Řežou se a skrývají rány pod dlouhým rukávem: v Česku se sebepoškozuje až tisíce teenagerů
Sebepoškozování mezi dospívajícími už dávno není ojedinělý problém, ale tichá realita školních chodeb. Školní psychologové upozorňují na rostoucí počet mladistvých, kteří se řežou, pálí nebo si trhají vlasy. Za bolestí na těle se často skrývá tlak sociálních sítí, nízké sebevědomí a neschopnost zvládat stres. Podle odhadů se sebepoškozování může týkat více než 70 tisíc teenagerů. Počet dospívajících, kteří řeší své problémy poškozováním vlastního těla, navíc v posledních letech stoupá
Převažují dívky
Podle odborníků se sebepoškozování více týká dospívajících dívek než chlapců. Výrazný podíl na tom mají sociální sítě. Současné děti se už neumí nudit, když nemají co dělat, vezmou telefon do ruky a on je zabaví. A když telefon odloží, dostaví se určitý propad v náladě. Sociální sítě vedou k porovnávání sebe samého, nastavují nereálný ideál krásy, životního stylu, vnímání okolí. S nastaveným zrcadlem sociálních sítí se zpravidla hůře vyrovnávají dívky. Následuje série frustrací a dívky jsou se sebou v reálném životě nespokojené, mají nižší sebevědomí, hodně se srovnávají s okolím a v tomto porovnání nevychází dobře. Sebepoškozování je pak důsledek současné rychlé doby, snaha o rychlá řešení.
Odhalení není jednoduché
Děti umějí své rány dobře skrývat, řežou se na místech, která nejsou na první pohled viditelná. Často dojde k odhalení problému dříve ve škole než doma. Děti, které se sebepoškozují, jsou často v domácím prostředí opatrnější, svá zranění schovávají důsledněji, dokáží je lépe maskovat. Mezi varovné signály patří neustálé nošení dlouhých rukávů, nehojící se rány a jizvy.
Děti se raději svěří cizímu
Svěřit se s problémem bývá často jednodušší cizímu člověku než rodiči. Ředitelé škol proto už dlouho zdůrazňují důležitost přítomnosti psychologů, speciálních pedagogů a výchovných poradců na školách. Na poradenské pracoviště se ve velké míře dnes již žáci obracejí sami, nebojí se, nestydí se. Poradenský pracovník žáka nesoudí, ale snaží se mu pomoci. Hledají spolu jiné funkční řešení, které ale nikdy nefunguje hned. Žákovi je důležité nabídnout bezpečný prostor, kde může opakovaně sdílet své emoce. Psycholog může žákovi zprostředkovat kontakt na psychoterapii, případně na psychiatra
Zdroje info: Autorka, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8037877/
Náhledové foto: Pixabay
