Chodím, abych mohl chodit, říká rekordman pochodu Praha-Prčice

Když ortopedi vidí jeho snímky, často nevěří vlastním očím. „S tímhle se nedá chodit ani na nákup,“ říkají. Pan Miroslav Brábník (84 let) se jen usměje a další den vyrazí do terénu. Je rekordmanem legendárního pochodu Praha-Prčice. Trasu o délce 65 km dokázal v minulosti dokonce několikrát uběhnout. Přestože se o sebe dlouhodobě stará, jeho kloubům chybí chrupavky. Ale moc dobře si uvědomuje zásadní věc – aby se udržel v pohybu, při životě, musí chodit.

Ačkoliv je pan Brábník v 84 letech i přes své zdravotní neduhy v neuvěřitelné kondici, ke sportu ho doma nevedli. Naopak měl problém s tělocvikářem, protože odmítal jakékoliv cvičení včetně běhu. Jenže na konci základní školy byl na táboře, a tam přišel zlom.

„Měli jsme všichni závodit v běhu na 1000 metrů. Já jsem nejspíš zrovna byl v nějakém dobrém rozpoložení. A hlavně jsem měl velkou motivaci – výhrou byl dort. To mi dávalo smysl. Tak jsem běžel, až jsem vyhrál,“ vzpomíná pan Brábník.

Od té doby se pohyb stal přirozenou součástí jeho života. Nejprve závodil na kole, po letech se vrátil k běhu. Jak se ovšem dostal k pochodu Praha-Prčice?

„Při tréninku jsme se pořád hecovali. Říkali jsme si: „Jdi do Prčic“. A pak jeden z nás odpověděl, že se tam vlastně chodí. Tak jsme si řekli, že bychom to mohli běžet,“ popisuje s úsměvem rekordman pochodu.

V roce 1970 přišel s kolegy do Průhonic, kde byl start. Vyběhli, ale po 45 kilometrech je začaly bolet nohy, proto pochod došli. Ale další ročníky už celé uběhli. A dokonce se stalo i to, že jednou byli v cíli dříve než pořadatelé.

Miroslav Brábník ( vlevo): Foto se svolením Miroslava Brábníka

Každý krok se počítá

Rekordman pochodu Praha-Prčice se snaží dennodenně hýbat, především chodí. Jeden z ortopedů mu totiž řekl, že pokud přestane chodit, kloub se mu zablokuje a bude s chůzí konec.
„Uvědomuji si, že jakmile vynechám jenom pár dní, jako by byl měsíc tréninku pryč. Ale protože znám své tělo, nastavím si na to hlavu. Takže chodím, něco to ovšem stojí. Ale neměnil bych,“ popisuje pan Brábník.

Navzdory obtížím, které s sebou artróza kloubů přináší, zůstává v pohybu. Operaci kyčle už několikrát odložil. Naposledy kvůli – hádejte – kvůli letošnímu pochodu Praha–Prčice.

„Pohyb mi pomohl i ve chvíli, kdy jsem čelil vážné nemoci. Ještě před operací jsem ale zvládl svůj oblíbený pochod. A pár dní po ní už jsem vlastně znovu trénoval,“ vzpomíná aktivní senior.

Dlouhodobá zkušenost s pohybem potvrzuje, že i zdánlivě obyčejná chůze má zásadní význam pro udržení funkčního zdraví a soběstačnosti ve vyšším věku.

„Pravidelný pohyb a chůze patří mezi klíčové nástroje ochrany zdraví. Dlouhodobě pomáhají snižovat riziko rozvoje tzv. civilizačních onemocnění, jako jsou například vysoký krevní tlak, ateroskleróza, infarkt myokardu či diabetes 2. typu. A pokud se objeví nějaká zdravotní komplikace, je-li tělo ve formě, lépe se s ní vypořádá,“ vyjmenovává vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.

Péče o zdraví se vyplácí…

Miroslav Brábník patří mezi klienty zdravotní pojišťovny OZP, kterou využívá aktivně a dlouhodobě.

„Pojišťovna dnes převzala roli, kterou dříve zastávali lidé kolem mě – pohyboval jsem se ve zdravotnictví. A já ji využívám, jak můžu,“ zmiňuje pan Brábník a doplňuje: „Je pro mě zcela zásadní znát své tělo, pečovat o něj a využívat dostupné nástroje, které mi pomáhají zůstat v kondici.“

Jedním z nich jsou chytré hodinky a také aplikace Každý krok pomáhá, která ho motivuje k pravidelnému pohybu a odměňuje za aktivní životní styl pomocí kreditů směnitelných za finanční příspěvky od zdravotní pojišťovny.

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Hýbejte se, dokud můžete

Přestože příběh pana Brábníka může znít místy neuvěřitelně, může to být příběh mnoha tisíc dalších lidí. Ano, není třeba chodit pochody dlouhé desítky kilometrů, ale péči svému tělu můžeme věnovat téměř všichni. Je to ovšem celoživotní proces.

„Hýbejte se, kde můžete a dokud můžete. Především všichni, co jste ve věku nad 80 let. Čím dýl se budete hýbat, tím déle tady budete,“ dodává pan Brábník.

Na první dobrou vás jistě napadnou všechny možné benefity pohybu – zlepšuje náladu, krevní oběh, dýchání, posiluje svaly a klouby, podporuje metabolismus a hubnutí… Nicméně určitě bychom neměli zapomenout ani na propojení pohybu, potažmo chůze s mozkem.

„Pravidelná chůze je spojena s pozitivním vlivem na činnost mozku a přispívá tak k udržení kognitivních funkcí, podporuje paměť a soustředění a krátkodobě i kreativní myšlení. Zcela zásadní je ovšem pravidelnost,“ vysvětluje MUDr. Ježková.

Mějme tedy na paměti, že pohyb nemusí znamenat jen překonávání rekordů, ale spíše každodenní pravidelnost a o ochotu nenechat tělo úplně zlenivět, i když to někdy není „pohodlné“.

Zdroje info: Autor, Miroslav Brábník, MUDr. Jana Ježková

Miroslav Brábník( vpravo): Náhledové foto se svolením Miroslava Brábníka