Horké léto může být pro třetinu Čechů větší zátěží pro srdce. Na co si dát pozor?

Téměř 3,6 milionu Čechů žije s některým z kardiovaskulárních onemocnění nebo jejich následky. Patří mezi ně například vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, porucha srdečního rytmu nebo stav po cévní mozkové příhodě. Právě tito lidé mohou hůře zvládat vysoké letní teploty, dehydrataci, větší fyzickou zátěž i změny režimu během dovolených. Častější konzumace alkoholu pak může riziko dále zvyšovat. Jak tedy riziko problémů se srdcem co nejvíc snížit? 

Organismus se při horku ochlazuje rozšířením cév a intenzivnějším pocením, což zvyšuje nároky na práci srdce a může vést k dehydrataci, poklesu nebo kolísání krevního tlaku a narušení rovnováhy tekutin a minerálů. Samotné horko většinou nezpůsobuje vznik nového kardiovaskulárního onemocnění, může však zhoršit už existující choroby a zvýšit riziko akutních příhod, jako jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Za vznikem většiny závažných kardiovaskulárních onemocnění stojí ateroskleróza – tedy onemocnění cév, při kterém se v jejich stěnách postupně ukládají tukové látky, zejména LDL cholesterol. Ty zužují cévy, snižují jejich pružnost a omezují průtok krve. Jedním z hlavních faktorů, které urychlují vznik a rozvoj aterosklerózy, je dlouhodobě zvýšená hladina LDL cholesterolu.

„Horké počasí představuje pro srdce větší zátěž. Aby se organismus ochladil, musí srdce pracovat intenzivněji a zároveň potřebuje více kyslíku. U lidí se zúženými srdečními tepnami může tato kombinace zvýšit riziko akutní srdeční příhody,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Letní chyby zatěžující srdce

1. Pijeme, až když máme žízeň

Pocit žízně přitom přichází až ve chvíli, kdy už je organismus částečně dehydratovaný. Pocením navíc ztrácíme nejen vodu, ale i důležité minerály. Pokud tekutiny průběžně nedoplňujeme, snižuje se objem krve v oběhu a srdce proto musí pracovat intenzivněji, což zvyšuje jeho zátěž.

2. 2. Sportujeme i v horku

Pohyb je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak podporovat zdraví srdce a cév. Problém nastává ve chvíli, kdy se vyšší fyzická aktivita kombinuje s vysokou teplotou.

„Přestože je pravidelný pohyb pro srdce dlouhodobě prospěšný, kombinace vysokých teplot a intenzivní fyzické aktivity představuje výrazně větší zátěž než každý z těchto faktorů zvlášť. U lidí se zúženými srdečními tepnami může být při námaze srdeční sval nedostatečně prokrven, což zvyšuje riziko akutní srdeční příhody,“ říká MUDr. Ježková.

Během léta se proto hýbejte v době, kdy jsou teploty nejnižší, obvykle brzy ráno nebo později večer. Pokud je venku horko, dejte přednost méně náročnému pohybu, například procházce ve stínu.

3. Přerušujeme léčbu statiny

Statiny jsou léky, které snižují tvorbu cholesterolu v játrech a zároveň pomáhají účinněji odstraňovat LDL cholesterol z krve. Díky tomu dlouhodobě snižují jeho hladinu a přispívají k ochraně cév před aterosklerózou.

„Léto bývá obdobím dovolených a změny denního režimu, kdy lidé častěji zapomínají na pravidelné užívání léků. Právě u statinů je ale důležité léčbu nepřerušovat ani v tomto období. Jen jejich pravidelné a dlouhodobé užívání podle doporučení lékaře pomáhá snižovat riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody,“ pokračuje lékařka.

4. Podceňujeme alkohol

Alkohol rozšiřuje cévy a zvyšuje tvorbu moči, takže organismus ztrácí více tekutin. V kombinaci s horkým počasím proto může rychleji dojít k dehydrataci i poklesu krevního tlaku, což představuje větší zátěž pro srdce, zejména u lidí s kardiovaskulárním onemocněním.

Co pomůže chránit srdce nejen v létě

Vysoké letní teploty mohou u některých lidí zvýšit riziko srdečních komplikací, většina ovlivnitelných rizikových faktorů ale nevzniká během několika horkých dnů. O zdraví srdce rozhoduje především dlouhodobá prevence, zdravý životní styl a včasné odhalení onemocnění, která riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody zvyšují.

„Nejde o to, abychom se báli léta nebo se vzdali pohybu. Pokud známe svůj zdravotní stav a přizpůsobíme mu své návyky, dodržujeme doporučenou léčbu a nepodceňujeme prevenci, můžeme výrazně snížit riziko infarktu, cévní mozkové příhody i dalších závažných komplikací,“ dodává vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.

Nepodceňujte prevenci

Riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody lze významně snížit včasným odhalením rizikových faktorů, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšený LDL cholesterol nebo poruchy metabolismu cukrů. Právě proto je důležité absolvovat preventivní vyšetření, která mohou tato rizika zachytit ještě před vznikem závažných komplikací. Pojištěnci OZP mohou využít preventivní program STOP infarktu, který pomáhá včas odhalit rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.

Foto: Pixabay

Jak poznat infarkt?

Ani včasná prevence nedokáže riziko infarktu zcela vyloučit. Pokud se přesto objeví jeho příznaky, rozhoduje každá minuta. Čím dříve je zahájena léčba, tím větší je šance předejít trvalému poškození srdce a zachovat jeho správnou funkci. Proto je důležité umět příznaky infarktu včas rozpoznat a bez odkladu přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

Pokud se náhle objeví jeden nebo více z následujících příznaků, může se jednat o infarkt myokardu:

• Silná bolest, tlak nebo svírání na hrudi.
• Bolest vystřelující do levé nebo obou paží, ramen, zad, krku, dolní čelisti nebo nadbřišku.
• Dušnost, která se může objevit i bez výrazné bolesti na hrudi.
• Studený pot, nevolnost nebo zvracení.
• Slabost, závratě nebo pocit na omdlení.
• Neobvykle silná únava, zejména u žen, seniorů a lidí s diabetem, u nichž mohou být příznaky infarktu méně typické.

Pokud obtíže přetrvávají déle než 10–15 minut nebo se rychle zhoršují, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 (nebo 112).

Co dělat pro své srdce v létě

1. Pijte průběžně během celého dne.
2. Sport plánujte na chladnější část dne.
3. V horku dejte přednost méně náročné fyzické aktivitě.
4. Pravidelně užívejte léky na cholesterol.
5. Vyhněte se alkoholu.
6. Jezte lehčí, pestrou a kvalitní stravu.
7. Využijte možnosti včasného odhalení zdravotních rizik.
8. Všímejte si varovných příznaků infarktu a při podezření okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Zdroje info: Autor, citovaná studie, MUDr. Jana Ježková

Náhledové foto: Pixabay