Péče o zdraví srdce se netýká jen seniorů. Kardiolog popisuje 5 nejčastějších mýtů

Světový den srdce, který připadá na 29. září, každoročně připomíná význam prevence kardiovaskulárních onemocnění. Ta zůstávají nejčastější příčinou úmrtí na světě, přestože velkou část rizik lze ovlivnit zdravějším životním stylem, včasným odhalením problémů a správnou léčbou.

Péči o srdce však stále doprovází řada zažitých představ. Mnoho lidí se například domnívá, že se srdeční potíže týkají pouze seniorů, že zdravý člověk musí případný problém poznat nebo že běžná preventivní prohlídka dokáže vyloučit všechny poruchy srdečního rytmu.

Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, kardiolog a jeden ze zakladatelů Kardi Ai vyvrací pět nejčastějších mýtů o zdraví srdce:

Prof. MUDr. Tomáš Skála: Foto se svolením Prof. MUDr. Tomáše Skály

Mýtus: Srdeční onemocnění se týkají pouze starších lidí

Riziko kardiovaskulárních onemocnění s věkem skutečně roste. Podle unikátních dat Kardi Ai se například fibrilace síní vyskytuje u téměř třetiny uživatelů nad 60 let, ale neznamená to, že mladší lidé jsou automaticky v bezpečí. Poruchy srdečního rytmu se mohou objevit také u třicátníků nebo čtyřicátníků, včetně lidí, kteří sportují a považují se za zdravé. Roli může hrát genetická predispozice, vysoký krevní tlak, obezita, kouření, dlouhodobý stres nebo nedostatek spánku. Péči o srdce proto není dobré odkládat až do vyššího věku.

Mýtus: Srdečním problémům se stejně nedá zabránit

Často slýcháme, že se srdce jednou ozve každému a člověk s tím nemůže nic udělat. Řadu významných rizikových faktorů ale ovlivnit dokážeme. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava, nekouření, omezení alkoholu, sledování krevního tlaku a cholesterolu i pravidelné dlouhodobé sledování srdečního rytmu mohou riziko kardiovaskulárních onemocnění výrazně snížit. Prevence samozřejmě neposkytuje stoprocentní záruku, ale rozhodně není zbytečná. Naopak může oddálit vznik potíží nebo zabránit jejich závažným následkům.

Mýtus: Pokud máme srdeční onemocnění v rodině, nedá se s tím nic dělat

Rodinná anamnéza neznamená, že člověk srdeční onemocnění nevyhnutelně dostane. Znamená především to, že by měl být obezřetnější. Pokud se v rodině opakovaly infarkty, cévní mozkové příhody, náhlá úmrtí nebo poruchy srdečního rytmu, je důležité tuto informaci sdělit lékaři a věnovat prevenci větší pozornost. Genetickou výbavu změnit neumíme, můžeme ale pracovat s dalšími rizikovými faktory a případné změny zachytit dříve, než způsobí vážné komplikace.

Mýtus: Běžná preventivní prohlídka odhalí každý problém

Preventivní prohlídky jsou základ a rozhodně bychom je neměli podceňovat. Zároveň ale představují pouze určitý moment v čase. Arytmie se může objevit při stresu, během spánku, po sportu nebo jen několikrát za měsíc. Pokud právě v době vyšetření neprobíhá, krátké EKG ji nemusí zachytit. Je to podobné, jako když pořídíte jednu fotografii a snažíte se z ní posoudit celý film. U lidí s obtížemi nebo zvýšeným rizikem proto může dávat smysl delší sledování srdečního rytmu. O vhodném typu a délce monitoringu by měl vždy rozhodnout lékař podle konkrétní situace.

Mýtus: Když nic necítím, je moje srdce v pořádku

Některé poruchy srdečního rytmu se projevují bušením srdce, pocitem vynechávání tepu, závratěmi, dušností nebo nevysvětlitelnou únavou. Jiné ale mohou dlouhou dobu probíhat bez nápadných příznaků. Typickým příkladem je fibrilace síní, která může být u části pacientů zcela bezpříznaková, přesto zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. To, že člověk nic necítí, tedy ještě automaticky neznamená, že je všechno v pořádku. Důležitá je kombinace prevence, znalosti vlastních rizik a objektivního vyšetření.

Zdroje info: Autor, Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC

Náhledové foto: Se svolením Kardi ai