Tichá únava: Mozek jede nonstop, ale tělo už dávno nestíhá. Jak z toho ven?

Ráno zazvoní budík a první myšlenkou je, jak to zase všechno přežijete. Káva. Mobil. Maily. Práce. Domácnost. Nákup. Uklidit. Fungovat. A netvářit se jako boží umučení. Sice to nějak dáváte, ale máte pocit, že jedete max. na 60 %. Že vám dochází mentální kapacita. Ráno vstáváte unavené a večer už nemáte sílu na nic. Tento fenomén současnosti odborníci označují jako tzv. tichá únava.

Nejspíš vás nepřekvapí, že podle zahraničních studií trpí dlouhodobou únavou výrazně častěji ženy než muži. „Moderní“ únava ovšem vzniká hlavně v hlavě. Odborníci stále častěji mluví o fenoménu mental load, tedy mentální zátěži, kdy mozek nikdy úplně nevypne. Týká se především žen, které často nenesou jen vlastní povinnosti, ale i kdo co potřebuje, co dochází doma, co zařídit, komu zavolat, co koupit, co naplánovat. Mozek jede neustále. Bez pauzy. Bez regenerace. A tělo si to pamatuje.

„Když jsme dlouhodobě ve stresu, organismus nefunguje normálně. Zvyšuje se hladina stresových hormonů, tělo hůř regeneruje, zhoršuje se kvalita spánku a zároveň roste spotřeba některých důležitých živin a minerálů. Dlouhodobý stres navíc souvisí i s vyšším oxidačním stresem a větší mírou zánětlivých procesů v organismu,“ popisuje nutriční terapeutka Sandra Figalová a ještě doplňuje:„Vy se přesto snažíte nějak fungovat, ale bohužel čím více do toho šlapete, tím méně energie máte.“

Skutečnou energii nezískáte z kávy

Tichá únava bývá výsledkem dlouhodobého přetížení, stresu a zanedbávání základních potřeb organismu. Proto dnes tolik žen zmiňuje, že vlastně ani neví, co jim je, jen jsou pořád unavené. Nicméně i přesto člověk pořád funguje. Někdy dokonce sportuje a vypadá produktivně. Jen uvnitř už dávno jede na rezervy. A tehdy většina lidí reaguje podobně – přidá další stimulant, např. kávu.

„Kofein umí tělo na chvíli ‚přepnout‘, ale nevyřeší to, že organismus dlouhodobě nemá z čeho regenerovat. Skutečná energie totiž nevzniká jen z cukru nebo kávy. Stojí na úplně základních věcech, jako je kvalitní spánek, hydratace, pravidelné jídlo, regenerace, přiměřené množství pohybu a dostatku důležitých živin,“ zmiňuje odbornice.

Hydratace a minerály: základ, na který často zapomínáme

Mezi nejvíce podceňované faktory únavy patří hydratace. I její mírná forma už může ovlivnit energii, soustředění, náladu i mentální výkon. Podobně důležitou roli hrají také minerály.

„Zinek se podílí na fungování nervové soustavy, mozku i regulaci stresové odpovědi organismu. Jeho nízká hladina bývá spojována s vyšší únavou, podrážděností nebo horší koncentrací. Důležitý je také selen, který souvisí se správnou funkcí štítné žlázy a ochranou buněk před oxidačním stresem. Jeho nedostatek se může projevit zpomalením, únavou i horší regenerací,“ vysvětluje nutriční terapeutka.

Naše tělo ale nefunguje jako mobil, který po pár minutách na nabíječce běží na sto procent. Spíš potřebuje průběžně doplňovat to, co během dlouhodobého stresu spotřebovává rychleji. A možná právě proto dnes tolik lidí přestává hledat zkratky a raději se vrací k jednoduchým, ale reálným návykům. To znamená víc pít, pravidelně jíst, věnovat se regeneraci. A průběžně doplňovat látky, které tělo potřebuje pro normální fungování.

„Ve výživě většinou nefungují extrémy ani rychlá řešení. Největší rozdíl často udělají malé věci, které člověk zvládne praktikovat dlouhodobě,“ říká Sandra Figalová a ještě dodává: „Proto doporučuju do běžného dne zařazovat i jednoduché funkční nápoje s minerály. Neslouží jako zázračné řešení, ale představují nenápadnou podporu ve chvíli, kdy tělo jede dlouhodobě pod tlakem. Jedním z nich je jemně perlivá voda DrWitt Balancejemně perlivá voda kombinující hydrataci právě se zinkem a selenem.“

Nutriční terapeutka také upozorňuje, že se u svých klientek často setkává také s nedostatkem železa a nízkým energetickým příjmem, především bílkovin. 

Foto: Unsplash

Tělo většinou nepotřebuje restart, ale pravidelnou péči

Tzv. tichá únava tedy není jen „špatné období“, ale reálný důsledek dlouhodobého stresu a přetížení organismu. Výzkumy z posledních let potvrzují souvislost mezi stresem, horší regenerací, kvalitou spánku i vyšší mírou fyzického a mentálního vyčerpání.

Dobrou zprávou ovšem je, že tělo většinou nepotřebuje radikální restart. Mnohem větší efekt mívají malé věci, které dokážeme dělat pravidelně – kvalitnější spánek, dostatek tekutin, méně fungování ‚na sílu‘, více odpočinku a průběžné doplňování důležitých živin a minerálů. Dlouhodobá energie totiž vzniká z toho, že tělu konečně začneme dávat to, co mu chybí.

Tipy, jak „zvítězit“ nad „tichou“ únavou:

1. Přestaňte brát vyčerpání jako normální stav. Řešte ho.
2. Nečekejte, až tělo samo ‚vypne‘

Tělo většinou nejprve šeptá. Hůře se soustředíte, jste podrážděné, máte tzv. mentální mlhu aj. To není lenost nebo neschopnost, ale právě ta chvíle začít měnit.

3. Důležitý je základ – pitný režim

I mírná dehydratace může ovlivnit náladu, soustředění nebo mentální výkon.

4. 4. Neřešte únavu jen další kávou

Přílišné spoléhání na stimulanty může paradoxně prohlubovat únavu i stresovou zátěž.

5. Nepodceňujte funkci minerálů

Některé studie naznačují souvislost mezi chronickou únavou, dlouhodobým stresem a nižšími hladinami zinku a selenu. Tuto kombinaci najdete i v jemně perlivé pramenité vodě DrWitt Balance (bez cukru a sladidel).

6. Přestaňte na sebe tlačit

Tělo signalizuje vyčerpání, ale vy ještě přidáte. Jenže organismus potřebuje průběžnou regeneraci.

7. Dělejte malé věci pravidelně

Malé návyky, velké důsledky. Tedy pravidelně pít, nepřeskakovat jídlo, mít kvalitnější spánek, omezit dlouhodobý stres a průběžně doplňovat to, co tělo potřebuje pro normální fungování.

8. Zkuste omezit ‚multitasking‘

Mozek není stavěný na permanentní přepínání mezi úkoly. Chronický multitasking zvyšuje mentální únavu, stres i pocit zahlcení. Problém je tedy v tom, že naše pozornost nikdy nemá klid.

9. Podpořte nervový systém tím, co vás vrací do klidu

Nervový systém potřebuje pro regeneraci klid. Co nás k němu dokáže vrátit? Chůze, dech, pobyt venku, omezení neustálých notifikací, chvíle bez stimulace apod.

Zdroje info: Autor, Sandra Figalová, citované studie

Náhledové foto: Pixabay