Den slabé vůle: proč lidé opouštějí novoroční předsevzetí už 9. ledna

Má své pevné místo v kalendáři i výstižné označení. Den slabé vůle, tedy okamžik, kdy většina lidí přestává plnit novoroční předsevzetí, letos vychází pátek na 9. ledna. Právě v tento den zpravidla mizí první snahy o pravidelné cvičení, zdravější denní režim nebo celkovou změnu životního stylu.

Podle odborníků však nejde o nedostatek vůle, ale spíše o způsob, jakým si lidé své cíle stanovují.

Ambiciózní začátek, rychlé vyčerpání

Na začátku roku se často objevují plány, které neberou v potaz realitu všedních dní. Jakmile odezní novoroční nadšení a vrátí se pracovní povinnosti, únava a časový tlak, předsevzetí se začnou postupně rozpadat.

„Lidé mají tendenci začít příliš rychle a příliš tvrdě. Tělo na to není připravené a hlava také ne,“ říká kondiční trenér za značku inSPORTline Petr Kopřiva. „Když se hned na začátku snažíte cvičit pětkrát týdně, zvyšujete riziko přetížení, zranění i toho, že vás to psychicky semele. To je nejčastější scénář, který vidím u lidí, kteří skončí během prvních dvou týdnů,“ dodává.

Intenzita neznamená automaticky výsledky

Jedním z nejrozšířenějších omylů je podle Kopřivy představa, že cvičení musí být nutně vyčerpávající, aby mělo smysl.

„Velká část lidí má pocit, že když se po tréninku necítí vyčerpaní, nebylo to dost dobré. Jenže právě tenhle přístup vede k tomu, že se cvičení stane krátkodobou epizodou,“ vysvětluje. „Pro začátečníky je mnohem důležitější pravidelnost v menších dávkách než výkon. Tělo si potřebuje zvyknout na zátěž a postupně se adaptovat, ne s ní bojovat.“

Smysluplnější je podle něj dlouhodobě opakovatelný pohyb s postupným zvyšováním zátěže než přehnaně ambiciózní plán, který se zhroutí po několika dnech.

Cíle, které dávají reálnou šanci na úspěch

Další překážkou bývá nejasné vymezení cílů. Obecná předsevzetí typu „začnu cvičit“ nebo „dám se do formy“ postrádají konkrétní obrysy a obtížně se udržují.

Pomoci může rámec známý jako metoda S.M.A.R.T., tedy cíle, které jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené. Jinými slovy: mít jasno v tom, co přesně chci dělat, jak často, v jakém rozsahu a po jakou dobu.

„Jakmile má cíl jasnou podobu a není přestřelený, je mnohem snazší u něj zůstat. A hlavně člověk pozná, že se posouvá, i když to nejsou velké skoky. Také je potřeba brát ohled na svůj životní rytmus, práce, rodina, koníčky a tomu daný cíl vzhledem k časovým možnostem přizpůsobit, tak aby člověk bral pohyb přirozeně jako součást svého života, a nejen rutinu k dosažení cíle,“ doplňuje Kopřiva.

Pauza neznamená konec

K brzkému vzdání se předsevzetí přispívá i černobílé myšlení. Jakmile dojde k výpadku, mnoho lidí má tendenci celý plán úplně zahodit.

„Cílem není být dokonalý, ale vyhnout se tomu, aby se jeden slabší moment proměnil v úplné vzdání se snahy,“ vysvětluje koučka sebevědomí Dr. Claire Kaye. Klíčové je podle ní počítat s tím, že přestávky a horší dny jsou přirozené a nejsou důvodem se vzdát.

Bez odpočinku a regenerace to nepůjde

Často opomíjenou roli hraje také odpočinek. Únava a nedostatek spánku snižují nejen fyzický výkon, ale i motivaci pokračovat.

„Pokud je tělo dlouhodobě ztuhlé, bolavé nebo vyčerpané, samotné cvičení problém nevyřeší. Bez regenerace se z pohybu stane další stresor,“ upozorňuje Kopřiva. „Zpomalení a odpočinek nejsou známkou slabosti. Jsou předpokladem toho, aby člověk vydržel a mohl se také zlepšovat.“

Den slabé vůle tak není jen symbolem množství nedodržených předsevzetí. Spíše poukazuje na to, že změny, které ignorují realitu každodenního života, mají jen malou šanci na úspěch. Ukazuje také, že méně okázalý, ale konkrétní a dlouhodobě udržitelný plán může být účinnější než silné, avšak krátkodobé odhodlání na začátku roku.

Zdroje info: Autor, Petr Kopřiva, Dr. Claire Kaye

Náhledové foto: Unsplash