Stres jako tichý ničitel: Jak chronické napětí zvyšuje krevní tlak a ohrožuje naše srdce

Spousta z nás si řekne, že stres „k životu patří“. Ráno rychle z postele, vypravit děti, zvládnout práci, vyřídit povinnosti doma, a večer na gauč – pokud vůbec zbyde čas. Jenže organismus si každou stresovou situaci pamatuje a není mu jedno, kolik napětí zvládáme každý den. Zvláště pokud se stres stane naším dlouhodobým „společníkem“. Právě chronický stres patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory vzniku vysokého krevního tlaku, a ten může v těle spustit lavinu zdravotních problémů.

Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, nebolí a často roky nijak neobtěžuje. O to je však zrádnější. Podle posledních údajů se v České republice léčí s hypertenzí přes 2,2 milionu lidí a další zhruba milion o své nemoci zřejmě vůbec neví. To znamená, že vysoký tlak trápí téměř každého třetího dospělého Čecha – a odborníci se shodují, že životní styl, stres a vliv prostředí hrají v tomto čísle zásadní roli. Střední Evropa navíc patří k regionům s nejvyšším výskytem hypertenze na světě. Jak tedy srdci pomoci, aby dlouhodobé napětí nepřerostlo v tichého a nebezpečného nepřítele?

Útok, únik nebo chronický stres

Krátkodobý stres náš organismus zvládá dobře – je na něj vybavený. V minulosti nám pomáhal utéct před šavlozubým tygrem, dnes nás připraví na výkon při důležité schůzce nebo zkoušce. Problém však nastává, když tělo zůstává v pohotovosti týdny, měsíce, nebo dokonce roky. Lékaři upozorňují, že právě chronický stres výrazně zvyšuje krevní tlak, a navíc často vede k přibírání na váze, poruchám spánku či až k rozvoji cukrovky.

„Nikdy nemůžeme léčit jenom tělo a zapomenout na duši,“ zdůrazňuje MUDr. Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. V ambulancích se setkávají především s lidmi, kteří jsou výkonově orientovaní, nároční sami na sebe i na své okolí a často neumějí odpočívat. Pacient, který dlouhodobě žije pod tlakem, často navíc sáhne po nezdravém „řešení“ – rychlém jídle, večerní sklence alkoholu, sladkostech nebo kouření – a tím se kardiovaskulární riziko ještě zvyšuje.

Foto: Pixabay

Třikrát měř, potom leč

Vysoký krevní tlak přitom není jen číslo na tlakoměru. Mimo jiné je hlavním rizikovým faktorem fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu (AFIB), kterou má v Česku stále více lidí. Až 80 % pacientů s fibrilací síní má zároveň hypertenzi. Tato arytmie může mít velmi vážné následky, včetně zvýšeného rizika mrtvice. Proto je u lidí s vysokým krevním tlakem zásadní pravidelně sledovat činnost srdce, například pomocí EKG, a pečovat o celkový kardiovaskulární stav.

Pravidelné měření krevního tlaku by nemělo být jen záležitostí lékařských prohlídek. Vyplatí se pořídit si kvalitní domácí tlakoměr a měřit tlak alespoň několikrát týdně, ideálně ve stejnou denní dobu. Moderní validované přístroje (např. Omron) jsou přesné a snadno ovladatelné, dokáží detekovat i  AFIB, takže pomáhají včas odhalit i drobné výkyvy, které mohou signalizovat začínající problém. Opakované záznamy z domácího měření (je dobré měřit víckrát za sebou), které dokážou ty nejmodernější tonometry uložit i do aplikace v mobilu, navíc poskytují lékaři cenné informace o skutečném stavu tlaku v běžném životě, kdy nenastává tzv. „syndrom bílého pláště“ při měření v ordinaci.

První pomoc pro srdce: méně soli, více pohybu

Co můžeme udělat pro své srdce a cévy hned teď? Jedno doporučení se opakuje stále dokola: přidat pohyb. Ten je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti stresu i vysokému tlaku. Tělo díky němu odbourává stresové hormony, krevní oběh pracuje efektivněji a zlepšuje se i kvalita spánku. Skvělou volbou může být obyčejná svižná procházka v podvečer, která pomůže uklidnit organismus a přirozeně snížit tlak.

Úspěch přináší i drobné změny v jídelníčku – méně soli (Češi patří k největším „soličům“ na světě), více zeleniny a lehčích jídel, udržování zdravé hmotnosti a omezení alkoholu. Kouření sice nezvyšuje tlak samo o sobě, ale dramaticky zvyšuje riziko komplikací, tedy i srdečního infarktu či mrtvice.

Dovolit si zpomalit

Někdy je však třeba udělat i krok, který mnozí těžko zvládají: ubrat tempo. Naučit se říkat „ne“, plánovat si odpočinek stejně pečlivě jako pracovní schůzky, najít si ventil – ať už sport, zahradu, hudbu nebo meditaci. A pokud stres přerůstá přes hlavu, nebát se vyhledat odbornou pomoc. Duše a tělo totiž spolu souvisejí mnohem víc, než si připouštíme.

Kardiologové vzkazují, že genetika sice hraje svou roli – někteří lidé se hypertenzi zcela nevyhnou – ale životní styl může oddálit nutnost užívat léky klidně o deset let. A pokud už léky potřebujeme, správná péče a aktivní přístup mohou významně snížit riziko komplikací. Vysoký tlak je dnes choroba na celý život – ale nemusí být chorobou, která život zkrátí.

A tak si možná příště, až budete opět cítit napětí v ramenou a kalendář plný povinností, položte jednoduchou otázku: opravdu musím všechno stihnout hned? Někdy totiž stačí půlhodina na čerstvém vzduchu, klidná večeře v rodinném kruhu nebo chvíle pro sebe. Zní to jednoduše, ale právě takové drobnosti chrání naše srdce a cévy nejvíc. Jedno je jisté – péče o zdraví začíná tam, kde si dovolíme zpomalit.

Zdroje:Autor, MUDr. Petra Vysočanová, krevnitlak.cz, https://www.prahapress.cz/co-ovlivnuje-nas-zdravotni-stav.html

Náhledové foto: Pixabay