Čtyřicítka je pro oči zlomová. Odbornice radí, čeho si začít všímat.

Mobil je najednou potřeba držet o něco dál, malé písmo se čte hůře a při práci na počítači se oči unaví rychleji. Změny zraku související s věkem přicházejí postupně a zpočátku je můžeme připisovat únavě, špatnému osvětlení nebo dlouhému času strávenému před obrazovkou. První projevy presbyopie se však běžně objevují už mezi 40. a 45. rokem života. Právě v tomto období je proto vhodné začít věnovat zraku zvýšenou pozornost.

Zhoršování vidění na blízko po čtyřicítce je přirozenou součástí stárnutí oka. Oční čočka postupně ztrácí svou pružnost a oko už nedokáže zaostřovat na blízké předměty tak snadno jako v mladším věku. Tento stav se označuje jako presbyopie neboli vetchozrakost.

„Mnoho lidí si první změny neuvědomuje jako problém se zrakem. Typické je, že si začnou mobil nebo knihu posouvat dál od očí, potřebují při čtení více světla nebo je po práci na blízko častěji bolí hlava a pociťují únavu očí. Kolem čtyřicítky už mohou být takové projevy signálem přirozených změn zaostřování,“ vysvětluje Kateřina Vojtová, odbornice z oční optiky FOKUS.

Zrak se nezmění ze dne na den

Presbyopie nepřichází náhle. Schopnost oka zaostřovat na krátkou vzdálenost se mění postupně a změny pokračují s přibývajícím věkem. Člověk si proto může na mírné zhoršení vidění určitou dobu zvykat a problém začne řešit až ve chvíli, kdy ho začne omezovat při každodenních činnostech. Pozornost by měli zbystřit zejména lidé, kteří při čtení automaticky oddalují text, hůře vidí malé písmo, mají problém rychle přeostřit mezi blízkou a vzdálenou obrazovkou nebo po práci na počítači pociťují výraznější únavu očí.

„Není potřeba čekat, až člověk přestane pohodlně číst zprávu v telefonu. Měření zraku dokáže ukázat, jak oči aktuálně fungují a zda už je potřeba korekce. Zároveň je důležité nespoléhat se pouze na brýle, které jsme si nechali zhotovit před několika lety. Zrak se může postupně měnit a původní korekce už nemusí odpovídat aktuálním potřebám očí,“ upozorňuje Kateřina Vojtová.

Tip: Syndrom počítačového vidění. Jak chránit zrak při práci?

Brýle jste dosud nepotřebovali? Po čtyřicítce se to může změnit

Změny zaostřování se týkají i lidí, kteří celý život viděli dobře a nikdy brýle nenosili. Presbyopie totiž není klasickou refrakční vadou, která by vznikala například v důsledku krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. Souvisí především s přirozeným stárnutím oční čočky. Právě proto může být překvapením, když člověk, který bez problémů vidí do dálky, začne mít potíže se čtením, používáním telefonu nebo jinými činnostmi na krátkou vzdálenost.

„Často slýcháme větu: Vždyť já jsem brýle nikdy nepotřeboval. To však neznamená, že je člověk nebude potřebovat ani po čtyřicítce. Změny schopnosti zaostřovat na blízko se dříve či později týkají prakticky každého. Rozdíl je především v tom, kdy si jich začneme všímat a jak výrazně nás ovlivňují,“ říká Kateřina Vojtová.

Mobil a počítač presbyopii nezpůsobují, mohou ji však odhalit

Dlouhé hodiny před obrazovkami nejsou příčinou presbyopie. Při každodenním používání chytrých telefonů, notebooků či tabletů však klademe na vidění na blízko vysoké nároky, a proto si prvních změn můžeme všimnout právě při používání digitálních zařízení. Únava očí po celém dni u počítače přitom nemusí automaticky znamenat potřebu nových brýlí. Důležitý je také dostatek přestávek, vhodné osvětlení či správná pracovní vzdálenost. Pokud se však problémy opakují nebo se postupně zhoršují, je vhodné nechat si zrak zkontrolovat.

Foto: Magnific

Jaké signály po čtyřicítce nepřehlížet?

Mezi typické projevy změn vidění na blízko patří zejména:

– potřeba držet mobil, knihu nebo jídelní lístek dál od očí,

– horší čtení malého písma,

– potřeba silnějšího světla při čtení,

– únava a napětí očí při práci na blízko,

– bolesti hlavy po delším čtení nebo práci na počítači,

– pomalejší či méně pohodlné přeostřování mezi různými vzdálenostmi.

Řešení přitom závisí na konkrétních potřebách člověka a jeho životním stylu. Někomu postačí brýle určené na čtení nebo práci na blízko, jinému může více vyhovovat řešení umožňující pohodlné vidění na více vzdáleností.

„Správná korekce by měla vycházet nejen z naměřených hodnot, ale také z toho, jak člověk během dne funguje. Jiné nároky má někdo, kdo většinu času pracuje u počítače, jiné člověk, který často řídí a zároveň potřebuje pohodlně vidět na telefon či dokumenty. Proto má smysl řešit zrak individuálně a nevybírat brýle pouze podle věku,“ dodává odbornice.

Pravidelná kontrola zraku má význam i tehdy, když člověk subjektivně nepociťuje výrazné problémy. Po čtyřicítce je dobré všímat si i drobných změn a při zhoršení vidění, únavě očí nebo problémech se zaostřováním absolvovat odborné vyšetření nebo měření zraku.

Zdroje info: Autor, Kateřina Vojtová

Vyšetření zraku: Náhledové foto Magnific