Zdraví střev: Druhý mozek v našem břiše

Ve vašich střevech žijí biliony bakterií, hub a virů, kterým souhrnně říkáme mikrobiom. Tato mikroskopická komunita váží až dva kilogramy a hraje v našem těle roli samostatného orgánu. Mikrobiom pomáhá trávit potravu, vyrábí důležité vitaminy (např. K a B12) a tvoří až 80 % našeho imunitního systému. Pokud je tato rovnováha narušena, trpí nejen naše břicho, ale celý organismus.

Propojení střev a mozku: Osa, která vládne náladě

Věděli jste, že střeva a mozek jsou neustále v kontaktu skrze bloudivý nerv? Střevní bakterie produkují více než 90 % tělesného serotoninu, hormonu štěstí. Pokud je složení mikrobiomu nevhodné, může to vést k úzkostem, depresím nebo dokonce k poruchám paměti. Střeva jsou skutečně naším „druhým mozkem“.

U seniorů je zdravý mikrobiom klíčový v boji proti chronickému zánětu, který urychluje stárnutí (tzv. inflammaging). Správné bakterie ve střevě tvoří látky s protizánětlivým účinkem, které chrání cévy i klouby. Narušený mikrobiom je naopak spojován se zvýšeným rizikem vzniku Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Mikrobiom se s věkem přirozeně mění a jeho diverzita (rozmanitost) klesá. To je často způsobeno monotónní stravou, nižším příjmem tekutin a častějším užíváním léků, zejména antibiotik. Udržet pestré složení bakterií je proto jedním z nejlepších receptů na dlouhověkost a mentální jasnost.

Probiotika a prebiotika: Co je co?

Aby se vašim střevním bakteriím dařilo, musíte je správně krmit. K tomu slouží prebiotika – nestravitelná vláknina, která funguje jako „hnojivo“ pro ty hodné bakterie. Najdete ji v česneku, cibuli, čekance, luštěninách nebo v mírně nezralých banánech. Bez prebiotik užitečné bakterie v našem střevě hladoví a hynou.

Probiotika jsou pak samotné živé kultury bakterií, které do těla dodáváme zvenčí. Nejlepším zdrojem jsou fermentované potraviny: kysané zelí, kimchi, kvalitní jogurty s živými kulturami nebo kefír. Pravidelná konzumace těchto potravin pomáhá osidlovat střevo těmi správnými kmeny a vytlačovat ty choroboplodné.

Důležité je nezapomínat na rozmanitost. Cílem by mělo být sníst alespoň 30 různých druhů rostlinných potravin týdně (včetně ořechů, semínek a koření). Každý druh vlákniny totiž chutná jinému kmenu bakterií. Čím pestřejší je váš talíř, tím odolnější a silnější bude váš vnitřní ekosystém.

Co mikrobiomu nejvíce škodí?

Největším nepřítelem střevních bakterií jsou antibiotika. I když jsou v léčbě infekcí nezbytná, působí jako „kobercový nálet“, který zničí i prospěšné kmeny. Po každé antibiotické kúře je nutné cíleně doplňovat probiotika po dobu alespoň jednoho měsíce, aby se střevo stihlo vzpamatovat a neosídlily ho plísně.

Dalším zabijákem diverzity je vysoce průmyslově zpracovaná strava plná konzervantů, umělých sladidel a emulgátorů. Tyto látky mohou narušovat střevní bariéru a vést k tzv. syndromu propustného střeva, kdy se do krevního oběhu dostávají látky, které tam nepatří, a vyvolávají v těle zánětlivé reakce.

Nadbytek cukru navíc nahrává přemnožení kvasinek, což se projevuje nadýmáním, únavou a chutěmi na sladké. Také chronický stres negativně ovlivňuje prokrvení střev a mění chemické prostředí v nich, což prospěšným bakteriím nesvědčí. Klidné stolování a důkladné žvýkání potravy jsou prvním krokem k harmonickému trávení.

Často kladené otázky (FAQ)

Jsou doplňky stravy z lékárny lepší než kysané zelí?

Doplňky v kapslích jsou skvělé pro cílenou léčbu po antibioticích, protože obsahují miliardy bakterií konkrétních kmenů. Pro běžnou údržbu jsou však fermentované potraviny lepší, protože obsahují široké spektrum bakterií a navíc i cenné enzymy a vitaminy.

Může mikrobiom ovlivnit mou váhu?

Ano. Studie ukazují, že lidé s nadváhou mají jiné složení mikrobiomu než lidé štíhlí. Některé bakterie dokážou z potravy vytěžit více kalorií, zatímco jiné podporují spalování tuků a pocit sytosti.

Musí se jíst probiotika nalačno?

Většinou se doporučuje užívat probiotika ráno nalačno nebo společně s lehkým jídlem, aby se co nejrychleji dostala skrz žaludeční kyseliny do střev. Vždy se však řiďte pokyny na konkrétním přípravku.

Zdroje: https://www.nature.com/, https://www.health.harvard.edu/,https://isappscience.org/, https://www.cell.com/, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Strevni-mikrobiom-miluje-vlakninu.-Potvrzuji-to-i-tasemnice/, https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/7873-strevni-mikrobiom-miluje-vlakninu-potvrdily-to-i-tasemnice/, https://www.denik.cz/zdravi/chemikalie-pesticidy-streva-zdravi.html, https://www.medicum.cz/rubriky/krasa/strevni-zdravi–spojeni-mezi-travenim-a-celkovym-pocitem-pohody/

Foto: Unsplash.com