Závislost není jen osobní boj. Dopadá na celé okolí

Závislosti patří k jevům, se kterými se společnost potýká napříč věkem, vzděláním i sociálním zázemím. Ať už má problém podobu kouření, nadměrného pití alkoholu, hazardního hraní, závislosti na digitálních technologiích nebo jiného návykového chování, jeho důsledky se obvykle netýkají jen jednoho člověka. Výrazně zasahují také partnerské vztahy, rodiny i širší okolí. Právě tyto souvislosti zkoumá adiktologie – mezioborová oblast, která se věnuje prevenci, rozpoznání i léčbě závislostí.

Může začít nenápadně a velmi brzy

Říká se, že „všeho moc škodí“. U závislostí to platí dvojnásob. Každodenní konzumaci alkoholu přiznává 7 až 11 procent populace a přibližně 1,3 až 1,6 milionu lidí pije rizikově. Řeč je o takzvaných látkových závislostech, kam spadají i nelegální drogy – adiktologická praxe je však dnes mnohem širší. Pomoc v ambulancích vyhledávají i lidé, kteří mají potíže s hazardem, nakupováním nebo digitálními technologiemi.

Desetitisíce lidí ročně vyhledají adiktologickou pomoc

Dlouhodobě roste počet osob, které v souvislosti s návykovými látkami i dalšími formami závislostního chování vyhledávají odbornou pomoc. „Síť adiktologických služeb se v posledních letech posiluje o nové typy služeb a práci se specifickými cílovými skupinami. Rozvíjí se také privátní segment a roste nabídka intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a nových technologií,“ uvádí ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Lucia Kiššová.

Rodiny se potýkají se spoluzávislostí, často nevědomou

Problémové chování se netýká jen samotného člověka, ale silně zasahuje i jeho okolí. Blízcí závislých dlouhodobě čelí psychickému tlaku, vyčerpání i finanční zátěži. Do adiktologických ambulancí často přicházejí také rodiče nezletilých i dospělých dětí, partneři či další rodinní příslušníci.

Změna nezačíná dokonalostí, ale prvním krokem

Do adiktologické ambulance dnes nepřicházejí jen lidé v krizi, ale i ti, kteří si chtějí včas ověřit, zda jejich vztah k návykovým látkám či chování nepřekročil hranici. „Pacienti přicházejí v různých fázích. Někdo si chce jen ujasnit, jestli už má problém. Jiný je v krizi. Další potřebuje dlouhodobou podporu po léčbě,“ říká Frnoch Majerová. Mnoho lidí se obává odsouzení nebo toho, že je hned někdo pošle na hospitalizaci. Ve skutečnosti je první krok mnohem jednodušší. „Stačí ambulanci kontaktovat a domluvit si termín,“ říká Frnoch Majerová.

Zdroje info: Autorka, Mgr. Jiřina Frnoch Majerová, https://icuddr.org/education/directory-of-addiction-studies-programs/

Náhledové foto: Pixabay