Potřeba domácí zdravotní i sociální péče vzrůstá. Na větším propojení obou systémů se již pracuje

Domácí zdravotní a sociální péče v České republice dlouhodobě fungují jako oddělené systémy. Domácí zdravotní péče, praktičtí lékaři, sociální služby i vzdělávání existují paralelně, ale často s omezenou návazností a výměnou informací. Tento roztříštěný model však stále více naráží na demografický vývoj. V roce 2035 bude například zdravotní a sociální služby potřebovat až 800 tisíc lidí. I z toho důvodu již od začátku minulého roku platí změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí, který má propojit zdravotní a sociální služby.

Domácí zdravotní péče jako důstojná péče

Domácí a sociální péče bývají často zaměňovány, přesto se jedná o odlišné služby. Domácí zdravotní péče zajišťuje odborné zdravotní výkony ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Nenahrazuje hospitalizaci ani péči praktického lékaře. Uplatňuje se především v situacích, kdy již odeznělo akutní riziko, avšak zdravotní stav pacienta stále vyžaduje odborný dohled. Péči poskytují kvalifikované všeobecné sestry, které jsou oprávněny provádět veškeré výkony bez odborné dohledu na základě indikace lékaře, tedy nevyžadující přímou přítomnost lékaře.

Díky tomu je tak péče pro pacienta psychologicky méně náročná a může o něj být postaráno doma a důstojně. „Pacient neleží v nemocničním prostředí, ale doma, kde to dobře zná a cítí se bezpečně. Domácí péče je zároveň pro zdravotní systém levnější než hospitalizace a uvolňuje místa v nemocnicích pro akutní případy,“ říká Petr Střihavka, jednatel společnosti Symbiotiq group, skupiny zaměřené na zdravotní a sociální péči.

Sociální péče úlevou pro domácnost

V ideálním případě by se v případě potřeby měla s domácí péčí propojovat i péče sociální. Ta nabízí pomoc v oblastech, které se netýkají zdravotního stavu pacienta, ale hrají zásadní roli v kvalitě života. „V domácím prostředí mají pracovníci v sociálních službách možnost poznat, skutečné potřeby klienta. Mohou sledovat jeho každodenní návyky, úroveň hygieny i celkový stav domácnosti (například hromadění, věcí, stav potravin v lednici apod.), způsob pohybu po bytě či domě (například zvládání chůze po schodech) a řadu dalších aspektů, které významně ovlivňují jeho soběstačnost a bezpečí.,“ říká Ing. Elena Střihavková, Ph.D., manažerka sociálních služeb ve společnosti PROMEDICUS sociální péče. Sociální péče slouží jako další podpůrný mechanismus, který pomáhá lidem prodloužit setrvání v domácím prostředí. Sociální pracovnice v rámci pravidelného přešetření nastavují individuální plán dle potřeb klienta.

Vzdělávání jako odpověď na nedostatek pracovníků

Aby integrovaný systém fungoval, jsou nezbytní kvalitní pracovníci. Těch ale v posledních letech neustále ubývá. Lépe tomu nebylo ani mezi lety 2023–2025, kdy opět došlo k poklesu. „Personální situace v sociálních službách se mírně zhoršuje. Ačkoliv chybí aktuálně více než 3 000 pracovníků (což představuje zhruba 2,2 %), nejsme na tom tak špatně jako řada západoevropských zemí,“ potvrzuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Přes tři tisíce pracovníků není zanedbatelné číslo, řada společností se proto snaží tyto počty zvýšit.

Vzdělávací instituce, jako je například PROMEDICUS Akademie, rozvíjejí nejen odborné kompetence zdravotnických a sociálních pracovníků, ale zaměřují se také na podporu neformálních pečujících. Ti jsou díky tomu schopni zvládnout základní péči a včas rozpoznat situace, které vyžadují zásah odborníka. Možnost kontinuálního vzdělávání a profesního rozvoje zároveň zvyšuje atraktivitu celého oboru. Přispívá ke stabilizaci stávajících pracovníků a zároveň podporuje zájem nových uchazečů o vstup do oboru. „Celoživotní vzdělávání nepředstavuje pouze rozšiřování znalostí, ale především závazek ke kvalitě, odpovědnosti a respektu vůči pacientům a klientům. Podporuje profesní růst, posiluje sebedůvěru pracovníků a přispívá ke stabilitě celého systému péče. Celoživotní vzdělávání je dnes nezbytnou součástí profesionální péče. Umožňuje pracovníkům reagovat na nové výzvy, držet krok s vývojem oboru a poskytovat bezpečnou, kvalitní a odborně podloženou péči.“ říká PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková, manažerka PROMEDICUS akademie.

Foto: Se svolením společnosti PROMEDICUS

Stát problém řeší, mezery ale existují stále

Od začátku minulého roku platí změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí, který bude nabývat účinnosti až do roku 2029. Cílem je efektivní propojení sociálních a zdravotních služeb, umožnění komplexní péče a zlepšení kvality života klientů. Zákon však stále zůstává neúplný. Například domácí péče není dostatečně pokrytá. „Náběh propojování služeb je zatím dosti pomalý. V praxi například stále nejsou zajištěny služby na pomezí zdravotní a sociální péče,“ komentuje Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra společnosti PROMEDICUS domácí péče. Zcela zajištěno není ani to, jak bude financování spojování služeb probíhat.

Populace stárne, je třeba myslet na budoucnost

„Stárnutí populace je největší výzvou, která čeká české zdravotnictví a sociální služby,“ komentoval situaci Tomáš Philipp, předseda představenstva VZP a poslanec. Podle predikcí Ministerstva zdravotnictví bude v roce 2035 potřebovat sociální a zdravotní služby až 800 000 osob, zatímco dnes je využívá přibližně půl milionu klientů. Tento výrazný nárůst poptávky představuje strukturální výzvu, kterou nelze řešit pouhým navyšováním kapacit či dalším dělením kompetencí mezi jednotlivé segmenty systému. Takový postup by naopak mohl vést k větší roztříštěnosti, duplicitám a neefektivnímu využívání omezených personálních i finančních zdrojů.

Zdroje info: Autor, Tomáš Philipp, Bc. Ivana Miškovská, PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková, Ing. Elena Střihavková, Ph.D.

Náhledové foto: Se svolením společnosti PROMEDICUS