Slzy nejsou jen voda. Syndrom suchého oka trápí až třetinu dospělých

Mezinárodní den optometrie (23. března) připomíná, že dobré vidění nesouvisí jen s počtem dioptrií. Jedním z nejčastějších, ale zároveň možná nejvíce podceňovaných problémů současnosti je syndrom suchého oka – potíž, která může způsobovat pálení, řezání, rozmazané vidění ale i zvýšenou únavu očí.

Podle odborníků dnes obtíže spojené se suchým okem zažívá až třetina dospělé populace. Dlouhé hodiny u obrazovek, klimatizované prostředí i nošení kontaktních čoček přispívají k tomu, že slzný film – přirozená ochranná vrstva oka – nefunguje tak, jak má.

Slzný film: neviditelný, ale klíčový

Slzný film není jen voda. Skládá se ze tří vrstev – vodní, tukové a hlenové. Ty společně chrání a vyživují povrch oka, zvlhčujírohovku, zajišťují ostré vidění a umožňují hladké mrkání bez tření. Když ale některá z těchto složek nefunguje správně nebo je jí nedostatek, dochází k nestabilitě slzného filmu, což bývá častou, ale nenápadnou příčinou potíží se zrakem. Oko se rychleji vysušuje, vzniká podráždění a při dlouhodobém trvání i zánětlivé změny.

„Syndrom suchého oka je charakterizován narušením tvorby nebo složení slzného filmu. Pokud je jeho ochranná vrstva dlouhodobě oslabená, zvyšuje se tření mezi víčky a rohovkou a vznikají mikrotraumata, která mohou vést k opakovaným zánětům,“ vysvětluje MUDr. Enkela Hrdličková, lékařka a specialistka na suché oko z oční kliniky Lexum.

Digitální doba očím nesvědčí

Jedním z hlavních viníků syndromu suchého oka je digitální přetížení. Při práci na počítači nebo sledování mobilu totiž klesá frekvence mrkání až o desítky procent. Oko se tak méně přirozeně zvlhčuje a slzný film se rychleji rozpadá.

Riziko zvyšují také hormonální změny (např. menopauza), autoimunitní onemocnění, některé léky, prodělané oční operace nebo třeba klimatizované či znečištěné prostředí. 

Kdy vyhledat lékaře?

Typické první signály suchého oka jsou:

• zarudlé a unavené oči
• citlivost na světlo
• rozmazané vidění, které se po mrknutí zlepší
• pálení, řezání nebo pocit písku v očích

Pokud se tyto obtíže opakují nebo zhoršují, je vhodné vyšetření u oftalmologa. Moderní diagnostika dnes dokáže bezkontaktně změřit stabilitu slzného filmu a zobrazit stav mazových žláz ve víčkách.

Léčba: od kapek po přístrojovou terapii

Základem léčby bývají zvlhčující kapky – tzv. umělé slzy. Jejich úkolem je stabilizovat slzný film a zmírnit nepříjemné projevy. Ne všechny kapky jsou však stejné a výběr by měl odpovídat konkrétní příčině potíží. „Součástí terapie může být také úprava pracovního prostředí, pravidelné přestávky při práci na počítači, dostatečný pitný režim či doplnění některých živin, například vitamínu A nebo omega-3 mastných kyselin,“ dodává MUDr. Hrdličková

U těžších forem existují i přístrojové metody léčby, které podporují obnovu rovnováhy slzného filmu a dokáží problém řešit trvale. Jednou z nich je například terapie Rexon-Eye, využívající nízkoenergetická vysokofrekvenční elektrická pole, která podporují regeneraci buněk a obnovu rovnováhy slzného filmu. Ošetření je neinvazivní a probíhá ambulantně. Celá procedura trvá pár minut a pacient během ní pouze odpočívá se zahřívanou maskou na očích.

Léčba musí být v tomto případě individuální a komplexní. Pokud existuje podezření na systémové onemocnění, spolupracují oftalmologové i s dalšími specialisty – například revmatology nebo endokrinology. Chronické suché oko totiž není jen otázkou komfortu, dlouhodobé dráždění může vést k poškození rohovky a výraznému snížení kvality života.

Zdroje info: Autor, MUDr. Enkela Hrdličková

Náhledové foto: Pixabay