Kontrola zraku u dětí? Prevence může vysvětlit i špatnou koncentraci nebo prospěch

Děti si na zrak často nestěžují, zejména ty nejmenší totiž většinu  netuší, co znamená „vidět normálně“. Počet dětí s krátkozrakostí v ČR přitom za posledních 10 let vzrostl o více než 30 %. Ukazuje se, že nejefektivnější je zachytit a léčit zrakové vady co nejdříve, ideálně do 3. roku věku. Které vady lze včasným zásahem zlepšit, či dokonce odstranit? A jaký dopad může mít zrak na celkový vývoj dítěte?

Podle aktuálních dat trpí v ČR nějakou formou oční vady přibližně 15–30 % dětí. Nejčastější je krátkozrakost – týká se zhruba 200 000 dětí – ale značný podíl představují i dalekozrakost a astigmatismus. „Za posledních deset let došlo k nárůstu krátkozrakosti o 25–30 %, nejvýrazněji ve věkové skupině 12 až 19 let,“ uvádí MUDr. Valér Vojník, oftalmolog z Očního centra Poděbrady. „Refrakční vadou – například dalekozrakostí, astigmatismem nebo tupozrakostí – trpí přibližně čtvrtina školáků a asi 10 % dětí v předškolním věku,“ doplňuje.

MUDr. Valér Vojník: Foto se svolením MUDr. Valéra Vojníka

Tři roky, které rozhodují o budoucnosti

Zrak se u dětí nejdynamičtěji vyvíjí v prvních 3 letech života. Právě tehdy se mozek učí zrak správně „číst“. „Pokud se v tomto období nerozpozná vada – třeba šilhání nebo rozdíl v dioptriích mezi očima – může mozek začít obraz z jednoho oka potlačovat. Výsledkem je tupozrakost, odborně amblyopie,“ vysvětluje MUDr. Vojník.

Tupozrakost přitom není vada, kterou lze vyřešit jednoduše jen brýlemi. Bez včasné diagnózy zůstává nevratná. Šance na úspěšnou léčbu se pohybují mezi 70–80 %, pokud je vada zachycena do 7 let. Poté už šance dramaticky klesají. „Z našich zkušeností víme, že rodiče často netuší, že dítě samo o problému s viděním neřekne. Jenže zrak se vyvíjí jen po určitou dobu – a když ji promarníme, je pozdě. Pokud si rodiče nevědí rady nebo nemohou sehnat očního lékaře, mohou využít naši Asistenční službu, která jim pomůže s objednáním,“ říká MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Co lze zachránit, když víme včas?

Ne všechny vady jsou trvalé – včasný záchyt může výrazně zlepšit, nebo dokonce zcela odstranit některé z nich. „Typickým příkladem je tupozrakost. Léčba spočívá například v přelepování zdravého oka, nošení brýlí nebo speciálních zrakových cvičeních. U šilhání může pomoci konzervativní léčba nebo chirurgický zákrok – pokud je odhaleno včas,“vysvětluje MUDr. Vojník.

Refrakční vady, jako krátkozrakost nebo dalekozrakost, se obvykle řeší brýlemi nebo kontaktními čočkami. U krátkozrakosti je navíc možné zpomalit její další rozvoj – například pomocí kapek s nízkou koncentrací atropinu, speciálních kontaktních čoček nebo režimových opatření. „Vědecké studie ukazují, že dvě hodiny denně na denním světle mohou výrazně snížit riziko vzniku krátkozrakosti. Při pobytu venku děti více zaostřují do dálky, čímž odlehčují očím přetíženým sledováním blízkých obrazovek,“ doplňuje lékař.

Screening, který může změnit budoucnost

V roce 2024 došlo ke klíčové změně – screening zraku u dětí byl zařazen mezi oficiální národní programy. Praktici pro děti a dorost tak mohou provádět základní vyšetření zraku moderními přístroji (tzv. vision screenery) už od 6 měsíců věku – rychle, bezbolestně a zdarma v rámci veřejného pojištění. „První vyšetření by mělo proběhnout mezi 6. a 12. měsícem, následně kolem 18. měsíce a ve 3 letech doporučujeme komplexní vyšetření u očního specialisty. Poté zhruba každé dva roky až do 17 let věku, pokud lékař nedoporučí jinak. Prevence je klíčem k včasnému odhalení vad, které mohou mít celoživotní dopad,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková: „Naše pojišťovna proto motivuje rodiče k prevenci i příspěvky – například na vyšetření a optické pomůcky až do výše 10 000 Kč prostřednictvím kreditního systému přes aplikaci VITAKARTA.“

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Zdravý zrak ovlivňuje mnohem víc než jen vidění

Správný vývoj zraku je zásadní nejen pro samotné vidění, ale i pro celkový rozvoj dítěte – motoriku, učení, chování i sociální vztahy. Podcenění diagnostiky může mít široké dopady.

1. Vývoj zraku a motorika – vliv na psaní i sport
   Kromě ostrosti je pro motorický rozvoj důležitá i koordinace očí, prostorové vnímání a schopnost sledovat pohyb. Tyto funkce ovlivňují psaní, kreslení, sport i běžné činnosti.
2. Zrak ovlivňuje školní výsledky i psychiku
   Neodhalené vady znesnadňují soustředění a vedou k únavě. Dítě může působit roztržitě nebo bez zájmu, přestože potíž je ve zrakovém vnímání. Včasná korekce zlepšuje školní výkon i psychickou pohodu.
3. Kvůli očním vadám i nižší sebevědomí
   Děti se zrakovými vadami bývají často označovány za „nešikovné“ nebo „problémové“. Slabší orientace a koordinace mohou vést k frustraci, snížení sebevědomí a sociálním potížím.
4. Zrakové vnímání jako součást celkového neurologického vývoje

Vizuální vjemy aktivují mozek a propojují se s dalšími smysly – hmatem, sluchem i rovnováhou. Poruchy v této oblasti mohou ovlivnit schopnost učit se, orientaci v prostoru a celkový kognitivní rozvoj.

„Mozek i zrakové funkce jsou nejlépe ovlivnitelné mezi 7. a 10. rokem. Právě tehdy je léčba nejúčinnější. Pokud toto období zanedbáme, může dojít k trvalému zhoršení nejen vidění, ale i navazujících schopností,“ uzavírá MUDr. Valér Vojník.

Zdroje info: Autor, MUDr. Valér Vojník, MUDr. Jana Ježková

Náhledové foto: Pixabay