Když oči volají o pomoc: Signály, které byste neměli přehlížet

Zrak máme jen jeden – a přesto ho bereme jako samozřejmost. Co když ale naše oči volají o pomoc dlouho předtím, než se ozve jiné onemocnění? Právě na tuto souvislost upozorňuje letošní Světový den zraku, který připadá na 9. října. Pod mezinárodním mottem „Love Your Eyes – Milujte své oči“ vyzývá světová kampaň jednotlivce, komunity i vlády, aby péči o oči postavili do centra zájmu. Protože až 80 % případů ztráty zraku by bylo možné předejít nebo je léčit, pokud se podaří problém odhalit včas. Právě neléčené oční vady jsou častým důvodem zhoršeného zdravotního stavu i kvality života. Odborníci z očních klinik Lexum se proto ke kampani připojují a připomínají, že za různými zdravotními obtížemi může být něco, co jste dosud přehlíželi – špatný zrak. Právě včasné rozpoznání signálů, že něco není v pořádku, může znamenat rozdíl mezi jednoduchou korekcí a trvalou ztrátou zraku.

Jak poznat, že problém je v očích?

„Ne každého napadne, že bolesti hlavy nebo potíže se soustředěním mohou souviset se zrakem. Například u dětí může být důvodem nesoustředěnosti ve škole neléčená oční vada. Ani ony samy si na začátku nemusí uvědomit, že na čtení nebo na tabuli vidí hůř než jejich spolužáci,“ vysvětluje MUDr. Věra Flemrová, lékařka oční kliniky Lexum. 

Bolest hlavy, časté mrkání, přivírání oka, ale i nešikovnost ve sportu, například kvůli špatnému odhadu vzdálenosti – to vše může mít příčinu v nekorigované dioptrické vadě nebo neodhaleném šilhání. V dospělosti zase bývá častým viníkem presbyopie – tedy přirozené zhoršení zraku, které se objevuje kolem čtyřicítky a nutí nás používat brýle na čtení. Dalšími příznaky, že je čas navštívit oftalmologa, mohou být rozmazané vidění, únava při čtení nebo mžourání u obrazovek. Specifickou skupinou jsou pacienti, kteří mají obtíže, o dioptrické vadě vědí, ale nechtějí nosit brýle.  Jejich potíže lze řešit dioptrickou operací, samozřejmě pokud jsou k operaci vhodní.

„Zrak používáme v bdělém stavu prakticky neustále. Jakákoli porucha nebo změna kvalitního vidění má samozřejmě vliv na naše běžné každodenní činnosti, ale – a to je podstatné – může mít vliv i na jiné části našeho těla. Bolesti hlavy a migrény, poruchy stability a koordinace pohybů, únava a ospalost, bolesti krční páteře, šíje a zad, zvýšený stres až psychické problémy – to vše mohou mít na svědomí problémy se zrakem,“ upozorňuje MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě klinik Lexum. 

Foto: Pexels

Pomoci může prevence

Podle lékařů z Lexum má vadu zraku více než 40 % českých školáků. Zatímco u malých dětí bývá problém odhalen preventivní prohlídkou u pediatra, v pubertě se často přehlíží. „Dětí s brýlemi dlouhodobě přibývá. Zrak se jim zhoršuje také proto, že více času tráví před obrazovkami než venku. Ze studií víme, že u dětí, které stráví aspoň dvě hodiny denně venku, je mnohem nižší riziko rozvoje krátkozrakosti – tedy špatného vidění do dálky. Pohled do telefonů a tabletů naopak rozvoji krátkozrakosti napomáhá,“ popisuje MUDr. Flemrová. Rodiče by proto měli věnovat pozornost signálům jako je čtení „s nosem u knížky“, potíže s opisováním z tabule, časté slzení očí nebo i pokles výkonu či zhoršení prospěchu. Časná korekce dioptrické vady může rozvoj obtíží zcela zastavit anebo u zhoršující se krátkozrakosti díky novým technologiím alespoň zhoršování dioptrií zpomalit.

Když oči varují před náhlou komplikací

Funguje to ale i naopak – mohou to být právě oči, které nás jako první upozorní na jiný zdravotní problém. „Zarudlé oči nebo drobné krvavé skvrnky na bělmu nemusejí být jen známkou únavy či infekce – mohou také signalizovat vysoký krevní tlak, který namáhá cévy v celém organismu. Podobně i jiné změny mohou odhalit skrytý závažnější zdravotní problém – například žluté zbarvení očí může signalizovat potíže s játry, bledé spojivky mohou značit chudokrevnost, vystouplé oči onemocnění štítné žlázy, časté záněty spojivek autoimunitní choroby, prudký pokles vidění může mít souvislost s roztroušenou sklerózou, drobná krvácení na sítnici mohou být prvním signálem cukrovky, a tak dále,“podotýká MUDr. Němec. Pravidelné oční prohlídky proto nejsou důležité jen kvůli zraku – mohou včas upozornit i na jiné nemoci, o kterých zatím vůbec nevíme.

Kdy jít na preventivní vyšetření?

Oční specialisté doporučují komplexní vyšetření zraku alespoň jednou za dva roky, u rizikových skupin častěji. A to i tehdy, pokud vás zrak „nepálí”. Prevence může odhalit vážná onemocnění včas – a zachránit nejen zrak, ale i celkové zdraví. 

S vývojem očních technologií dnes existuje řada možností, jak zrak opravit bez nutnosti celoživotního nošení brýlí. Laserové zákroky dokážou bezbolestně odstranit většinu refrakčních vad, od loňského roku mohou laser v Česku podstoupit i lidé po čtyřicítce, které trápí nutnost nošení brýlí na čtení. Laserová metoda Presbyond jim dokáže skvěle pomoci.

„Zrak je náš nejdůležitější smysl, přesto mu často dáváme zabrat – dlouhým sledováním telefonů a obrazovek, čtením při špatném světle, zanedbáváním spánku, prací v přesušených klimatizovaných místnostech, kouřením cigaret, nedostatečnou ochranou před sluncem nebo i jen takovou maličkostí, jakou je snížená frekvence mrkání při videohrách či práci na počítači. Doporučuji dělat si každých 20 minut krátkou přestávku od monitoru, pracovat při denním nebo kvalitním umělém osvětlení, nešetřit na slunečních brýlích a nezapomínat na pobyt venku. Pomáhá i pestrá strava bohatá na vitamíny A, C, E a omega-3 mastné kyseliny. A hlavně – nezanedbávejte preventivní prohlídky. Právě ty mohou odhalit problém dříve, než vás začne v životě skutečně omezovat,“ dodává MUDr. Němec.

8 signálů, které byste neměli přehlížet

1. Zamlžené nebo rozostřené vidění, nejasné barvy

Může jít o běžnou refrakční vadu (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), ale také o první známku šedého zákalu. Pokud vás zamlžené vidění trápí i s brýlemi, je načase podstoupit vyšetření. Šedý zákal je snadno léčitelný jednoduchou operací.

2. Pálení, řezání, pocit písku v oku

Nejčastěji jde o syndrom suchého oka – potíže se slzným filmem, které mohou zhoršit i dlouhé hodiny u obrazovky nebo klimatizované prostředí. Řeší se nejčastěji kapáním umělých slz, někdy je ale třeba cílená léčba, která existuje.

3. Zhoršené vidění za šera nebo v noci

Může ukazovat na šeroslepost nebo (častěji) nedostatek vitamínu A. U mladších osob někdy značí také začínající degenerativní změny sítnice. Jednou z nejčastějších příčin zhoršeného vidění za šera je ale neodhalená nebo nedostatečně korigovaná dioptrická vada, zejména krátkozrakost (myopie) nebo astigmatismus.

4. Záblesky, mžitky, plovoucí zákaly

Tyto příznaky mohou signalizovat změny na sklivci nebo sítnici – včetně jejich odloučení, které může vést k trvalé ztrátě zraku. Je důležité jednat rychle.

5. Dvojité vidění (diplopie)

Může mít neurologický původ (např. po mrtvici), ale také souvisí s poruchou okohybných svalů nebo šilháním u dospělých.

6. Přecitlivělost na světlo (fotofobie) a bolest očí

Vyskytuje se např. při zánětech rohovky či duhovky, ale i při glaukomu. Může být ale též prvotním projevem určitých autoimunitních onemocnění. Pokud je fotofobie doprovázena bolestí, vždy vyhledejte lékaře.

7. Bolesti hlavy a únava při čtení

Zejména u dětí a seniorů může jít o nediagnostikovanou oční vadu – u dětí často hypermetropii (dalekozrakost), u dospělých vetchozrakost. Správná korekce zraku potížím výrazně uleví.

8. Zakopávání, mhouření očí, potíže s odhadem vzdálenosti
   Může jít o příznak tupozrakosti – zrakového postižení, kdy jedno oko nevyvíjí dostatečně ostré vidění. Postižený může naklánět hlavu, mhouřit jedno oko, mít potíže s odhadem vzdálenosti nebo se hůře soustředit při kreslení a čtení. Včasné vyšetření u oftalmologa může předejít trvalým následkům. Nejlépe se léčí v dětství.

Zdroje info: Autor, MUDr. Věra Flemrová, MUDr. Pavel Němec

Náhledové foto: Pixabay