Stres ničí tělo od hlavy až k patě. Rozhodit může srdce, menstruaci, oči, zuby i záda

Stres se neodehrává jen v hlavě. Dlouhodobý stres dokáže postupně zasáhnout prakticky celý organismus. Když psychická zátěž trvá týdny nebo měsíce, může se objevit únava, poruchy spánku, bušení srdce, zažívací potíže, bolesti zad, ale i zhoršení pleti, zubů či zraku.

Bolí vás hlava, nemůžete spát, svírá se vám žaludek a ráno se probouzíte unavenější než večer? Na vině nemusí být jen náročný den. „Krátkodobá stresová reakce je přirozený mechanismus, který nám pomáhá zvládnout náročnou situaci. Problém nastává, pokud stres trvá dlouhodobě a tělo se nestíhá vracet do klidového režimu. To se může projevit poruchami spánku, trávení, únavou, kolísáním tlaku nebo horší regenerací,“ upozornila Iva Daniele, praktická lékařka kliniky Venova.

Srdce bije rychleji, cévy dostávají zabrat

Při dlouhodobém stresu může být kardiovaskulární systém vystaven větší zátěži. „Při stresu se zvyšuje tep a krevní tlak a mění se napětí cévní stěny. Dlouhodobá stresová zátěž kardiovaskulárního systému může přispívat zejména ke vzniku vysokého krevního tlaku, poškozování cév a aterosklerózy. Tím se zvyšuje riziko srdečního infarktu, cévní mozkové příhody nebo dalších kardiovaskulárních onemocnění, například ischemické choroby srdeční, srdečního selhání nebo poruch srdečního rytmu,“ vyjmenoval Jan Zeithaml, všeobecný chirurg kliniky Venova.

Za bolestí zad nemusí být jen špatné sezení

Stres si často vybírá daň i na pohybovém aparátu. Napětí se často hromadí v oblasti krku, ramen a zad. Člověk může začít pociťovat bolesti hlavy, ztuhlost krční páteře nebo bolesti zad, které se postupně mohou stát chronickými. „Špatná psychika a nedostatek pohybu jsou spojité nádoby, které stojí za častými zdravotními problémy v moderní populaci. Běžně má až 50 procent bolestí zad psychosociální příčinu. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře. Příznakem dlouhodobého stresu mohou být časté migrény, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i psychické potíže. Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými,“ varovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Foto: Pixabay

Pleť prozradí, že člověk jede na doraz

Stres se na pleti může projevit velmi rychle – pupínky, začervenáním, suchostí nebo celkově unaveným vzhledem. „Pokud trvá dlouhodobě, pleť se hůře regeneruje, ztrácí svěžest a pružnost a známky stárnutí mohou být výraznější. Ve stresovém období je důležité pleť zbytečně nepřetěžovat – volit šetrnou hydrataci, dostatek spánku, pitný režim a pestrou stravu s dostatkem bílkovin, ovoce a zeleniny. V ordinaci můžeme podle aktuálního stavu pleti pomoci například hydratačními a regeneračními ošetřeními, skinboostery nebo biostimulačními metodami, vždy ale individuálně a až ve chvíli, kdy je pleť zklidněná,“ poradila Sabina Sellner, vedoucí lékařka estetické dermatologie Medicom Clinic Brno.

Oči pod tlakem: stres může zhoršit vidění

Dlouhodobý stres se může podepsat také na očích. Způsobit může rozmazané vidění, suchost očí nebo samovolné cukání očních víček. „Dlouhodobý stres a zvýšená aktivita kortizolu mohou souviset s očním onemocněním zvaným centrální serózní chorioretinopatie. Při něm dochází k lokálnímu prosakování tekutiny pod sítnici, což se projevuje zhoršením nebo zkreslením vidění, pokřivením kontur objektů či změnou vnímání barev. Také syndrom suchého oka může chronický stres zhoršovat. Se stresem jsou spojovány rovněž oční obtíže doprovázející migrénu, zejména migrénu s aurou, při níž se mohou objevovat například záblesky, mžitky nebo výpadky v zorném poli. Poměrně časté je rozmazané vidění, které vzniká vlivem napětí v obličejových svalech nebo kvůli změně krevního tlaku. K nepříjemným a častým příznakům vyčerpání a nervového napětí patří i nekontrolovatelné cukání víček,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.: Foto se svolením prim. MUDr. Pavla Stodůlky, Ph.D.

Zuby trpí hlavně v noci

Někdo ve stresu nemůže spát, jiný zatíná čelist nebo v noci skřípe zuby. Právě bruxismus patří mezi problémy, které mohou dlouhodobou psychickou zátěž prozradit. „Bruxismus neboli broušení a skřípání zubů, často doprovázené také takzvaným clenchingem, tedy silným zatínáním zubů, je v dnešní populaci extrémně častým fenoménem, aktuálně se s ním setkáváme takřka u každého druhého pacienta. Hlavními příčinami, se kterými se u dospělých pacientů setkáváme, jsou především stres pojící se se zatínáním zubů přes den a skřípáním či zatínáním zubů v noci, což není člověk schopen ovlivnit vůlí. O problému člověk zpočátku vůbec nemusí vědět. Pacient si nejčastěji začne všímat obroušených hranek předních zubů v horní i dolní čelisti, případně kousku uštípnutého zubu. Často je bruxismus doprovázen bolestmi žvýkacích svalů zejména ráno, bolestmi hlavy a krční páteře,“ popsal Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic.

Stres rozhodí i menstruaci

Psychická zátěž se může promítnout také do ženského cyklu. „Silný nebo dlouhodobý stres může ovlivnit hormonální řízení ovulace a menstruačního cyklu. Menstruace pak přichází později nebo je nepravidelná. U výrazného nebo dlouhodobého stresu může ovulace dočasně zcela ustoupit a menstruace se může na určitou dobu úplně vytratit. Jednorázové zpoždění přitom nemusí znamenat zdravotní problém, pokud se však nepravidelnosti opakují nebo menstruace delší dobu chybí, je vhodné hledat příčiny a konzultovat situaci s gynekologem,“ doporučila Zuzana Bubáková, gynekoložka kliniky Venova.

Zdroje info: Autor, Jakub Hladík, Zuzana Bubáková, Pavel Stodůlka, Sabina Sellner, Jan Zeithaml, Iva Bílková

Náhledové foto: Pixabay