Cukr v nápojích: Každý druhý dětský kaz souvisí s pitím limonád nebo ovocných džusů

Limonády, energetické nápoje nebo šťávy jsou pro bakterie v ústech ideální potravou. Podle studií mají děti, které pijí tyto nápoje denně, až o 50 procent vyšší riziko vzniku zubního kazu. Problematické jsou i stoprocentní ovocné džusy.

Děti mladší 12 let mají v průměru 5 kazů

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR má se zubním kazem zkušenost přes 80 procent dětí do 12 let. Průměrně mají české děti mladší 12 let tři až pět kazů. Zásadní vliv na vznik zubního kazu mají slazené dětské nápoje, ty denně konzumuje kolem čtvrtiny dětí. Problémem je i nadměrná konzumace energetických nápojů. Ty nejméně dvakrát týdně pije pětina dětí ve věku jedenáct až patnáct let. „Na vzniku zubního kazu se slazené nápoje podílejí obrovskou měrou. Jednoduché cukry obsažené ve většině sladkých nápojů jsou ideálním zdrojem výživy pro bakterie způsobující kaz. Pokud je sladký nápoj navíc kombinován s kyselým pH – typicky energetické nápoje, sycené nápoje nebo džusy, dokáže narušovat povrchovou vrstvu zubu – sklovinu, a činnost bakterií je poté o to dramatičtější,“ vysvětlil Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic a člen České stomatologické komory.

Mýtus, že sladké nápoje neškodí

Mezi některými rodiči koluje mýtus, že sladké nápoje nemohou zubům zásadně uškodit, protože se nekoušou, pusou „jen protečou“, a v kontaktu se zuby jsou tak vlastně minimálně. „S tímto tvrzením se v ordinaci setkáváme poměrně často, opak je však pravdou. Sladké nápoje, zejména pak dětská pitíčka, sirupy míchané ve vodě, slazené čaje medem a sladké sycené nápoje jsou v dutině ústní sice jen chvíli, na zubním povrchu ale cukry v nich obsažené zůstávají desítky minut až hodiny,“ řekla Kristýna Popek, dětská zubní lékařka centra stomatologie The Clinic.

Frekvence přísunu sladkých nápojů

Rozhodující pro vznik zubního kazu není jen množství vypitých nápojů, ale především frekvence jejich přísunu. Nejhorším scénářem je podle stomatologů kontinuální upíjení sladkého nápoje během dne, které bakteriím zajišťuje nepřetržitý přísun cukru. „V ideálním případě by hlavním zdrojem tekutin dítěte během dne měl být například neslazený čaj a čistá voda. Pokud už dítě slazené nápoje pije, je vhodné si po nich vypláchnout ústa čistou vodou. Občasné pití slazených nápojů zuby nezkazí, problémem je, jako u všech škodlivých potravin a nápojů, jejich vysoké množství a častá konzumace. Pokud dítě popíjí sladký nápoj opakovaně během dne, zuby se nacházejí v nebezpečném prostředí prakticky nepřetržitě,“ upozornil Jakub Hladík.

MDDr. Jakub Hladík: Foto se svolením MDDr. Jakuba Hladíka

Pozor i na kyselost nápojů

Problémem nejsou jen cukry, ale i kyselost nápojů. Po konzumaci sladkého nápoje dochází podle výzkumů k poklesu pH v ústech pod kritickou hranici pH 5,5 během pěti minut. Návrat na bezpečnou hodnotu přitom trvá přibližně 20 až 45 minut. „Mnohé sladké nápoje – zejména sycené limonády, energetické nápoje a ovocné džusy – mají vedle vyššího obsahu cukru velmi nízké pH. Tato kombinace narušuje zubní sklovinu, čímž usnadňuje bakteriím pronikání do hlubších vrstev zubu. Z tohoto důvodu jsou pro zuby rizikové i stoprocentní ovocné džusy, což rodiče často neví. Kritická hodnota pro poškození skloviny je pH 5,5, limonády mívají pH kolem 2,5 až 3, energetické nápoje jsou zpravidla pod hodnotou 3 a ovocné džusy pak často pod 4,“ uvedl stomatolog.

A co mateřské mléko?

Z hlediska tvorby zubního kazu u nejmenších dětí je rizikové i mateřské mléko. „Některé maminky mají za to, že kojení zamezuje vzniku zubního kazu. Mateřské mléko ale obsahuje cukry, které zvyšují kazivost dočasných zubů. Nejproblematičtější je kojení v noci. Během spánku se v ústech tvoří méně slin, které zuby přirozeně omývají a neutralizují kyseliny. Po večerním a nočním kojení je tak ideální zoubky vyčistit nebo alespoň otřít,“ doporučil Jakub Hladík.

Pravidelné popíjení slazených nápojů může ovlivnit stav chrupu dlouhodobě. „Sladké nápoje mohou postupem času měnit kompletní mikroflóru dutiny ústní a její nerovnováha poté může znamenat daleko vyšší náchylnost k parodontóze, zvýšenou kazivost, sníženou slinivost a případný zápach z úst,“ uzavřel stomatolog.

Zdroje info: Autor, Jakub Hladík, Kristýna Popek

Náhledové foto: Pixabay