Podzimní splín, nebo deprese? Jak poznat, kdy už vyhledat odbornou pomoc

Kratší dny, méně slunečního světla a chladné počasí mohou ovlivnit naši náladu i energii. Zatímco někdo si s příchodem podzimu dopřeje více odpočinku, jiný ztrácí motivaci, hůře spí nebo se potýká s dlouhodobým pocitem smutku. Jak ale poznat, kdy jde o běžný podzimní splín a kdy už mohou příznaky signalizovat depresi? Důležité je sledovat nejen to, jak se cítíme, ale také jak dlouho potíže trvají a nakolik zasahují do každodenního života.

„Horší nálada nebo únava ještě automaticky neznamenají, že člověk trpí depresí. Pozornost bychom však měli věnovat situacím, kdy nepříjemné pocity přetrvávají, postupně se prohlubují a začínají ovlivňovat práci, vztahy nebo běžné fungování,“ říká Tomáš Kruppa, spoluzakladatel, jednatel a výkonný ředitel (CEO) soukromé pražské kliniky ATODA Medical.

Když s podzimem ubývá energie

Podzimní období přináší změny, na které může naše psychika reagovat. Ubývá denního světla, trávíme více času doma a s koncem léta se mění také náš denní režim. Můžeme pociťovat větší únavu, mít menší chuť do aktivit nebo potřebovat více času na odpočinek.

Při běžném podzimním splínu se nálada zpravidla mění v závislosti na okolnostech. Člověka může potěšit setkání s přáteli, procházka nebo oblíbená činnost, i když se celkově cítí méně energický než v létě. Pomoci může také pravidelný spánek, pohyb a udržování kontaktu s blízkými.

Samotná únava ani špatná nálada ale nejsou spolehlivým vodítkem k rozlišení běžného splínu od deprese. Podstatné je vnímat celkový obraz obtíží, jejich intenzitu a dopad na každodenní život. „Jedním z důležitých signálů je změna oproti tomu, jak člověk běžně funguje. Pokud se dlouhodobě uzavírá do sebe, ztrácí zájem o své okolí nebo má pocit, že už nezvládá ani běžné každodenní situace, neměl by tyto projevy přehlížet,“ upozorňuje Tomáš Kruppa.

Co může pomoci, když se nálada zhoršuje?

Pokud jsou obtíže mírné a neomezují zásadně každodenní fungování, mohou být dobrým začátkem malé změny v běžném režimu. Nejde o univerzální řešení všech psychických potíží, ale o kroky, které mohou podpořit celkovou pohodu.

• Pravidelný spánek a odpočinek: Snažte se chodit spát a vstávat v podobnou dobu. Dopřejte si dostatek času na regeneraci a nepodceňujte dlouhodobou únavu.
• Pohyb a denní světlo: Pokud to počasí dovolí, vyrazte na procházku během dne. I krátký pobyt venku může pomoci přerušit stereotyp a podpořit psychickou pohodu.
• Kontakt s blízkými: Neizolujte se od lidí, se kterými je vám dobře. Rozhovor o tom, co prožíváte, může přinést úlevu a pomoci získat odstup.
• Realistická očekávání: Nesnažte se za každou cenu fungovat stejně jako v období, kdy máte více energie. Rozdělte si náročné úkoly na menší kroky a dopřejte si prostor k odpočinku.
• Všímavost k vlastním potřebám: Sledujte, jak se vaše nálada vyvíjí, zda se mění spánek nebo chuť k jídlu a jestli vám stále přinášejí radost obvyklé aktivity.

Péče o duševní zdraví však neznamená, že člověk musí všechny obtíže zvládnout sám. Pokud se jeho stav nelepší nebo se příznaky zhoršují, je na místě obrátit se na odborníka.

Foto: Pixabay

Psycholog, psychoterapeut, nebo psychiatr?

Udělat první krok může být obtížné také proto, že není vždy jasné, jakého odborníka vyhledat. Jednotlivé profese se přitom liší svou kvalifikací i zaměřením, v některých případech se jejich péče vzájemně doplňuje.

Psycholog může pomoci porozumět emocím, myšlenkovým vzorcům a náročným životním situacím. Pokud potřebujete odbornou diagnostiku ve zdravotnictví, je důležité obrátit se na klinického psychologa.

Psychoterapeut pracuje s klientem prostřednictvím psychoterapie. Pomáhá mu lépe porozumět vlastním prožitkům, zvládat náročné situace a postupně měnit vzorce, které mu způsobují potíže. Při výběru je důležité ověřit jeho vzdělání a odbornou kvalifikaci.

Psychiatr je lékař, který se specializuje na diagnostiku a léčbu duševních onemocnění. Může posoudit zdravotní stav, navrhnout vhodnou léčbu a v případě potřeby předepsat léky.

„Lidé někdy odkládají první návštěvu, protože si nejsou jistí, zda jsou jejich potíže dostatečně závažné nebo na koho se vlastně obrátit. Právě úvodní konzultace může pomoci situaci lépe zhodnotit a zvolit vhodný další postup,“ vysvětluje Tomáš Kruppa.

Tip: Situační deprese. Když nám přemůže tíha okolností.

Nečekejte, až bude nejhůř

Podzimní splín může být přechodným obdobím, které odezní s odpočinkem, úpravou režimu a podporou okolí. Pokud však smutek, ztráta zájmu nebo vyčerpání přetrvávají, zhoršují se a zasahují do každodenního života, není vhodné je automaticky přičítat ročnímu období.

Odbornou pomoc má smysl vyhledat i tehdy, když si člověk jednoduše není jistý, co se s ním děje. Při myšlenkách na sebevraždu nebo sebepoškození je důležité nečekat a vyhledat okamžitou pomoc. Duševní zdraví není něco, čemu bychom se měli věnovat až ve chvíli, kdy přestaneme zvládat běžný život. Včasná podpora může pomoci obtíže lépe pochopit a najít cestu k tomu, aby se člověk znovu cítil lépe.

Zdroje info: Autor, Tomáš Kruppa

Náhledové foto: Pixabay