Proč nás dnes světlo obtěžuje víc než dřív? Světloplachost je na vzestupu

 S příchodem jara a léta se na odborníky čím dál častěji obracejí lidé s nepříjemným mhouřením očí a pocitem „příliš ostrého“ světla. Světloplachost (fotofobie) není jen drobný diskomfort – v určité fázi života se s ní setká až třetina populace. Právě nyní, kdy oko po zimě není připravené na prudký nárůst intenzity záření, se tyto potíže často vyostřují. Proč jsou naše oči citlivější než dřív a jak jim ulevit, vysvětluje optometristka Lentiamo Petra Průchová.

Fotofobie jako symptom, nikoliv vada

Světloplachost sama o sobě není vrozenou vadou, ale přirozeným obranným mechanismem oka. „Světloplachost vnímáme jako signál. Pokud je oko podrážděné nebo přetížené, reaguje na světlo citlivěji, aby se chránilo. Je to v podstatě volání o pomoc,“ vysvětluje Petra Průchová.

Klíčovou roli přitom hraje slzný film, který na povrchu oka funguje jako přirozený optický filtr. „Jakmile je narušený, světlo se v oku začne nepravidelně rozptylovat a mozek tento vjem vyhodnocuje jako nepříjemný až bolestivý. Nedostatečně hydratované oko je proto jedním z nejčastějších důvodů zvýšené citlivosti na světlo,“ doplňuje optometristka.

Citlivost na světlo ovlivňuje i šířka zornice – mladší lidé ji mají přirozeně širší než senioři, a do oka tak proniká více světla. Typická je také přechodná světloplachost při rychlé změně světelných podmínek, například při přechodu ze tmy na ostré slunce.

Petra Průchová: Foto se svolením Petry Průchové

Daň za moderní životní styl

Zatímco dříve byla fotofobie častěji spojovaná s konkrétními onemocněními, dnes za ní stojí především životní styl. Oči jsou vystaveny zátěži, na kterou nebyly dlouhodobě zvyklé.

Velkou roli hraje digitální únava. Při práci na počítači nebo při večerním scrollování na mobilu mrkáme výrazně méně, což vede k rychlejšímu vysychání oka a narušení slzného filmu.

„Moderní prostředí je navíc výrazně jasnější než dřív. Více umělého osvětlení, LED zdroje a displeje oči zatěžují jiným způsobem než přirozené světlo,“ říká Petra Průchová. K tomu se přidávají i odrazivé plochy – například skleněné budovy, voda nebo mokré silnice, které odrážejí světlo přímo do očí.

Významnou roli hraje i prostředí, ve kterém trávíme většinu dne. Klimatizované nebo vytápěné místnosti často mají velmi suchý vzduch, který potíže ještě zhoršuje. Oko je pak na náhlý přechod do ostrého venkovního světla mnohem citlivější.

Kdo patří mezi nejohroženější

Citlivost na světlo se může objevit u kohokoliv, některé skupiny jsou ale náchylnější. „Nejčastěji se setkáváme s lidmi se syndromem suchého oka, alergiky, nositeli kontaktních čoček nebo s těmi, kteří tráví dlouhé hodiny u počítače. Častěji ji popisují také ženy, což může souviset s hormonálními změnami ovlivňujícími produkci slz,“ vyjmenovává optometristka. Výrazněji reagují i děti, jejichž oko propouští více světla, a senioři, u nichž dochází k přirozeným změnám v optických strukturách oka.

Jak unaveným očím ulevit

Ve většině případů jde o neškodný projev únavy, který lze zmírnit jednoduchou úpravou návyků:

• pravidelně zvlhčovat oči umělými slzami
• dělat si přestávky při práci na obrazovkách
• nosit kvalitní sluneční brýle se 100% UV ochranou
• upravit prostředí (omezit ostré světlo, zvlhčit vzduch)
• řešit případnou dioptrickou vadu

„U výraznější citlivosti mohou pomoci i speciální tónovaná skla, například v jemných odstínech modré, žluté nebo růžové, která snižují oslnění a zlepšují vizuální komfort. Někteří lidé preferují kombinaci s neutrálním šedým filtrem, který tlumí celkovou intenzitu světla,” dodává vedoucí zmíněné optiky.

Ačkoliv je mírná světloplachost v moderním světě běžná, neměli bychom ji ignorovat. Často je prvním signálem, že oči potřebují více odpočinku nebo lepší péči o slzný film. Pokud je však citlivost spojená s náhlým zhoršením vidění, zarudnutím nebo silnou bolestí, je vhodné neodkládat návštěvu odborníka, aby se vyloučilo vážnější onemocnění.

Zdroje info: Autor, Petra Průchová

Náhledové foto: Se svolením společnosti Lentiamo