Oční vady nebo nemoci? Zrak pod drobnohledem moderní medicíny  

Krátkozrakost, glaukom, makulární degenerace… Dnešní medicína rozlišuje mezi vadami a nemocemi zraku, ale hranice mezi nimi se může nečekaně rozostřit. Zatímco některé oční problémy stačí řešit brýlemi, jiné mohou vést k trvalé ztrátě zraku. Tušíte, co všechno ovlivňují geny? Jaký vliv na naše oči má mikrobiom? Jak funguje genetické testování? A věděli jste, že budoucnost péče o zrak patří personalizované medicíně, kde se prevence i léčba řídí tím, co máme ‚zapsáno v genech‘?

Oční vady, např. krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus nebo vetchozrakost, patří mezi tzv. refrakční poruchy, kdy oko nedokáže správně zaostřit světlo na sítnici. Nejedná se o nemoc jako takovou a většinou pomohou brýle, kontaktní čočky nebo laserová operace. Oproti tomu oční onemocnění znamená patologický proces, který může vést k trvalému poškození zraku. „Mezi nejzávažnější onemocnění očí patří glaukom (zelený zákal), makulární degenerace, diabetická retinopatie nebo geneticky podmíněné dystrofie sítnice,“ vyjmenovává MUDr. Valér Vojník, oftalmolog z Očního centra Poděbrady.

MUDr. Valér Vojník: Foto se svolením MUDr. Valéra Vojníka

Když za nemocí očí stojí dědičnost

Refrakční vady mají slabou genetickou stopu, zatímco závažné poruchy jako retinitis pigmentosa (dědičná oční onemocnění postihující sítnici) nebo některé formy glaukomu jsou jednoznačně spojeny s konkrétními geny. Oční onemocnění tedy mohou být dědičná. „Moderní genetické testy dnes dokáží analyzovat přes 200 genů spojených s dědičnými poruchami zraku. Jejich přesnost dosahuje až 98 %. Výsledky pomáhají nejen k přesnější diagnóze, ale umožňují také plánovat rodinu nebo přizpůsobit léčbu konkrétním genetickým variantám,“ pokračuje MUDr. Vojník.

Mikrobiom očí: Zapomenutý orgán imunity

Ještě donedávna se oční mikrobiom prakticky nezkoumal. Zatím ale víme, že na povrchu našich očí žijí mikroorganismy, které plní ochrannou funkci – udržují správné pH, regulují zánětlivé reakce a chrání před patogeny. „Oční mikrobiom se může narušit například špatnou hygienou čoček, nadměrným používáním antibiotických kapek nebo stresem. Z toho důvodu se mohou objevit záněty, suché oko nebo podráždění spojivek,“ popisuje oftalmolog a doplňuje: „Dokonce se ukazuje, že imunitní reakce v oku může ovlivňovat také mikrobiom střeva, a to v případě některých autoimunitních chorob.“

Varovné signály, které se nevyplácí ignorovat

Zatímco některé oční vady se vyvíjejí pozvolna, oční onemocnění mohou propuknout náhle a bez varování. Mezi příznaky, které by měl každý znát a při jejich výskytu neotálet s návštěvou lékaře, patří:

• náhlé zhoršení nebo rozmazání zraku,
• výpadky v zorném poli,
• bolest, tlak nebo začervenání očí,
• záblesky světla, černé „mušky“ či plovoucí skvrny,
• zvýšená citlivost na světlo nebo rozdvojené vidění.

„Lidé často podceňují první příznaky a odkládají vyšetření s tím, že ‚to přejde‘. I proto doporučujeme, aby klienti využívali preventivních vyšetření, která jsou v rámci veřejného zdravotního pojištění plně hrazena – a to i bez doporučení praktického lékaře,“ upozorňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Na preventivní vyšetření se lze objednat přímo k očnímu lékaři. Pokud nemáte akutní potíže, je však třeba počítat s delší čekací dobou. V takových případech mohou pojištěnci OZP využít pomoc Asistenční služby, která jim pomůže najít dostupného oftalmologa v okolí. „Máme nasmlouvanou téměř maximální síť poskytovatelů oční péče po celé republice, což nám umožňuje efektivně nasměrovat klienty na vhodná pracoviště,“ dodává MUDr. Ježková.

Budoucnost oční medicíny: personalizace, AI a prevence

Oční medicína vstupuje do éry, kdy léčba přestává být univerzální a do popředí se dostává tzv. personalizovaná medicína. „Při léčbě pacienta čím dál více zohledňujeme genetické predispozice, reakce na léky, životní styl a dokonce i mikrobiom,“ objasňuje oftalmolog Valér Vojník.

Do diagnostiky vstupuje také umělá inteligence. Algoritmy dnes zvládají analyzovat oční snímky a detekovat diabetickou retinopatii, glaukom nebo makulární degeneraci s přesností srovnatelnou s odborníky. Zároveň se mění přístup k prevenci.

A co může pro své oči dělat každý z nás?

I když genetiku nezměníme, zdraví očí můžeme ovlivnit více, než si myslíme. Základem je:

• Pravidelné oční prohlídky – i bez příznaků, ideálně každé 1–2 roky.
• Kvalitní sluneční brýle – UV záření zrychluje stárnutí očních tkání.
• Výživa – omega-3 mastné kyseliny, vitamíny A, C, E a zinek jsou klíčové pro sítnici.
• Omezení modrého světla – přestávky při práci na počítači (20-20-20 pravidlo).
• Hygiena očí – především u nositelů kontaktních čoček (např. mytí rukou před aplikací čoček)

Zrak není samozřejmost

Zrak je jeden z nejcennějších smyslů, a přesto ho často začneme řešit až tehdy, když se zhorší. Dnešní medicína nám ale nabízí nástroje, jak předcházet i léčit, ještě než dojde k nevratným změnám. „Moderní oční péče dnes nestojí jen na ostrosti zraku. Sledujeme genetiku, mikrobiom i životní styl pacienta. Díky tomu dokážeme nejen přesněji diagnostikovat, ale především předcházet závažným nemocem. Čím dříve člověk přijde, tím větší máme šanci jeho zrak zachránit,“ MUDr. Valér Vojník, oftalmolog z Očního centra Poděbrady.

Hlavní typy očních vad:

• Krátkozrakost (myopie) – vidíte dobře na blízko, špatně do dálky.
• Dalekozrakost (hyperopie) – vidíte lépe do dálky, obtížně na blízko.
• Astigmatismus – oko má nepravidelný tvar rohovky, způsobuje rozmazané vidění.
• Vetchozrakost (presbyopie) – souvisí s věkem, ztráta schopnosti zaostřit na blízko (obvykle po 40. roce věku).

Nejčastější oční onemocnění:

• Glaukom (zelený zákal) – poškození zrakového nervu, často bez příznaků, ale může způsobit nevratnou slepotu.
• Makulární degenerace (VPMD) – degenerace žluté skvrny na sítnici, typická pro seniory.
• Diabetická retinopatie – poškození sítnice kvůli cukrovce.
• Zákal čočky (katarakta) – zakalení čočky, vede k rozmazanému až mlhavému vidění.
• Retinitis pigmentosa – dědičné onemocnění, degenerace sítnice.
• Záněty oka (např. uveitida, konjunktivitida) – mohou být infekční, alergické nebo autoimunitní.
• Sítnicová odchlípení – urgentní stav, kdy se sítnice odloučí od cévnatky.
• Keratokonus – deformace rohovky, způsobuje progresivní zhoršování vidění.
• Syndrom suchého oka – porucha tvorby nebo stability slzného filmu.

Zdroje info: Autor, MUDr. Valér Vojník, MUDr. Jana Ježková

Oko: Náhledové foto Pixabay