Zubní kazy trápí 90 procent Čechů. Některé jde vyřešit i bez vrtání

Zubní kaz patří mezi nejrozšířenější onemocnění na světě. Zkušenost s ním má podle odhadů až 90 procent dospělých Čechů a každé druhé předškolní dítě. Většina kazů v počáteční fázi vůbec nebolí, a právě v tom je jejich největší záludnost. Vznikají pomalu, často i několik let, a první příznaky se mohou objevit až ve chvíli, kdy je zub výrazně poškozený.

Každý sladký nápoj, sušenka, bonbon nebo jiná sladkost představují pro bakterie v ústech zdroj energie, díky ní tvoří kyselinu narušující zubní sklovinu. Pokud se k tomu přidá nedostatečná ústní hygiena, vznikají ideální podmínky pro rozvoj zubního kazu. „Zubní kaz je infekční onemocnění tvrdých zubních tkání. Vzniká, když bakterie v zubním plaku přeměňují cukry z potravy na kyseliny. Ty následně narušují a postupně rozpouštějí zubní tkáně. Zubní kaz se nejčastěji objeví, když se zkombinuje nedostatečná ústní hygiena s častým příjmem jednoduchých cukrů,“ vysvětlil Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic a člen České stomatologické komory.

Zubní kazy nejsou všechny stejné

Liší se nejen místem, kde vznikají, ale také rozsahem poškození zubních tkání. Zatímco některé lze odhalit a ošetřit poměrně snadno, jiné mohou proniknout hluboko do zubu a způsobit vážné komplikace. „Kazy můžeme rozdělit podle místa vzniku – mohou být na žvýkacích ploškách, v mezizubních prostorech nebo v krčkové oblasti. Dále je důležité rozlišit, do jaké hloubky zubních tkání kaz zasahuje. Za nejzávažnější považujeme hluboký kaz, který zasáhne zubní dřeň. V takovém případě už pacient většinou pociťuje bolest, která vede k zánětu a ten může vyžadovat ošetření kořenových kanálků,“ popsala Kristýna Popek, zubní lékařka centra stomatologie The Clinic.

Foto: Unsplash

Zubní kaz nevzniká ze dne na den

Ve většině případů se vyvíjí mnoho měsíců až let a v počátečních stadiích obvykle nezpůsobuje žádnou bolest ani jiné výrazné příznaky. Právě proto si ho řada lidí všimne až ve chvíli, kdy je poškození zubu pokročilé. „U některých pacientů se kaz vyvine během několika měsíců, u jiných trvá jeho vznik roky. Záleží na kvalitě hygieny, stravovacích návycích, množství slin a třeba i používání fluoridů. Počáteční kaz postihuje sklovinu, která neobsahuje nervová zakončení. Proto pacient často nic necítí a kaz bývá odhalen až při preventivní prohlídce. Bolest většinou znamená, že kaz postoupil do hlubších vrstev zubu. Zub může být citlivý na studené, teplé nebo sladké podněty, případně může bolet i spontánně bez zjevné příčiny,“ řekla lékařka.

Včas odhalený zubní kaz nemusí vždy skončit vrtáním

Pokud se podaří zachytit jeho úplný začátek, lze jeho rozvoj v některých případech zastavit. Klíčovou roli proto hrají pravidelné preventivní prohlídky – kvůli absenci bolesti je totiž téměř nemožné, aby na něj člověk přišel sám. „Pokud je kaz zachycen včas, lze jeho rozvoj někdy zastavit pomocí fluoridace a důsledné hygieny. Ve většině případů je ale nutné odstranit postiženou tkáň a zub ošetřit výplní. U pokročilých kazů může být potřeba ošetření kořenových kanálků. Jakmile se v zubu vytvoří otvor, organismus ho nedokáže sám zacelit a je nutné odborné ošetření,“ vysvětlila stomatoložka.

Podle stomatologů jde téměř všem zubním kazům předejít. Prevence přitom není složitá. Zásadní je správná ústní hygiena a preventivní prohlídky. „Základem je čištění zubů dvakrát denně, pravidelné používání mezizubních pomůcek a omezení časté konzumace sladkých jídel a nápojů. Riziko vzniku kazu dramaticky zvyšuje právě průběžné uzobávání sladkostí během dne nebo popíjení slazených nápojů, které prodlužují působení kyselin v ústech. Důležitou roli hrají také fluoridy, které pomáhají posilovat zubní sklovinu a zvyšují její odolnost vůči působení kyselin. Neméně důležité jsou pravidelné preventivní prohlídky, díky nimž lze případné problémy odhalit v době, kdy je jejich řešení nejjednodušší a nejšetrnější,“ uzavřel Jakub Hladík.

Zdroje info: Autor, Jakub Hladík, Kristýna Popek

Náhledové foto: Pixabay