Proč už ženy neumírají na horečku omladnic a kdo to byl Ignác Semmelweis

Jestliže se pánové diví, že je nemůže postihnout horečka omladnic, tak je to něco podobného jako u zánětu prostaty. Tou zase nemohou onemocnět ženy. V minulosti se jednalo o obávaný stav po porodu a v šestinedělí, případně po potratu. V současné době se toto onemocnění prakticky nevyskytuje. Jak se projevovalo?

Poporodní horečka

Porod lze chápat jako fyziologický proces, kterým je ukončené těhotenství. Moderní ženy si přejí prožít tento okamžik co nejvíce přirozeně, bez zbytečných lékařských zásahů, a nejlépe v domácím prostředí. K domácímu porodu se nakonec odhodlá jen zlomek žen (právní prostředí v České republice domácím porodům nepřeje), a většina jich tak rodí v porodnicích. Možná i díky tomu se už prakticky nevyskytuje puerperální syndrom neboli horečka omladnic, na který dříve ženy po porodu vesměs umíraly.

Na vině jsou streptokoky

V minulosti nesterilní prostředí porodu často vedlo k tomu, že ho rodička nepřežila. Úmrtnost ještě v 19. století byla hodně vysoká, a to přesto, že některé ženy již mohly rodit v ústavech pod lékařským dohledem, a nebyly odkázány jen na prostředí svého domova a pomoc porodní báby. Problém byl v tom, že s hygienou si tehdy lékaři příliš starostí nedělali. O bakteriích se toho mnoho nevědělo, Louis Pasteur (1822-1895) teprve začal své bádání o mikroorganismech. Vzhledem k tomu, že v té době neexistovala antibiotika, byla horečka omladnic většinou smrtelnou nemocí, kdy ženy umíraly na následky sepse a septického šoku.

Hrobka Ignáce Semmelweise v místě jeho rodiště. Foto: Wikimedia Commons.org / Autor: Derzsi Elekes Andor / https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Semmelweis_Ign%C3%A1cz_Eml%C3%A9kfal%C3%A1nak_megkoszor%C3%BAz%C3%A1sa_-_2015.02.21_(2).JPG

Záslužná činnost doktora Semmelweise

Ignác Semmelweis (1818-1865) byl lékařem německo-maďarského původu, který působil na porodnickém oddělení vídeňské všeobecné nemocnice. A právě on si všiml souvislosti mezi vysokou úmrtností rodiček a péčí lékařů, kteří k nim přicházeli z piteven. Nutil proto lékaře ruce dezinfikovat chlorovým vápnem. Jeho názory ale narazily na nevoli tehdejší vědecké obce, a setkaly se dokonce s výsměchem některých lékařů, kterým se nelíbila nutnost si ruce mýt, ačkoliv úmrtnost rodiček na klinice klesla z 18 na 1 %.

Uznání se Ignáci Semmelweisovi dostalo až po jeho předčasné smrti, a to jen díky vědeckým poznatkům Louise Pasteura v oblasti mikrobiologie a imunologie. V současné době je Ignác Semmelweis považován za nejvýznamnější lékaře 19. století.

Zdroj: Wikipedia.org, Wikiskripta.eu

Náhledové foto: Pixabay