Skořice: hrdinka nejenom v zimě! Trávicí potíže má v malíčku!
I když se skořice v tradiční české kuchyni nevyskytuje na každém rohu, v prosinci si to u nás vynahrazuje ve velkém stylu. Je to hvězda perníčků, horkých zimních drinků jako je svařák nebo svařené pivo, v limitovaných kávách, čajích i čokoládách apod. Ale pozor, skořice není jen lahodná – skrývá v sobě i zdravotní poklad. A aby nám opravdu prospěla, záleží na tom, jakou skořici si vybereme.
Dva hlavní druhy skořice
V regálech najdeme dvě hlavní hráčky:
- Cejlonská skořice – jemnější, světlejší, noblesnější. Říká se jí také „pravá skořice“ a je zdravější volbou.
- Čínská (kasiová) skořice – tmavší, ostřejší a… trochu zákeřná, protože ve větším množství může tělu spíš uškodit.
Když kupujete mletou skořici, často dostanete směs obou, a výrobci nám bohužel jen málokdy napoví, která zrovna voní z balíčku. Takže jak ji poznat? Cejlonská má jemnější texturu a světlejší barvu.
Velký potenciál tohoto koření
Má protizánětlivé, antibakteriální a antioxidační účinky, což z ní dělá ideálního parťáka při nachlazení. Mluví se o tom, že by mohla pomoci i s trávením – žaludeční křeče, nadýmání, nevolnost či průjem by mohla zvládnout levou zadní. A co víc? Některé spekulace jdou až k ledvinám, krevnímu tlaku a dokonce i rakovině – ale tady už jsme spíš v říši přání než potvrzené vědy. Tento potenciál ale potřebuje další výzkum.
Skořice a cukrovka
Nejčastěji používanou skořicí je kasie – silnější sestra cejlonské skořice. Některé výzkumy naznačují, že kasie může pomoct snížit hladinu cukru v krvi u lidí s diabetem. Jiné ale zvedají varovný prst. Podle metaanalýzy od Moury a spol. může skořice ve formě doplňků zlepšit glykemii, snížit hladinu tuků v krvi, a dokonce mírně snížit BMI! Nejlepší účinky byly u dávky do 2 g denně. Ale pozor! Chemické látky ve skořici můžou ovlivňovat léky na cukrovku – a protože i ty zatěžují játra, příliš kasie by mohlo znamenat dvojitou zátěž.
Chuť k jídlu: brzda nebo plyn
Některé studie naznačují, že skořice by mohla trochu „zabrousit“ do oblasti hormonů ovlivňujících chuť – jako je ghrelin (ten, co nás nutí jíst), leptin (ten, co říká „už stačí“) nebo visfatin. Ale pozor – výsledky zatím nejsou jednoznačné. Takže: zní to slibně, ale na závěry si ještě chvíli počkáme.
Skořice v moudrém množství
Ve větším množství může být skořice dráždivá – hlavně pro ústa, rty a někdy i pro žaludek (třeba pokud trpíte žaludečními vředy). Na pokožce může způsobit zahřívací efekt – zrudnutí a pocit tepla (což zní skoro romanticky, ale není to vždy příjemné). Skořice může být kontaktní alergen – hlavním podezřelým je cinnamaldehyd, vonná látka ze skořicového oleje. Pokud máte alergii na bylinky nebo koření, buďte opatrní. Kumariny, které najdeme hlavně v kasiové skořici, můžou ve větším množství zatěžovat játra. A pak je tu eugenol, který může měnit vlastnosti žluči – proto opatrně, pokud máte žlučové kameny.
- Kolik je tak akorát, nejde říci obecně – záleží na věku, zdravotním stavu i metabolismu. Ale pokud si skořici přidáte do kaše, kávy nebo jablečného koláče, nemusíte se bát.
- Jen těhotné ženy, kojící maminky, senioři a lidé s nemocnými játry by měli skořici držet spíš na uzdě.
Zdroje info:
https://www.nccih.nih.gov/health/cinnamon
https://dietetycy.org.pl/cynamon/
Foto: Unsplash
