Dětství v nejbohatších zemích světa: Nespokojenost, obezita a stále horší prospěch

Nejbohatší státy světa se mohou pyšnit blahobytem a vysokou životní úrovní svých obyvatel. Krásná věta, která ale představuje spíše než cokoli jiného jedno velké klišé. Ostatně většina z nás si je vědoma faktu, že peníze prostě nejsou všechno. Tuto skutečnost bohužel potvrdil i výzkum UNICEF, který se zaměřil právě na fyzické a duševní zdraví dětí ze zemí EU a OECD. Zkoumal duševní a fyzické zdraví, zabýval se mimo jiné také studijními a sociálními dovednostmi těchto dětí. Jaká byla hlavní zjištění výzkumné zprávy UNICEF, která se mimo jiné vydává již 20 let? Na jakém místě skončila Česká republika? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Duševní i fyzické zdraví

Co se týká spokojenosti s vlastním životem, tak 4 z 5 dětí odpověděly kladně, byly tedy spokojené. Nejnižší míra spokojenosti se životem je v Turecku, a to pouze 53 %. Jinak následují země, jako jsou Velká Británie a Japonsko. Naopak nejspokojenější děti najdeme v Nizozemí, Mexiku a v Rumunsku. Duševní zdraví dětí je nejhorší v místech, kde se setkávají se šikanou. Zajímavá je i informace týkající se míry sebevražd. Nejvyšší je v Litvě. Zhoršilo se především fyzické zdraví dětí. Typická je především obezita. Vždyť ze všech zkoumaných zemí je vždy 1 ze 3 dětí obézní. Nejvyšší míra obezit je ve Spojených státech amerických, a to 42 %. Na Novém Zélandu činí tato míra 39 % a v Řecku 37 %.  

 

 

Zdroj infografiky: unicef-irc.org

A co dovednosti?

Alarmující je fakt, že zhruba 40 % dětí ze všech zemí EU a OECD si nedokáže do věku 15 let osvojit základní čtenářskou a matematickou gramotnost. Nejhorší je situace v Bulharsku, Rumunsku a Chile. Naopak nejlépe jsou na tom v Estonsku, Irsku a Finsku. Ve většině zemí si nedokáže minimálně 1 z 5 dětí najít potřebnou důvěru k nalezení nového kamaráda. Nejnižší sebevědomí mají děti v Japonsku a Chile. Jinak se ale najde i posun k lepšímu. Třeba 95 % dětí v předškolním věku je už součástí nějakých organizovaných vzdělávacích programů. Jen počet mladistvých od 15 do 19 let, kteří nenavštěvují školu či zaměstnání, se snížil ve 30 z celkem 37 zemí. Tuto skutečnost ale nyní ohrožuje koronavirus.   

Pandemie jako velký strašák ve vzdělávání

Pandemii covid-19 bohužel uzavřela na počátku letošního roku uzavřené školy, část na více než 3 měsíce. S pandemií souvisí nejen ekonomické ztráty. Uvádí se, že před vypuknutí pandemie byla relativní míra dětské chudoby ve spektru 41 států na 20 %. Pokud nedojde především v rozvinutých zemích k důležitým opatřením, půjde rapidně nahoru.

Zdroj infografiky: unicef-irc.org

Jak dopadla Česká republika?

Ze 41 rozvinutých zemích obsadila Česká republika 22. místo. Zaostáváme hlavně v oblasti duševního zdraví dětí. Spokojeno je se životem celkem 73,3 % dětí, průměr v Evropě činí 75,7 %. Nejspokojenější jsou děti v Nizozemí, a to 89,8 %. Míra sebevražd je u nás na 100 000 mladistvých od 15 do 19 let 6,7 %. V oblasti fyzického zdraví jsme na 14 pozici. A obezita? Aktuálně u náš žije 27,2 % obézních dětí. Nejméně je v Japonsku, a to 14,4 %. Míra čtenářské a matematické gramotnosti u našich dětí činí 69 %. Průměr je přitom 62,3 %.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com