Mýty, které mohou stát zdraví: proč očkování proti klíšťové encefalitidě neodkládat

Klíšťová encefalitida patří mezi nejzávažnější infekce, kterými se lze v české přírodě nakazit. Česká republika navíc patří dlouhodobě k zemím s nejvyšším počtem nakažených klíšťovou encefalitidou z celé Evropy. I letos hygienici hlásí vysoký počet nových případů. Jen za září jich přibylo 69. Přesto si Češi k preventivnímu očkování, které jako jediné dokáže opravdu ochránit před nákazou, hledají cestu pomalu. V porovnání s okolními státy jsou u nás stále čísla očkovaných velmi nízká. Například v endemických částech Německa bylo v loňském roce proočkováno 67 % obyvatel, v Rakousku dokonce 81 %. Zaostáváme ale také například za Švýcarskem, Švédskem a pobaltskými státy. V Česku totiž kolem očkování stále přetrvává řada mýtů. S jakými nejčastějšími předsudky se můžete setkat?

Průzkum ukázal, že i když znalost klíšťové encefalitidy a očkování je v České republice vysoká, proočkováno alespoň jednou dávkou je jen 48 % z nás. Podle aktuálních statistik Státního zdravotního ústavu v Česku přitom bylo od začátku roku zachyceno již 585 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních 5 let. Data zároveň potvrzují, že riziko nákazy trvá i na podzim – klíšťata totiž zůstávají aktivní, dokud teploty neklesnou pod 5 °C. Očkovat je možné po celý rok, ale podzimní a zimní měsíce jsou na zahájení očkování ideální. Dostatečnou imunitní odpověď je možné očekávat dva týdny po druhé dávce. Na očkování lze využít finanční příspěvek od zdravotní pojišťovny, lidem nad 50 let ho pojišťovny hradí plně.

Mýtus: Na očkování už je pozdě, případně brzy.

Fakt: Očkování lze zahájit během celého roku, klidně i uprostřed sezóny.

Je pravda, že nejlepší je myslet na prevenci s předstihem a zahájit očkování proti klíšťové encefalitidě na podzim či v zimě. Existuje ale i tzv. zrychlené očkovací schéma, které umožňuje získat ochranu během několika týdnů. „Proti klíšťové encefalitidě se můžeme nechat očkovat kdykoli v průběhu roku, nemusíme čekat až na zimu. Základní schéma tvoří tři dávky a následné posilující dávky v intervalu tří a pěti let. Ochrana nastupuje do dvou týdnů po druhé dávce, která se v sezóně aktivity klíšťat může aplikovat již 14 dní po první,“ vysvětluje očkovací schéma MUDr. Jan Dvořák, lékař Center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Mýtus: Klíšťová encefalitida hrozí jen starším nebo nemocným lidem.

Fakt: Nemoc si nevybírá – zasáhnout může každého.

Na infekčních klinikách lékaři vídají pacienty všech věkových kategorií, mladé dospělé, seniory i děti. Velmi často jde o aktivní lidi ve středním věku, kteří jezdí na chalupu nebo tráví čas venku s dětmi. Mýtus, že se nemoc týká jen seniorů, je opravdu nebezpečný. Je pravda, že u seniorů je vyšší riziko těžšího průběhu klíšťové encefalitidy, ale nemoc může vážně postihnout kohokoliv. „Vážné komplikace, například ochrnutí končetin, vídáme více u seniorů. Ale i u dětí a mladých lidí mívá klíšťová encefalitida dlouhodobé následky, například časté bolesti hlavy, zhoršení paměti či poruchy soustředění,” popisuje MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. Mnoho lidí si riziko nepřipouští, dokud se netýká jich samotných nebo někoho v jejich okolí. Pak už bývá pozdě.

Mýtus: Když vytáhnu klíště hned, nic mi nehrozí.

Fakt: To platí u lymeské borreliózy, ale ne u klíšťové encefalitidy.

Jedná se o častý omyl. U lymeské borreliózy platí, že riziko přenosu roste s délkou přisátí klíštěte. Ale u virové klíšťové encefalitidy je přenos velmi rychlý, často během několika minut, proto je nutné klíště co nejdříve vytáhnout, a to vyvikláním pomocí pinzety a následně místo přichycení dezinfikovat. Prevence v podobě správného vytahování klíšťat a repelentů má svůj význam, ale není stoprocentní. Právě proto je očkování jedinou spolehlivou ochranou proti klíšťové encefalitidě.

Klíště: Foto Pixabay

Mýtus: Na encefalitidu existuje léčba.

Fakt: Ne, léčba se zaměřuje jen na mírnění projevů.

Tohle je možná nejvážnější mýtus. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění a v současnosti proti ní neexistuje žádná specifická antivirová léčba. V nemocnici je možné pacientovi pomoci zvládnout příznaky, jako jsou horečky, bolesti, záněty, ale proti viru jako takovému léčba neexistuje. Mnoho pacientů podstupuje dlouhou hospitalizaci, někdy i rehabilitaci, pokud dojde následkem nákazy k ochrnutí svalů. Bohužel ne každý nakažený se plně zotaví a musí čelit dlouhodobým následkům, jako jsou poruchy soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku nebo deprese.

Mýtus: Do přírody téměř nechodím, tak proč očkování?

Fakt: Klíšťata se vyskytují i v parcích, zahradách nebo na březích řek.

Městský park, zahrada s neposekanou trávou, louka u koupaliště. Tam všude se klíšťata běžně vyskytují. Je omyl myslet si, že klíšťová encefalitida hrozí jen lesníkům nebo táborníkům. Mnoho pacientů, kteří se nakazí, jsou běžní lidé, kteří chodí na procházky, sekají trávu u domu, jezdí k rybníku. Očkování se proto doporučuje všem, kteří se pohybují kdekoli venku.

Zdroje info: Autor, MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., MUDr. Jan Dvořák,  https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/k/klistova-encefalitida/predpoved-aktivity-klistete-obecneho-na-uzemi-ceske-republiky-prognosis-of-tick-activity-in-the-czech-republic/

Klíště: Náhledové foto Pixabay