystartovat v příštích dnech a bude-li úspěšná, dočkáme se vakcíny už v roce 2021, což ostatně platí i u vakcíny AstraZeneca a University of Oxford.

Moderna má za sebou skvělou druhou fázi

O tomto německém počinu se hojně mluvilo zejména během července. Tehdy totiž úspěšně dokončila druhou fázi – a to s opravdu překvapivým výsledkem. Účastníci očkování si totiž jako „památku“ odnášeli násobně větší množství protilátek, než jaké běžně zůstává v lidském organismu po prodělání koronaviru. Teď běží třetí fáze a vakcínou se v případě úspěchu počítá v druhé polovině příštího roku.

Očkování

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Vakcína Pfizer a BioNTech se řadí k těm nejnadějnějším

Společně ji vyvíjejí americká společnost Pfizer a německá společnost BioNTech. A jak funguje? Snaží se ovlivňovat přímo genetickou informaci buňky, čímž ji v podstatě přiměje produkovat protilátky.

Třetí fáze klinického testování zahrnuje 44 000 dobrovolníků, rozesetých po celém světě. Má také ze všech nejdřívější předpokládaný zápis k registraci – mluví se o konci října 2020, což by samozřejmě značně urychlilo její uvedení na trh. Okolo 100 milionů připravených vakcín by tak mohlo být k dispozici už letos. Má to ovšem háček – vakcínu je nutné od výroby až po aplikaci skladovat při -70 °C.

Jak vypadají české snahy?

Mezi nadějné projekty se zcela jistě počítá i česká vakcína, je právě vzniká ve spolupráci hned dvou ústavů: Státní zdravotní ústav s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny. Má za sebou teprve první fázi, ovšem úspěšně zakončenou. Prozatím šlo jen o testy na hlodavcích, o dalším postupu musí rozhodnout ministerstvo zdravotnictví.

Co byste měli vědět o vývoji vakcíny na koronavirus

Podle posledních dat WHO najdeme na světě přes 150 projektů v první, preklinické fázi a dalších 40 se již dostalo do některé z fází standardního klinického hodnocení. Jen méně než 20 z nich se nachází ve druhé nebo třetí fázi klinického testování.

Vývoj vakcíny je také urychlený. To, co by za běžných okolností trvalo roky, se vzhledem k mimořádnosti situace počítá na měsíce. Velmi pomáhá celému procesu i fakt, že většina vakcín na COVID-19 vychází z již ověřených, testovaných dříve třeba na SARS nebo MERS. Nezačíná se tedy od začátku.

Pravidla pro bezpečnost a požadovanou kvalitu, standardizovaná podle mezinárodních norem, jsou však stále dodržována beze zbytku. K posuzování a dalším administrativním úkolům jsou však tyto projekty odesílány přednostně.

Proč nemá Čína svou vakcínu?

Možná vás zaráží, že v článku chybí Pekingský institut pro biologické produkty (vlastník Sinopharm) a jeho látka BBIBP-CorV, o níž se ještě nedávno hovořilo s velkými nadějemi. Čína se však rozhodla pro tzv. nouzové využití pro armádu a některé civilisty. Podle zdroje South China Morning Post se očkování už podrobily stovky tisíc obyvatel Číny a s masivním očkováním celé populace se počítá do konce roku. Bližší info prozatím bohužel není.

Rusko svou vakcínu Gam-COVID-Vac (s přezdívkou Sputnik V) používá nouzově už od července, aktuálně běží postregistrační studie, více informací zatím není.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Každý by se chtěl cítit skvěle. I já. Snažím se o to a některé zajímavosti ohledně zdraví vám prozradím ve svých článcích.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *