Orgasmus nepotřebuji. Tak si lže 68 % žen, kterým chybí, tvrdí studie

Ačkoliv ženy po vyvrcholení přirozeně touží, když se ho dlouhodobě nedaří dosáhnout, psychika dokáže udělat nečekaný obrat. Vědecký výzkum Rutgers University v New Jersey ukázal, že ochranný mechanismus našeho mozku nás dokáže zkrátka přesvědčit, že na orgasmu vlastně tolik nezáleží. Studie dokonce odhalila, že 68 % žen, pro které je vyvrcholení dlouhodobě nedosažitelné, jeho význam pro svůj sexuální život prokazatelně znehodnotí a namluví si, že ho nepotřebují.

Touha po jistotě a zaručeném výsledku

Mnoho žen touží po sexuálním životě bez zbytečných komplikací a zklamání. Ženy zkrátka chtějí zaručený orgasmus. Například v nedávném průzkumu sexshopu YOO.cz vyjádřilo 29 % žen touhu mít možnost vyvrcholení snadno, rychle, více, silněji a pokaždé – bez ohledu na okolnosti nebo polohu.

Z odpovědí také jasně vyplývá, že touha po „zaručeném orgasmu“ neznamená vždy jen touhu po samotném fyzickém prožitku. Často jde o přání, aby tělo fungovalo „na jistotu“ – bez napětí, stresu a pochybností, které se k sexu někdy nepozorovaně přidají.

Pro mnoho žen je tak orgasmus spíš výsledkem pocitu bezpečí a blízkosti než odměnou za dokonalý výkon. Když se z něj ale stane nedosažitelný cíl, začne to psychiku ženy a její sebevědomí v posteli nevyhnutelně ovlivňovat.

„Chtěla bych pokaždé dosáhnout vyvrcholení, musím se na to vždy šíleně soustředit. Slyšela jsem vyprávět kamarádku a tolik jsem jí záviděla, protože s tím nemá vlastně žádnou práci. Taky bych na to ráda s přítelem rychle vlítla, každý z nás by byl spokojený a nebyly to pořád takové peripetie. To by se mi život posunul na jinej level,” svěřila se jedna z žen v uvedeném průzkumu.

Obranný mechanismus našeho ega

Co se ale stane v našich hlavách, když se onen vysněný „level“ dlouhodobě nedostavuje? Tímto fascinujícím fenoménem se detailně zabývala série nových experimentů, kterou vedla výzkumnice Grace M. Wetzelová z americké Rutgersovy univerzity.

Výsledky její práce vyvracejí zažitý společenský mýtus, že by ženy přirozeně stály o orgasmus méně než muži. Ukázalo se, že ono snižování důležitosti vyvrcholení je spíše nevědomým trikem lidského mozku.

Studie, kterých se účastnily stovky žen, ukázaly, že ženy začnou význam orgasmu psychologicky znehodnocovat až ve chvíli, kdy se pro ně stane nedosažitelným cílem. K tomuto obratu dochází za jedné specifické podmínky: pokud žena zažívala minimum orgasmů v minulosti a zároveň ho nezažívá ani se svým současným partnerem.

Podle autorů výzkumu jde o formu pudové psychologické sebeobrany. Když je cíl příliš vzdálený, mozek automaticky sníží jeho důležitost, abychom se vyhnuli pocitům hlubokého zklamání a úzkosti. Díky tomuto oklamání sebe sama si ženy dokážou zachovat vyšší pocit uspokojení, i když vyvrcholení chybí.

Zajímavé je i to, komu podle studie ženy kladou absenci orgasmu za vinu. Pokud ho nezažívaly nikdy, viní spíše samy sebe a považují to za svůj nedostatek. Pokud ale v minulosti měly orgasmus často a s novým partnerem najednou nepřichází, vnímají to jako chybu vztahu. V takovém případě jejich pocit závazku vůči partnerovi a celková spokojenost padají strmě dolů.

Krátkodobá úleva, ale dlouhodobá past

Na první pohled se může zdát, že namluvit si „vždyť o nic nejde“, je skvělé a naprosto bezbolestné řešení. Vědci ale varují, že tento ochranný štít se brzy stává obrovskou pastí do budoucna.

Od psychologického znehodnocení orgasmu je jen krůček k rezignaci na vlastní potěšení. Tím, že jeho význam vnitřně popřeme, snadno se stane, že přestaneme o svých potřebách komunikovat a vzdáváme hledání řešení. To jen prohlubuje propast v dosahování orgasmu mezi pohlavími a vytváří dlouhodobý stav, ve kterém je ženská rozkoš odsunuta na vedlejší kolej.

Situaci navíc komplikuje fakt, že muži to mají v hlavě nastavené úplně stejně jako ženy. Třetí část studie odhalila, že pokud partnerka pravidelně nedosahuje vyvrcholení, muži začnou její orgasmus zcela automaticky považovat za méně důležitý.

Jejich vlastní mozek jim obratem namluví, že to partnerce vlastně nevadí a že na jejím orgasmu dobrý vztah přece nestojí. Toto přizpůsobení se situaci je jednoduše chrání před pocitem vlastního selhání v ložnici.

Tím se bludný kruh zklamání tiše uzavírá. Rozdíl v tom, jak moc si obě pohlaví cení orgasmu, tak není dán přírodou, ale pouhým psychologickým přizpůsobením. Nižší frekvence vyvrcholení vede k nižším očekáváním, to vede k přesvědčení, že na něm nezáleží, a motivace mizí na obou stranách.

Odborníci tak mají jasno: klíčem k odblokování těchto bariér je otevřená komunikace a společné hledání toho, co opravdu funguje. Místo rezignace je lepší přestat se vymlouvat a sexuální život společně posunout zpět na ten kýžený „jinej level“ – otevřenou komunikací o vlastních potřebách.

Zdroje info: Autor, zmíněné studie

Náhledové foto: Unsplash