Mykoplazmové infekce u dětí: dlouhodobý kašel, kterého se nejde zbavit
Mykoplazmové infekce jsou způsobena bakterií jménem Mycoplasma pneumoniae. Koho si nejčastěji vybírá? Děti a dospívající! Jim i jejich rodičům dovede pěkně zamotat hlavu. Nejčastěji útočí na horní cesty dýchací, ale někdy si troufne i na plíce – a to pak mluvíme o tzv. mykoplazmovém zápalu plic. Diagnóza není snadná, léčba ale naštěstí může být.
Mykoplazmové infekce a antibiotika
Co je na této bakterii zvláštní? Je maličká, nemá buněčnou stěnu (jen membránu), a tak se jí spousta antibiotik – třeba peniciliny – ani nedotkne. Šíří se vzduchem – například kýchnutím – a od nakažení k prvním příznakům to může trvat dva až tři týdny. Mykoplazma se objevuje po celý rok, ale nejradši řádí na podzim a v zimě. Čas od času (řekněme tak po 3–5 letech) způsobí dokonce epidemii. Většina případů ale probíhá mírně.
Hledejte typické příznaky nemoci
Mykoplazma se nejčastěji ozývá u dětí mezi 3 a 16 lety, ale nevyhýbá se ani dospělým. Umí vyvolat různé potíže s dýchacími cestami – od rýmy přes bolest v krku až po kašel, který vás nechce opustit. A právě ten je jejím typickým podpisem. Bolesti a zvětšené krční uzliny? Také patří k příznakům. A teploty? Tak ty se vyskytnout mohou, ale také nemusí. Typická je naopak celková únava. Nemoc je nevyzpytatelná – někdy je bez příznaků a jindy vyžaduje hospitalizaci.
Mykoplazmové infekce jsou otravné
Pokud jste někdy zažili přetrvávající suchý kašel, víte, o čem je řeč. Bakterie uvolňuje peroxid vodíku a další látky, které dráždí sliznice. A tak i když se tváří nenápadně, může znepříjemnit život na několik týdnů. Diagnóza může být někdy pěkná detektivka. Odpovědět na to mohou sérologické testy. U nich se sledují protilátky, které si tělo vyrábí proti vetřelcům.
- První, které se objeví, se jmenují IgM – signalizují, že infekce právě probíhá, nebo že je čerstvá. Jenže háček je v tom, že tyhle protilátky dorazí až tři týdny po začátku infekce, takže test udělaný příliš brzy může být falešně negativní.
- Později přicházejí na scénu protilátky IgG, které zůstávají v těle dlouho – i roky po prodělané infekci. Nejlepší je test zopakovat po 2 až 4 týdnech, aby se zjistilo, jestli se hladiny zvyšují. Pokud se protilátky zvednou alespoň dvojnásobně, jde o mykoplazmové infekce.
Další možností, jak bakterii odhalit je výtěr z krku nebo sputum (hlen vykašlaný z plic). . Jenže tohle vyšetření je zdlouhavé – výsledek může trvat dny až týdny a úspěšnost není ani 60 %. Proto se používá jen výjimečně.
Rentgen přichází na řadu
Při podezření na zápal plic způsobený touto bakterií můžete podstoupit rentgen hrudníku. Typické změny? Jen na jedné straně, většinou ve spodních částech plic. Stále častěji ale sahají lékaři po ultrazvuku, hlavně u dětí. Je rychlý, bez rentgenového záření a dokáže odhalit potíže už na začátku. Pokud jde jen o lehčí nachlazení, tělo si často poradí samo. Ale když bakterie zaútočí silněji a rozjede se zápal plic, přichází na scénu cílená léčba – a to správně vybranými antibiotiky, protože běžné peniciliny nebo cefalosporiny jsou na tuhle bakterii krátké.
Zdroje info:
https://www.doz.pl/czytelnia/a18194-Mykoplazma_u_dzieci_i_doroslych__przyczyny_objawy_leczenie
https://www.nzip.cz/clanek/1741-mykoplazmove-infekce
Foto: MS Designer
