Alkohol nemá bezpečnou hranici. Co prozrazují nejnovější vědecké studie?

Nepít měsíc alkohol? Tzv. suchý únor je hezká myšlenka, ale proč ji omezovat jenom na měsíc, když stále více studií potvrzuje, že škodlivé je jakékoliv množství alkoholu?

Je to pro nás citlivé téma, protože česká kultura je s alkoholem historicky úzce spojená. Pivo, víno, pálenky… Ale nechme sentiment stranou, ať mluví čísla.

Alkohol v České republice přispívá až k 7000 úmrtí ročně. Například i pouhé 1-3 drinky alkoholu týdně zvyšují riziko demence o cca 15 %. A nedávné metaanalýzy z let 2021–2025 jednoznačně potvrzují příčinnou souvislost mezi konzumací alkoholu a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny.

V minulosti byla zažitá hypotéza, že malé množství alkoholu může mít ochranné účinky na srdce a celý kardiovaskulární systém, nové důkazy tento koncept výrazně zpochybňují. Takže platí jasná rovnice: čím více alkoholu, tím větší riziko pro zdraví.

„Vztah mezi množstvím alkoholu a stoupajícími zdravotními riziky je jednoznačný. Z analýz vyplývá, že v porovnání s abstinenty mají konzumenti i malého množství alkoholu vyšší riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění. Vyšší konzumace je také signifikantně spojena se zvýšenou úmrtností,“ říká MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Alkohol se do pitného režimu nepočítá

Jedním z často přehlížených problémů je, že spousta lidí považuje alkoholické nápoje za součást pitného režimu. Z hlediska hydratace ale nápoje obsahující alkohol působí přesně opačně – i slabý alkoholický nápoj zvyšuje vylučování tekutin z těla a přispívá k dlouhodobé, byť mírné dehydrataci, která se může projevovat únavou, bolestmi hlavy, sníženou koncentrací nebo zhoršenou kvalitou pokožky.

Alkohol je prokazatelně rakovinotvorný

Podle údajů Světové zdravotnické organizace neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu, které by nezhoršovalo zdraví. Ethanol, běžná forma alkoholu v nápojích, je psychoaktivní a toxická látka klasifikovaná jako karcinogen 1. skupiny, stejně jako např. azbest a tabák.

„I malé množství alkoholu může zvýšit riziko vzniku rakoviny, především rakoviny dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, tlustého střeva, prsu či jater. Tedy orgánů, které jsou spojeny s trávicím traktem, nebo jsou hormonálně citlivé. Navíc nedávná studie zjistila, že už i méně, než jeden standardní alkoholický nápoj denně, může zvýšit riziko vzniku rakoviny dutiny ústní až o 50 %,“ varuje MUDr. Ježková.

Více než 60 nemocí je spojeno s alkoholem

Výzkum Univerzity v Oxfordu ukazuje, že užívání alkoholu zvyšuje riziko vzniku více než 60 různých onemocnění. Mezi ně patří nejen cirhóza jater, srdeční onemocnění a některé druhy rakoviny, ale např. také dna (dnavá artritida), šedý zákal (katarakta), žaludeční vředy a některé typy zlomenin způsobené osteoporózou, na jejímž vzniku se negativně podílí právě požívání alkoholu.

Každá sklenka alkoholu škodí mozku

Neurovědci zase poukazují na to, že i minimum alkoholu může souviset s rychlejším stárnutím mozku a poklesem objemu šedé hmoty mozkové. To platí i pro tzv. umírněné pití, třeba sklenku vína denně.

„Žádné množství alkoholu není bezpečné. Pouhé 1–3 drinky týdně zvyšují riziko demence o 15 %, jak potvrdila nová britská studie realizovaná na 550 000 lidech. Alkohol zmenšuje objem mozku, narušuje myelinovou vrstvu a hromadí některé látky např. železo, což vede k postupnému poškozování a odumírání nervových buněk,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková a dodává: „I v péči o zdraví mozku hraje zásadní roli správná hydratace. Mozek je totiž z velké části tvořen vodou a dlouhodobý nedostatek tekutin jeho funkce dále zhoršuje.“

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Čím nahradit alkohol? Jak „správně“ pít?

Cílem kampaně „Suchý únor“ je zkvalitnění pitného režimu a nahrazení alkoholických nápojů těmi bez alkoholu. „Ale jakými?,“ ptají se možná někteří z těch, kteří alkoholické nápoje konzumují pravidelně.

„Orientačně by měl zdravý dospělý člověk vypít kolem 1,5–2 litrů tekutin denně, pokud nepočítáme vodu obsaženou v potravinách. Měli bychom ale vždy zohledňovat věk, vliv prostředí, zdravotní stav a naše individuální potřeby, tedy např. množství pohybu i čas strávený venku v chladném počasí. Příjem tekutin by měl být rozložený rovnoměrně do celého dne. Vhodnější je pít častěji menší množství, zhruba do 150 ml na jednu dávku, aby nebyl organismus zbytečně přetížený zpracování velkého množství tekutin naráz,“ pokračuje MUDr. Ježková.

Ideálním nápojem je čistá voda doplněná třeba plátky pomeranče či okurky, mátou, zázvorem apod., neslazené čaje či minerální vody. V zimě nám udělají dobře také polévky, které jsou skvělým zdrojem tekutin.

„Lepší hydratace podporuje regeneraci buněk, správnou funkci mozku i detoxikační procesy v játrech – tedy přesně ty oblasti, které alkohol nejvíce zatěžuje. Proto se v OZP snažíme naše pojištěnce motivovat ke správnému pitném režimu akční výzvou v aplikaci VITAKARTA. Úkolem je během 14 únorových po sobě jdoucích dnů vypít určité množství tekutin, kromě alkoholu, kávy a energetických nápojů,“ popisuje Jana Ježková.

Hrozba energy drinků

Energetické nápoje mohou svými negativními účinky na zdraví v některých oblastech směle konkurovat alkoholu. Zdravotní studie z roku 2025 zmiňuje, že i krátkodobá konzumace „energiťáků“ může zvyšovat krevní tlak, srdeční tep a narušovat srdeční rytmus. 

Suchý únor jako první krok

Pro řadu z nás tak může druhý měsíc v roce znamenat vykročení k lepšímu a zdravějšímu pitnému režimu, kvalitnějšímu spánku a celkové regeneraci organismu. A právě v tom spočívá jeho skutečný zdravotní přínos – tedy ne v zákazu, ale v návratu k přirozeným potřebám těla, které nám umožňují užívat si plnohodnotný a kvalitní život plnými doušky.

Zdroje info: Autor, Jana Ježková, odborné studie

Náhledové foto: Pixabay