Prsa pod drobnohledem: Jak může genetické testování ovlivnit průběh rakoviny prsu

Rakovina prsu patří mezi největší obavy žen. V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 7 000 nových případů. 1 700 žen na toto onemocnění ročně zemře. Karcinom prsu je proto jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u žen. Pozitivní zprávou je, že léčba je stále úspěšnější. Díky mamografickému screeningu se za posledních 20 let zvýšil počet nádorů zachycených v časném stádiu. Přesto na preventivní screening pravidelně dochází jen kolem 60 % žen ve věku 45 až 69 let. Velkou roli v prevenci přitom hraje osobní zodpovědnost každé ženy – samovyšetření i preventivní prohlídky za vás nikdo jiný neudělá.

Bulka, změny bradavky nebo kůže

„Nejčastěji se rakovina prsu ohlásí jako hmatatelná nebolestivá bulka. Méně časté projevy jsou bolest, vtažení kůže či bradavky, výtok z bradavky, který může být i krvavý, jednostranné zvětšení prsu, povrchové změny na bradavce nebo zvětšené uzliny v podpaží. V pokročilých stádiích se mohou objevit např. i neurčité bolesti hlavy, kostí či břicha, hubnutí, nechutenství nebo kašel,“ vysvětluje doc. MUDr. Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře.

Onemocnění se často vyskytuje u žen v produktivním věku. Typický věk českých pacientek je mezi 60 a 74 lety, ale 35 % nemocných je mladších 60 let.

Mamografie jako klíčový nástroj prevence

Mamografické vyšetření je v prevenci zásadní. Každá žena má od 45 let nárok na bezplatnou mamografii jednou za dva roky, pokud má žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře. Nádory zachycené v raném, ještě nehmatatelném stadiu jsou obvykle lépe léčitelné a mají lepší prognózu. Pravidelný mamografický screening žen po čtyřicítce může snížit úmrtnost na rakovinu prsu o 30 % až 35 %.

U žen mladších 40 let je hlavní vyšetřovací metodou ultrazvuk, protože mamograf není kvůli hustší struktuře prsní tkáně v tomto věku ideální.

Foto: Pixabay

Dědičná predispozice a genetické změny

Rodinná predispozice k nádorovým onemocněním se dědí s 50% rizikem. Rakovina je genetické onemocnění, které vzniká změnami v genech řídících růst a množení buněk. „Genetické změny související s rakovinou mohou nastat kvůli náhodným chybám v naší DNA během dělení buněk nebo když je naše DNA pozměněna karcinogeny jako jsou například toxické látky v tabákovém kouři. Změny DNA, ať už způsobené náhodnou chybou nebo karcinogenem probíhají po celý život, jsou však převážně vnitřními obrannými mechanismy účinně opravovány. Přibližně v 15 % pak mohou být změny DNA (tzv. genové mutace) i zděděny od jednoho z rodičů,“ říká lékař Zdeněk Kinkor. Od letošního roku laboratoř navíc využívá k diagnostice nádorů umělou inteligenci, která zpřesňuje a urychluje výsledky.

Pokud je mutace přítomná, mají příbuzní prvního stupně (rodiče, sourozenci a děti) 50% pravděpodobnost, že ji také nesou. Těmto příbuzným by mělo být po dosažení 18 let nabídnuto genetické testování.

Kdy podstoupit genetické testování?

Genetické testování není nutné pro každého. Praktický lékař nebo gynekolog pomůže posoudit, zda je testování vhodné na základě osobní a rodinné anamnézy. Pokud lékař testování doporučí a jsou splněny podmínky, je hrazeno ze zdravotního pojištění. V opačném případě je možné jej absolvovat za poplatek. Vždy je však nutná konzultace s klinickým genetikem.

Samovyšetření prsu

Samovyšetření prsu je důležitou součástí prevence. Lékaři doporučují, aby ženy přibližně od 25 let prováděly samovyšetření každý měsíc, ženy s genetickou predispozicí již od 18 let. Ideální je vyšetřovat prsa 5. až 10. den od začátku menstruace. Použijte tři prsty, krouživými pohyby prohmatejte prsa od klíčních kostí až po podpaží, vždy opačnou rukou (levá ruka pravé prso a naopak). Nakonec prsa vezměte do dlaní, promněte je a ujistěte se, že jste nic nepřehlédla.

Věděli jste, že…

• D je průměrná velikost prsou v Česku.
• Jeden prs váží v průměru 500 gramů.
• 100 ml mateřskému mléka má 67 kcal, tedy více než 1 pivo.
• Rakovina prsu se nejčastěji objevuje u žen kolem 55. a 65. roku života. Mohou ji však mít i muži.

Zdroje: Autor, doc. MUDr. Zdeněk Kinkor, Bioptická laboratoř, Loono, Mamo, NZIP

Náhledové foto: Pixabay