MUDr. Slavomír Rokošný, Ph.D., FEBS: Všechny formy žilní nedostatečnosti lze řešit ambulantně

Radek Štěpán 09. 02. 2023 8 393 zobrazení

Problémy s žilami na dolních končetinách má až 80 % dospělé populace. Ostatně stačí si vzpomenout na to, kdy si některý z vašich známých stěžoval na bolest nohou, případně na křečové žíly nebo jiné obtíže. My se aktuálně na možnosti léčby různých potíží se žilami podíváme mnohem podrobněji. Nejen na chronickou žilní insuficienci jsem se zeptal MUDr. Slavomíra Rokošného, Ph.D., FEBS, který vede Centrum žilní chirurgie v Klinickém centru ISCARE.

Termín chronická žilní insuficience je pro některé z nás velkou neznámou. Jde o neschopnost žilně-svalové pumpy dolních končetin dostatečně odčerpat krev k srdci. Je to tak?

V podstatě máte pravdu, ale upřesnil bych to. V případě chronické žilní nedostatečnosti, která má 6 stádií, jde spíš o to, že krev neproudí správně, teda k srdci, ale vrací se v povrchním žilním systému (tzv. reflux), což způsobuje zvýšený tlak v povrchních žilách. Dalším problémem může být obstrukce (uzávěr) v žilním systému. Postižená žíla a její větve se dále roztahují, a to vede k vzniku různých stádií žilní nedostatečnosti – od drobných žilek, přes klasické varixy až po kožní změny, v nejhorším případě až ke vzniku bércového vředu. Toto onemocnění má většinou dlouhé trvání a manifestuje se symptomy jako jsou bolest, křeče, otok, pocit tlaku nebo těžkých nohou.

Jaké jsou hlavní problémy spojené s žilní nedostatečností?

Jak bylo zmíněno, jde hlavně o symptomy (otok, bolest, křeče, pocit těžkých nohou atd.), ale také o morfologické změny v žilním systému – vznik metliček, varixů, otoků, kožních změn až ve vznik bércového vředu. Drobné metličky trápí nositele jen esteticky. Větší varixy můžou krvácet a/nebo v nich může vzniknout krevní sraženina (povrchní trombóza), která v některých případech může vyústit v hlubokou žilní trombózu a následně plicní embolii. Pokud jde o bércový vřed (poslední stádium chronické žilní nedostatečnosti), ten zásadně omezuje pacienta v běžném životě (bolest, zápach, nemožnost chůze) ale může vyústit v závažné komplikace (infekce, otrava krve a amputace končetiny).

Chronická žilní insuficience (CHŽI) je civilizační onemocnění. Trpí jím přes 80 % západní populace. Není to číslo poněkud přestřelené?

Rozhodně není. Je ale důležité v tomto kontextu zmínit, že jde o některé ze 6 stádií chronické žilní nedostatečnosti. Bavíme se teda o velkém spektru nálezů – od drobných rozšířených žilek, přes klasické křečové žíly, otok, kožní změny až po bércový vřed. Podle systematického přehledu z odborné literatury trpí rozšířením žilek 26 %, klasické varixy má 19 %, otok 8 %, kožní změny 4 % a bércový vřed přibližně 1 % populace.

MUDr. Slavomír Rokošný, Ph.D., FEBS: Foto se svolením MUDr. Slavomíra Rokošného, Ph.D., FEBS

V kolika letech se tradičně objevují problémy se žilami? Lze to vůbec určit? Je mi 42 let a v podstatě od svých známých nevím, že by si na něco podobného stěžovali.

Je to velmi individuální. Většinou se nemoc projeví v dospělosti, ale operovali jsme i 16- letého mladého muže. Záleží na pohlaví (více jsou postižené ženy), tělesné hmotnosti, genetické zátěži a životním stylu.

Nejčastějším klinickým projevem CHŽI jsou varixy. Dočetl jsem se na webu vaší kliniky, že ve Velké Británii ročně vynaloží 400–600 milionů liber na léčbu žilního vředu. U nás jsou předpokládám roční náklady na diagnostiku a léčbu CHŽI také hodně vysoké…

Přesná čísla pro diagnostiku a terapii CHŽI v ČR nemáme. Velká část pacientů je léčená mimo veřejný sektor v privátních zařízeních, navíc možnosti léčby máme několik. Pokud si ale přepočítáme čísla závažnějších stádií tohoto onemocnění zmíněná výše, zjistíme, že jde o velké množství pacientů. Zejména léčba bércového vředu je velmi nákladná (lokální terapie, převazový materiál, antibiotika, opakované návštěvy lékaře atd.).

Pojďme na křečové žily. Jaké jsou příčiny vzniku varixů?

Příčinou vzniku všech forem chronické žilní nedostatečnosti je reflux (zpětný tok krve) a/nebo obstrukce (uzávěr) v žilním systému, často jejích kombinace. To vede k vzniku zvýšeného taku v dolních končetinách, tzv. žilní hypertenzi.

Ke vzniku tohoto problému si můžeme, mimo genetickou zátěž a věk, přispět také sami- nadváhou- resp. obezitou, dlouhým stáním/sezením, nedostatkem pohybu atd.

Typickými příznaky tohoto onemocnění jsou pocit těžkých nohou, tlaku, pnutí, křeče a otoky. Je potřebné si uvědomit, že nejde jen o estetický, ale při pokročilejších stádiích i o vážný medicínsky problém. Pacient by měl včas navštívit cévního specialistu a absolvovat ultrazvukové vyšetření, které ozřejmí, zda a v jakém rozsahu je žilní systém poškozený.

Foto: Se svolením MUDr. Slavomíra Rokošného, Ph.D., FEBS

Projevují se pouze vzhledem?

Jak již bylo zmíněno, vzhled je jen jeden, ale ne zásadní problém. Varixy jsou doprovázené symptomy (bolet, křeče, otok, kožní změny atd) ale můžou prasknout a krvácet, nebo v nich vznikne krevní sraženina, která může vyústit v hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Navíc klasické varixy můžou progredovat do vyšších stádií onemocnění – dle literatury 22 % pacientů s varixy vyvine do 6 let bércový vřed.

Jaké formy žilní nedostatečnosti léčíte v Centru žilní chirurgie?

Léčíme všechny formy žilní nedostatečnosti, a to všemi dostupnými metodami léčby (laser, radiofrekvence, mechano-chemické ošetření, pěnová sklerotizace a jako jedno z mála center v ČR také ošetření pomocí žilního lepidla). Zaměřujeme se také na pacienty ve vyšším stádiu nemoci (kožní změny, bércový vřed), kteří nejsou vhledem k věku a přidruženým nemocem schopní podstoupit konvenční chirurgickou léčbu. Provádíme výhradně moderní (endovenózní) metody v lokální anestesii v ambulantním režimu – pacient nepotřebuje žádné předoperační vyšetření, výkon je v místním znecitlivění a pacient ihned po výkonu odchází domů. Tyto metody můžeme použít i u starších pacientů, kteří nejsou únosní celkové anestesie a u pacientů, kteří nejsou vhodní pro klasickou chirurgickou léčbu. Typickým pacientem je pacient nad 75 let, s bércovým vředem, řadou komorbidit (neschopen celkové anestesie), s významnou obezitou, na plné antikoagulační terapii.

Čistě hypoteticky si představím situaci, že mám varixy a chtěl bych se léčit. Co všechno bych měl udělat, abyste mi u vás na klinice pomohli, respektive, za jak dlouho mé potíže vyřešíte?

Je potřebné vyšetření cévním specialistou. V diagnostice je vedle fyzikálního vyšetření nezbytné ultrazvukové vyšetření, jak hlubokých, tak povrchních žil. Toto vyšetření nám ozřejmí příčinu, kterou je nejčastěji reflux nebo obstrukce, často i kombinace těchto stavů. Ultrazvukové vyšetření většinou provádí ideálně cévní chirurg, který ultrazvukovým vyšetřením může zhodnotit technické možnosti chirurgické léčby a zvolit nejvhodnější metodu léčby. Snažíme se, aby od prvotního vyšetření po provedení zákroku, neproběhli více než 2-3 měsíce. Foto: Se svolením MUDr. Slavomíra Rokošného, Ph.D., FEBS

Co bych měl dělat, abych potížím se žílami předešel?

Rozhodně jsou to režimová opatření, jako např. vyhnout se dlouhému sezení a stání, pravidelný pohyb, udržovat přiměřenou hmotnost. Podle mezinárodních doporučení je vhodná medikamentózní léčba (sulohexid a mikronizované purifikované flavonoidní frakce) a v některých případech také kompresivní terapie.

Počáteční stádia lze řešit pomocí tzv. režimových opatření, dále farmakologicky a nošením kompresivních punčoch. V případě menších žil, kdy nejsou postižené hlavní povrchní žíly, je možné využít také sklerotizace nebo použití externího laseru. Pokud ale má pacient jasně prokázané postižení hlavních povrchních žil, je na místě operační zákrok.

Dále bych se rád zeptal na léčbu metličkových žil na nohách? Vím, že to trápí zejména ženy (po porodech atd.) Co toto onemocnění způsobuje a je případná léčba hrazena pojišťovnou?

Metličky (pavoučikovité žilky- spider vein) je první stádium chronické žilní nedostatečnosti, trápí 26 % populace, a máte pravdu, většinou ženy. Většinou jde o estetický problém, ale může jít o známku závažnějšího postižení žilního systému. Příčiny vzniku jsou totožné se dalšími stádii onemocnění, zejména vyšší věk, ženské pohlaví, opakované gravidity, genetická zátěž, nadváha, resp. obezita, nevhodný životný styl. Metodou volby v léčbě metliček je sklerotizace, alternativou je použití externího laserového ošetření. Sklerotizace je v určitém rozsahu proplácená zdravotní pojišťovnou.