Jaro je pro alergiky těžkým obdobím, kuřáci jsou na tom hůř

Ačkoliv je jaro pro většinu lidí symbolem slunce a rozkvětu, pro alergiky představuje období plné zdravotních komplikací, které se při užívání tabáku ještě násobí. Kombinace poletujícího pylu a cigaretového kouře vytváří nebezpečnou past, která dráždí dýchací cesty nejen aktivním kuřákům, ale i lidem v jejich blízkém okolí.

Alergiků každoročně přibývá

S příchodem teplejších dnů se příroda probouzí, což s sebou přináší i první pylová zrna v ovzduší a s nimi spojené typické alergické potíže. Tyto reakce se projevují zejména svěděním očí, vodnatou rýmou, vyčerpáním nebo úporným kýcháním. Hlavním spouštěčem bývají v tomto období především časně kvetoucí dřeviny. Jak vysvětluje vedoucí lékařka klinické imunologie a alergologie Jana Hanzlíková: „Nejčastější jarní alergie jsou na tzv. „kočičky“, olše, lísky, ale i břízu, javor nebo jasan a ostatní jarní stromy a keře. Ale nemusí přicházet až na jaře. Pokud je teplý leden, začínají se více či méně projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují.“  

Alergií v populaci dlouhodobě přibývá a stávají se běžnou, byť nepříjemnou součástí života mnoha českých domácností. Nejde přitom o pouhou chvilkovou indispozici, ale o stav, který zásadně snižuje kvalitu spánku, pracovní výkonnost a celkovou pohodu. Tento trend potvrzuje i alergolog Jiří Mudruňka:   „Alergie dnes patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění. Jejich projevy se mohou lišit, ale velmi často dokážou výrazně zkomplikovat běžné denní fungování,“. Podle dostupných statistik trápí pylová alergie v současnosti již každého třetího Čecha.

Foto: Pixabay

Alergie a kouření

Zásadním faktorem, který určuje intenzitu těchto potíží, je životní styl, konkrétně kouření. Tabákový kouř totiž působí na dýchací systém nenápadně, ale o to škodlivěji – dráždí sliznice, podněcuje zánětlivé procesy a oslabuje přirozenou imunitu. Oslabený organismus pak hůře odolává nejen samotným alergenům, ale i běžným virovým infekcím. Na nebezpečí pasivního vdechování kouře, které lidé často podceňují, upozorňuje lékařka Lenka Mišunová: „Důležitou roli při vzniku alergie hraje kouření. A nejde jen o pacienty – kuřáky ale i o ty, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření. Lidé totiž často podceňují vliv pasivního kouření,“. U pacientů, kteří trpí astmatem, je situace o to vážnější, že kouření přímo snižuje účinnost jejich preventivní léčby.

Jak přestat kouřit

Skoncovat s kouřením je však pro mnohé nesmírně obtížné, neboť se nejedná o pouhý zlozvyk, ale o silnou závislost. Průměrný kuřák absolvuje více než šest neúspěšných pokusů, než se mu podaří se závislostí definitivně skoncovat. Hlavní překážkou jsou abstinenční příznaky, jako je silná chuť na cigaretu, podrážděnost, nespavost či nesoustředěnost, které se dostavují už krátce po poslední cigaretě. Možnosti pomoci popisuje adiktolog Adam Kulhánek: „Abstinenčním příznakům lze předcházet užíváním přípravků náhradního nikotinu, například žvýkaček nebo náplastí,“. Zároveň dodává, že existují ještě efektivnější cesty: „Ještě účinnější jsou léky, které napodobují účinek nikotinu, například Defumoxan obsahuje účinnou látku cytisin, která se naváže na nikotinové receptory v mozku. Díky tomu kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat.“

Zdroje info: Autor, adiktolog Adam Kulhánek, vedoucí lékařka klinické imunologie a alergologie Jana Hanzlíková

Náhledové foto: Pixabay