Trápí vás psychické potíže a nevíte na koho se obrátit?

Podle NÚDZ se s některou z psychických poruch potýká 20 až 30 % dospělé populace. Pouze s depresemi nebo úzkostmi se u nás léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí, přičemž celkový počet léčených pacientů dlouhodobě roste. Stejně tak přibývá dětí s těmito duševními potížemi.

Zatímco dospělí se nejčastěji potýkají s úzkostmi, depresemi, chronickým stresem a problémy se spánkem kvůli náročnému tempu a práci, u dětí převládají jiné potíže. Vedle úzkostí a depresí jde o ADHD, sebepoškozování a poruchy příjmu potravy. Zde bývá viníkem kombinace genetiky a vlivů rodinného i sociálního prostředí.

Když bolí duše

Pojem psychické potíže zahrnuje celou škálu projevů. Medicína je popisuje jako stav duševní nepohody, který ovlivňuje myšlení, náladu, chování a tělesné zdraví. Spolu s běžným stresem sem patří strach a úzkost (nervozita, vnitřní napětí, obavy bez jasné příčiny), změny nálad (dlouhodobý smutek, ztráta radosti, vztek, apatie) či potíže s myšlením (špatné soustředění, zapomínání a přemíra negativních myšlenek). Projevy bývají různé – tělesné (problémy se spánkem, velká únava, bolesti hlavy a břicha bez zjevné fyzické příčiny) i duševní (změna chování, uzavírání se do sebe, vyhýbání se lidem).

Foto: Pixabay

Co zvládnete sami

Krátkodobý stres, mírnou nervozitu před důležitou událostí a přirozený smutek (například po rozchodu či ztrátě zaměstnání), s tím vším si zřejmě poradíte sami. Základem je zaměřit se na vlastní dech, který dokáže rychle zklidnit rozbouřenou mysl i tělo. Zkuste pomalý nádech nosem, zadržení dechu na pár vteřin a dlouhý výdech ústy. Pomáhá také zařadit pravidelný pohyb, jako je svižná chůze nebo běh, které pomohou vyplavit nahromaděné napětí. Důležité je rovněž nezůstávat v těžkých chvílích úplně sami a svěřit se někomu blízkému. Mluvte o svých pocitech s rodinou nebo přáteli, protože sdílení uleví od tlaku. Nezapomínejte na spánek a jezte pravidelně, i když zrovna nemáte velkou chuť k jídlu. Zkuste si psát deník, kam si každý večer poznamenáte tři věci, za které jste byli ten den vděční.

Kdy vyhledat pomoc

Pokud potíže trvají déle než několik týdnů, intenzivně se vracejí a začínají zásadně narušovat vaše běžné fungování, spánek, pracovní výkon či mezilidské vztahy, je na místě zvážit vyhledání odborné pomoci. Jasným varovným signálem jsou pak chronické úzkosti, dlouhodobá ztráta radosti ze života, panické ataky, pocit vyhoření nebo myšlenky na sebepoškozování.

Na koho se obrátit

Možností máte hned několik. V akutní nouzi jsou k dispozici nepřetržité krizové linky, jako je Linka bezpečí pro děti a mladistvé (nebo Linka první psychické pomoci pro dospělé), případně krizová centra. Obrátit se můžete na svého praktického lékaře, který vám doporučí vhodného specialistu a vystaví žádanku. Bez žádanky můžete kontaktovat i přímo psychiatra nebo klinického psychologa (v případě hrazené péče je žádanka nutná).

Celistvý pohled na pacienta

V Praze špičkovou psychiatrickou péči napříč celým spektrem duševních poruch nabízí například klinika My Clinic (Psychiatrie Praha) poskytující komplexní péči pro dospělé – individuální, párovou, rodinnou a skupinovou terapii. Kontrolní psychiatrická vyšetření jsou zde po domluvě možná i online. První vstupní vyšetření v My Clinic začíná úvodním rozhovorem, z něhož psychiatr zjistí důvody vaší návštěvy a zmapuje váš aktuální psychický stav. Zeptá se na váš dosavadní zdravotní stav, dřívější léčbu a případné užívání léků. Na základě tohoto rozhovoru psychiatr stanoví předběžnou diagnózu a navrhne další postup, kterým může být psychoterapie, medikace, popřípadě jejich kombinace.

Péče v My Clinic je kombinovaná a vzájemně propojená – psychiatři, psychologové a psychoterapeuti tvoří úzce provázaný tým, který klade důraz na celistvý pohled na každého klienta, přičemž vzájemně kombinuje medicínské i psychologické metody podle jeho individuálních potřeb. Více informací hledejte na odkazu psychiatr Praha.

Náhledové foto: Pixabay