4. února: Světový den boje proti rakovině: Prevence je klíč!

Každoročně 4. února si připomínáme Světový den boje proti rakovině. Přestože moderní medicína dosáhla výrazného pokroku a současné léčebné postupy jsou stále účinnější a šetrnější, rakovina nadále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V České republice lékaři každoročně odhalí nádorové onemocnění u téměř sto tisíc lidí a každý třetí pacient mu podlehne. S rakovinou se tak během života setká téměř každý – ať už osobně, nebo prostřednictvím někoho blízkého. Důležitá je proto pravidelná prevence a včasná diagnostika, které výrazně zvyšují šanci na úspěšnou léčbu i plnohodnotný život.

Preventivní prohlídky mohou zachránit život

Zásadní roli v boji s rakovinou hrají preventivní prohlídky a screeningové programy. Vyšetření zaměřená na prsa, děložní hrdlo, tlusté střevo, plíce či prostatu dokážou nemoc zachytit ještě předtím, než se objeví první potíže. V takové fázi je léčba zpravidla méně zatěžující a výrazně účinnější. V České republice jsou navíc screeningové programy pro vybrané cílové skupiny plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Přesto je velká část populace stále nevyužívá.

Starší ženy často prevenci podceňují

I když jsou ženy v oblasti prevence obecně zodpovědnější, situace zde není ideální. U screeningu rakoviny děložního čípku, který je cílen zejména na ženy ve věku 35, 45 a 55 let, bývá problémem nepravidelná návštěva gynekologa. Zejména starší ženy se často mylně domnívají, že po menopauze už preventivní prohlídky nepotřebují. Opak je však pravdou. „Chodí k nám mnohdy nálezy, kdy na průvodním listu vidíme poznámku od gynekologa, že paní nebyla více než 10 nebo i 20 let na preventivní prohlídce. Stěry bývají celé prokrvácené. Když toto vidím, tak už je mi dopředu jasné, že půjde o těžký nález. Protože po takové době žena nezajde k lékaři proto, že si po tolika letech vzpomene, ale proto, že už sama cítí závažný problém,“ popisuje Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie Bioptické laboratoře.

Pozitivní zprávou je, že i v této oblasti dochází ke zlepšení. „Počet invazivních nádorů děložního čípku klesá neustále. Je to díky dobře nastavenému screeningovému programu. Za posledních 10 let se snížila incidence tohoto onemocnění o 25 %,“ potvrzuje Kinkorová Luňáčková.

Muži prevenci dohánějí

Muži obecně navštěvují lékaře méně často než ženy, což se projevuje i u vyšetření specifických pouze pro ně, například u screeningu rakoviny prostaty. Situace se však postupně zlepšuje, jak potvrzuje lékař Robert Slunečko z oddělení biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře. „Prevence byla dříve velmi špatná, teď se o ní ale zvyšuje povědomí. Zavedla se standardizovaná prevence pro pacienty od 50 do 69 let. Díky tomu se v posledních letech zachytávají ty brzké karcinomy a nejenom ty pozdní. Ale pořád k nám dochází vzorky pacientů, kteří přišli pozdě.“

Foto: Pixabay

Zdravý životní styl je základ

Podle Petra Grella, vedoucího Centra precizní onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně, souvisí až 70 % případů rakoviny s faktory, které lze ovlivnit životním stylem. „Rakovina je do jisté míry náhodný jev – nikdy jí nelze stoprocentně předejít. Na druhou stranu existují faktory, jako je kouření, pití alkoholu nebo nadměrný stres, které její riziko mohou zvyšovat,“ říká onkolog.

Vyváženější strava, dostatek pohybu a omezení škodlivých návyků sice nezaručí, že se rakovina nikdy neobjeví, mohou však riziko alespoň částečně snížit. Zároveň mají pozitivní dopad na fyzickou kondici, psychickou pohodu i celkovou kvalitu života.

Do diagnostiky vstupuje i umělá inteligence

Také medicína jde s dobou a stále častěji využívá moderní technologie, včetně umělé inteligence. V Bioptické laboratoři v Plzni ji používají například při detekci karcinomů děložního čípku nebo prostaty. Oproti lidskému oku je umělá inteligence rychlejší a neunaví se, za konečný výsledek však vždy zodpovídá lékař.

„Umělá inteligence nám výrazně pomáhá se standardizací. Při diferenciaci nádoru hodnotíme jeho agresivitu podle toho, jak vypadá. Patologové vychází z určitých hodnot, na základě kterých se stanoví, zda je nádor indolentní (se zcela minimální agresivitou), nebo naopak nebezpečný pro pacienta. Toto hodnocení je sice standardizované pro patology, ale nic ve skutečnosti nevypadá jako na obrázku v knihách. Vliv na hodnocení může mít i únava očí. V běžné praxi se tedy může stát, že něco nadhodnotíme nebo něco podhodnotíme. Když si AI prohlédne nádor, výsledek bude pokaždé stejný, umělá inteligence se na rozdíl od lidských očí neunaví. Tím pádem máme jistotu, že nedojde k podhodnocení nebo nadhodnocení. Na diferenciaci poté závisí terapie pro pacienta. Eliminují se tak případy, kdy se léčí pacient, který se léčit nemusí, anebo je nastavena zbytečně agresivní léčba,“ vysvětluje Robert Slunečko z Bioptické laboratoře.

Zdroje info: Autor, odborníci

Náhledové foto: Pexels