Průzkum: Bílé plomby na pojišťovnu vítá 90 % lidí. Polovina ale netuší, jak systém funguje, a přichází tak o pocit úspory  

Změny v úhradách bílých plomb od roku 2026 vnímá pozitivně 90 % lidí. Přesto téměř polovina pacientů nemá jasno v tom, co je vlastně nově hrazeno a jak systém funguje. Vyplývá to z průzkumu zdravotní pojišťovny OZP. Zúčastnilo se ho 2124 pacientů, kteří v loňském i letošním roce absolvovali zubní ošetření.

Od ledna 2026 došlo k jedné z nejvýraznějších změn v oblasti úhrad stomatologické péče za poslední roky. Zdravotní pojišťovny nově hradí základní bílou plombu (fotokompozitní výplň) nejen dětem, ale i dospělým, a to bez ohledu na umístění zubu. U dospělých přispívají částkou zhruba 900 Kč, kterou lze čerpat a započíst do ceny ošetření i při volbě dražších, kvalitnějších materiálů a ošetření.

Zásadní změnou je také postupný konec amalgámových (tmavých) plomb. Od poloviny roku 2026 je jejich použití možné už jen ve výjimečných, zdravotně odůvodněných případech. Nově se zároveň upravily i úhrady ošetření kořenových kanálků a rozšířily možnosti modernějších postupů.

„Jde o poměrně komplexní změnu skládající se z více pravidel, která vymezují, co je plně hrazeno, kde vzniká doplatek a jak lze úhradu využít. Lidé se v tom přirozeně ztrácejí, protože to většinou řeší až ve chvíli, kdy sedí v zubařském křesle,“ popisuje obchodní ředitel zdravotní pojišťovny OZP Miroslav Chlumský a dodává: „Vzhledem k tomu, že jde o problematiku, kterou řešíme jen občas, je přirozené, že o ní mají lidé jen omezené povědomí. O to větší úkol je to pak pro nás zdravotní pojišťovny, stát jako iniciátora změny v úhradách, i pro zubní lékaře, abychom pacienty opakovaně o novinkách informovali.“

Informace mění pocit na realitu

Průzkum OZP ukazuje, že zásadní dopad na to, jak ošetřovaní vnímají změny – včetně toho, kolik si myslí, že za ošetření zaplatili – má jejich informovanost.

„Náš průzkum ukázal, že pacienti, kteří byli o změnách a možnostech ošetření stomatologem dobře a úplně informováni, zaznamenali úsporu za ošetření v letošním roce třikrát častěji než ti méně informovaní,“ zmiňuje Miroslav Chlumský a doplňuje: „To znamená, že pacienti, kteří informace neměli, výrazně častěji žádnou úsporu nezaznamenali nebo měli dokonce pocit, že letos zaplatili za ošetření ještě více.“

Ukazuje se tak, že nedostatek informací má přímý vliv na to, zda jinak pozitivně vnímané změny v úhradách pacienti zaznamenají i při platbách v ordinacích.

Foto: Pixabay

Jak nový systém funguje v praxi

Základní princip je jednoduchý. Zdravotní pojišťovna hradí standardní variantu ošetření, ale pacient si může zvolit kvalitnější materiál či postup a doplatit pouze rozdíl. Dříve přitom hradil celý výkon. Například u bílé plomby může pacient využít úhradu na základní výplň a tu ‚započíst‘ do ceny vrstvené, esteticky kvalitnější varianty.

„Nejde jen o bílé plomby. Fakticky se mění filozofie úhrad stomatologické péče. Veřejné zdravotní pojištění dnes výrazně více podporuje moderní ošetření a pacient už často nedoplácí celý výkon, ale jen rozdíl za nadstandardní variantu,“ říká náměstek OZP pro úhrady zdravotních služeb Jan Šlajs. „Pokud ale pacient nerozumí tomu, co přesně pojišťovna uhradila, změna se v jeho vnímání neprojeví. A právě proto je komunikace naprosto klíčová.“

Data ukazují, že cca 52 % pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co bylo hrazené a co už je doplatek.

Zajímavým zjištěním také je, že nezanedbatelná část pacientů – 10 % – má pocit, že letos zaplatila u zubaře více než loni, a to i přes novinky v úhradách snižující náklady na doplatky za plomby o stovky korun.

Náklady na plomby stouply více než dvojnásobně

Výdaje pojišťovny na úhradu plomb meziročně stouply na 224 %.

„Zatímco v 1. čtvrtletí 2025 zaplatila OZP poskytovatelům za plomby 52,1 milionů korun, ve stejném období 2026 už jsou náklady 116,7 milionů korun. Celkové náklady na výkony stomatologie stouply ve srovnávaném období z 353 milionů korun v roce 2025 na 421 milionů korun v roce 2026, to je 119 procent,“ říká generální ředitel zdravotní pojišťovny OZP Radovan Kouřil.

Z průzkumu vyplývá, že přestože se jedná o významnou změnu ve prospěch pacientů, která bude stát celý systém ročně více než 4 miliardy korun, celých 52 % oslovených pacientů nedokáže posoudit, zda za plombu zaplatili méně peněz, a 30 % se domnívá, že zaplatili stejně, nebo dokonce více.

Informovaný pacient = spokojenější pacient

Výsledky průzkumu tedy prokazují, že informovaný pacient je spokojenější, a to nejen se svým stomatologem, ale i se zdravotní pojišťovnou a celým systémem zdravotní péče.

„Uvědomujeme si, že informovanost hraje klíčovou roli ve spokojenosti klientů. Proto naše pojištěnce průběžně a opakovaně informujeme nejen o novinkách ve zdravotní péči, a to nejen prostřednictvím naší aplikace VITAKARTA, newslettery, na webových stránkách a sociálních médiích, ale i formou tištěného i online magazínu BONUS – resp. eBONUS – a samozřejmě také na pobočkách. Nicméně aby se změna skutečně promítla do života lidí, nestačí jen informační kampaně. Je potřeba komunikovat dlouhodobě, srozumitelně a prakticky. Ideálně i formou konkrétních situací, s nimiž se pacienti setkávají,“ uzavírá Miroslav Chlumský.

Zdroje info: Autor, odborníci

Náhledové foto: Unsplash