Somatotyp: lidé se liší stavbou těla. Jaké je to vaše?

Ženy

Dnes rozeznáváme tři základní somatotypy – ektomorf, mezomorf a endomorf. A právě ty nám mohou hravou formou napovědět, proč někdo spaluje pizzu jako spalovací motor a jiný ji nosí u pasu ještě měsíc.

Sheldon a jeho teorie somatotypů

Velký boom zažilo dělení postav v polovině 20. století, kdy W. H. Sheldon vydal knihu The Atlas of Men. Tam popsal systém, který používáme dodnes – tři somatotypy. Jenže Sheldon byl psycholog, a tak v jeho pojetí šlo i o propojení těla a duše. Tvrdil, že například ektomorf je introvert, endomorf zase veselý společník. Z dnešního pohledu působí takové závěry úsměvně, ale tehdy to vyvolalo velkou diskusi. Kritici ho brzy vyvedli z omylu, ale jeho základní rámec postav přetrval.

Somatotyp není černobílý

Většina lidí si pod slovem somatotyp představí čistý typ – třeba „stoprocentní ektomorf“. Realita je však jiná. Výsledek měření ukazuje tři čísla, z nichž každé vyjadřuje míru příbuznosti k jednomu ze somatotypů. Jen málokdo má jasně vyhraněný profil. Většina z nás je mix – trochu ektomorf, trochu mezomorf, občas i nádech endomorfa. To je také důvod, proč si u stolu někdy připadáme jako genetický experiment: zatímco jeden přítel se láduje hranolky a nepřibere gram, jiný drží dietu a kalhoty se mu stejně tváří uraženě.

Natažený sval
Foto: Freepik

Výpočet somatotypu hravě a vědecky

Chcete znát svůj somatotyp? Metoda Heath–Carter vám to umožní. Potřebujete změřit deset tělesných parametrů: od váhy a výšky přes obvod bicepsu a lýtka až po šířku kožních řas. Zní to možná strašidelně, ale jde vlastně o malou matematickou hádanku s výsledkem ve formě tří čísel. Pokud máte po ruce kaliperační kleště, stáváte se na chvíli malým vědcem i vlastním pokusným králíkem. Naštěstí existují i online kalkulačky, které výsledek vykreslí do barevného trojúhelníku – a hned víte, zda se vaše tělo kloní víc k „štíhlému běžci“ nebo „silovému bojovníkovi“.

Somatotyp a genetika – kdo tahá za nitky?

Nabízí se otázka: je somatotyp pevně daný od narození? Částečně ano, genetika má silné slovo. Tvar kostí nebo šířku kloubů zkrátka neovlivníme. Ale dobrou zprávou je, že zbytek už je v našich rukou – nebo spíš na talíři a v tělocvičně. Hmotnost, množství svalů či tuku, to vše může posunout výsledné číslo. Proto někdo změní životosprávu a najednou se jeho „endomorfní křivky“ zjemní směrem k mezomorfnímu středu. Geny nám tedy rozdají karty, ale jak s nimi zahrajeme, je na nás.

Somatotyp v praxi – proč to není dogma

Ve fitness světě bývá somatotyp oblíbeným strašákem. Ektomorf slyší: „Ty nikdy nenabereš svaly!“ Endomorf se zase dočká: „Tvoje tělo je odsouzené k dietám.“ Pravda? Spíš mýtus. Somatotyp sice naznačí predispozice, ale nevypovídá o limitech. Ektomorf může mít bicepsy jako lanové mosty, pokud se naučí jíst dost a správně cvičit. Endomorf se může chlubit vysekanými břišáky, když najde disciplínu a rovnováhu v životním stylu. Je to podobné jako s hudebním talentem – někdo má cit pro rytmus od dětství, jiný se ho musí naučit, ale bubny nakonec zvládne každý.

Historie a hravost somatotypu

Je fascinující, že koncept somatotypu nás provází už tisíce let. Od Hippokrata přes Sheldona až po moderní antropology se pořád snažíme vtěsnat lidské tělo do kategorií. Možná proto, že máme rádi pořádek a jistotu. Jenže člověk je zkrátka variabilní tvor a málokdy se vejde do přesné škatulky. A možná právě proto je hravé hledání „vlastního somatotypu“ tak lákavé. Jako kdybychom v sobě objevovali tajný kód, který nám vysvětluje, proč milujeme běh, proč nám jde vzpírání nebo proč se cítíme doma na tanečním parketu.

Co si z toho odnést?

Základní myšlenka je jednoduchá: existují tři somatotypy – ektomorf, mezomorf a endomorf – ale většina lidí je jejich směsicí. Výpočet podle Heath–Carter metody nám může pomoci lépe poznat vlastní tělo. Somatotyp není nálepka, ale mapa, která naznačí cesty. Některé trasy nám půjdou snáz, jiné s větší námahou, ale všechny jsou schůdné. Ať už jste „věžička ektomorf“ nebo „pohodový endomorf“, klíčem k úspěchu není typ postavy, ale chuť se hýbat, jíst s rozumem a občas se na sebe usmát do zrcadla. Protože tělo není vězení somatotypu – je to hřiště, na kterém hrajeme svůj život.

Zdroje info:

https://aktin.cz/jaky-jste-somatotyp

https://www.everydayhealth.com/fitness/do-you-know-your-body-type/

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11124112/

Foto: Unsplash