Alkohol u mladých ustupuje, nahrazují ho však jiné látky

Dnešní mladiství se alkoholu poddávají méně, než bylo zvykem u předešlých generací. Podle posledních dat z května 2025 ze studie European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD) klesl podíl šestnáctiletých, kteří pili alkohol během posledních 30 dnů, z 79 procent v roce 2011 na 56 procent v roce 2024.  Na první pohled dobrá zpráva. Bohužel ale i přes zdánlivě pozitivní trend není důvod k oslavám, jelikož volné místo po alkoholu je zaplňováno novými látkami často v nebezpečných kombinacích.

Méně alkoholu, ale více rizikových kombinací

Nejnovější data ze studie Univerzity Palackého (HBSC) potvrzují vedle snižující se obliby kouření cigaret také pokles u užívání marihuany či konzumace alkoholických nápojů. „Zatímco v 90. letech absolvovali svůj první experiment s alkoholem téměř všichni 15letí, dnes se mu více než čtvrtina deváťáků zcela vyhne,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.

Trend rozvádí i studie EDPAD, zároveň upozorňuje na rizikové kombinování legálních i nelegálních látek. Za příklad uvádí rizikové pití alkoholu v kombinaci s energetickými nápoji, které uvádí pětina dospívajících. „Kombinace alkoholu s energetickými nápoji je riziková i proto, že kofein tlumí pocit opilosti a únavy. Mladí lidé pak mají tendenci vypít větší množství alkoholu, než by běžně zvládli, a podceňují jeho účinky,“ upozorňuje adiktoložka Jiřina Frnoch Majerová, vedoucí oddělení závislostí ve zdravotnickém zařízení Remedis.

Energetické nápoje: společensky přijatelné ale ne neškodné

Energetické nápoje jsou mnohdy součástí života mladých lidí. Často jsou spojovány se sportem, nočním učením nebo večírky. Jedna plechovka však může obsahovat 80 až 180 miligramů kofeinu spolu s nadměrným množstvím cukru a dalších stimulantů. Pro dospělého a zdravého člověka se bezpečný limit pohybuje kolem 400 miligramů kofeinu za den (zhruba 5,7 mg na kilogram tělesné hmotnosti). U dětí a dospívajících je ale bezpečná hranice výrazně nižší, přibližně 3 miligramy kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti, takže i jediný nápoj může představovat významnou zátěž pro organismus.

„Tělo si samozřejmě na vyšší a vyšší dávky kofeinu a na dopamin po vypití rychle zvykne a při vysazení se pak začnou projevovat abstinenční příznaky. Mezi klasické příznaky po vysazení konzumace nápojů s kofeinem můžeme zařadit podrážděnost, ospalost, bolest hlavy a sníženou koncentraci,“ popisuje Frnoch Majerová.

Problémem není jen samotný kofein, na kterém si lze vybudovat závislost i nadměrným pitím kávy. Energetické nápoje často obsahují také velké množství cukru, přispívající k tvorbě zubního kazu, obezity a případně i cukrovky. Obsahují také různá dochucovadla a barviva, která při nadměrném množství prokazatelně škodí. Na rozdíl od kávy se často pijí ve větším objemu a díky sladké chuti i rychleji. Půllitrová plechovka může dodat výrazně více kofeinu než běžná káva. Z tohoto důvodu se aktivně diskutuje o zákazu jejich prodeje osobám mladším 15 let, legislativně se úprava zákona nachází ve formě návrhu.

Foto: Pixabay

Kratom: „přírodní“ neznamená bezpečné

Popularitu si rychle získává i Mitragyna speciosa, známější jako bažině zelený kratom. V Jihovýchodní Asii se listy této rostliny tradičně žvýkají nebo louhují jako čaj, v západních zemích se často prodávají sušené listy v prášku či kapsle. „Kratom je prezentovaný jako přírodní produkt, což snižuje vnímané riziko. Ve skutečnosti působí na mozkové receptory podobně jako jiné návykové látky a při pravidelném užívání může vést k rozvoji závislosti,“ upozorňuje Frnoch Majerová.

Zelený prášek obsahuje účinné látky mitragynin a 7-hydroxymitragynin, které v mozku působí na stejné receptory jako některé opioidy. V menších dávkách může jeho požití působit stimulačně a ve vyšších dávkách tlumit bolest či navodit pocit uvolnění. Právě proto ho někteří používají při bolesti nebo psychické nepohodě. Při dlouhodobém užívání si tělo zvyká. K dosažení stejného pocitu uvolnění potřeba stále vyšší dávka. Při požití vyšší dávky kratomu však může hrozit nevolnost, závratě, agresivita a úzkost. Nebezpečné je i pokud se kratom kombinuje s pitím alkoholu či užíváním jiných drog nebo látek obsahujících amfetaminy. Látka může navíc ovlivnit účinky některých léků.  „Při vysazení kratomu se mohou objevit abstinenční příznaky, například třes, nadměrné pocení, nevolnost nebo výrazná podrážděnost, a v těžších případech mohou připomínat i odvykání od tvrdých drog,“ varuje ze své praxe léčby závislých mladistvých adiktoložka Frnoch Majerová.

I omezením prodeje se zákonodárci zabývali. Od minulého roku si tak kratom může pořídit pouze osoba starší 18 let a pouze v 17 obchodech s platnou licencí. Není tak už možné si zelený prášek v jakékoliv podobě pořídit volně v automatech jako tomu bylo dříve.

Foto: Pixabay

Klíčem je edukace a prevence

I když se prodej rizikových látek mladistvým postupně omezuje, samotná legislativa nestačí. Studie ESPAD upozorňuje na zhoršující se wellbeing dospívajících i rostoucí užívání psychoaktivních léků. O to důležitější je prevence a včasná práce s dětmi i jejich okolím.

„Je nezbytné investovat prostředky do sítě služeb prevence a léčby. U prevence pak zejména do dlouhodobých programů s prokázanou účinností,“ říká ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky Lucia Kiššová a dodává: „Dlouhodobě nám chybí systémovější preventivní přístup k rodičům, kteří významně přispívají k formování postojů k užívání návykových látek i dalším formám rizikového chování u dětí, a také na úrovni komunity a k celkovému nastavení kulturního a společenského prostředí. Současně dětem v riziku musíme umět nabídnout pomoc, kterou potřebují.“

Zdroje info: Autor, Jiřina Frnoch Majerová, Lucia Kiššová

Náhledové foto: Pexels