Krev na kartáčku není normální! Neléčené dásně mohou končit ztrátou zubu

Krev při čištění zubů řada lidí považuje za běžnou součást hygieny a někdy kvůli krvácení dokonce začne zuby čistit méně. Opakované krvácení dásní ale není normální. Nejčastěji upozorňuje na zánět dásní, může ale souviset i se zubním kamenem nebo paradontózou. Ta patří mezi hlavní příčiny ztráty zubů.

Zánět dásní jako nejčastější příčina krvácení

Nejčastější příčinou krvácení dásní je gingivitida neboli zánět dásní. Vzniká především v místech, kde zůstává zubní plak – měkký povlak plný bakterií. Pokud se pravidelně neodstraňuje, dáseň reaguje zánětem. Může být zarudlá, oteklá, citlivá a při čištění začne krvácet. „Krvácení dásní bychom neměli brát jako něco normálního, běžného, co k čištění zubů patří. Ve většině případů je známkou toho, že se v okolí zubů hromadí bakterie a vzniká zánět. Problém se často týká především míst, která se obtížně čistí klasickým kartáčkem – například prostoru mezi zuby nebo oblasti těsně u dásně,“ popsal Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic a člen České stomatologické komory.

Včasná diagnóza pomůže

Samotný zánět dásní je obvykle dobře řešitelný, když se začne včas. Pokud ale přetrvává a postupuje hlouběji, může vzniknout paradontóza. Při ní dochází k poškozování tkání a kosti, které zub drží. „Pacienti velmi často krvácejícím dásním nevěnují pozornost, krev na kartáčku ovšem znamená, že pod okrajem dásně už probíhá mnohem závažnější proces. Paradontóza neboli zánět závěsného aparátu zubu a jeho okolí včetně dásně a kosti je způsobena dlouhodobou přítomností plaku a zubního kamene s množstvím bakterií. Varovnými signály jsou například ustupující dásně, zápach z úst, citlivost, viklání zubů nebo změna jejich postavení. V takové situaci už rozhodně nestačí problém pouze překrývat lepší ústní hygienou. Paradontóza může vést k trvalému poškození dásní, postupně se stupňující viklavosti zubů až jejich vypadnutí,“ upozornil Ľubomír Rudý, zubní lékař centra stomatologie The Clinic.

Foto: Pixabay

Pozor i na zubní kámen

Dalším častým viníkem je zubní kámen. Ten už běžným čištěním doma odstranit nelze, jeho drsný povrch navíc usnadňuje další hromadění plaku. „Jakmile se měkký plak pravidelně neodstraňuje, postupně se mineralizuje a vzniká tvrdá usazenina, kterou už doma kartáčkem neodstraníte. Na drsném povrchu zubního kamene se navíc snadno zachycují další bakterie, které podporují zánět dásní. Ten se může postupně rozšířit do hlubších tkání, poškodit kost kolem zubů a způsobit jejich uvolňování. Pravidelná profesionální hygiena tak není jen otázkou vzhledu zubů – pomáhá snižovat množství bakteriálního plaku v ústech a udržovat dásně zdravé,“ řekla Kateřina Jurenková, dentální hygienistka centra stomatologie The Clinic.

Tip: Káva, cigarety a červené víno. Skvrny na zubech mnohých z nás jsou viditelné.

Hormonální změny

Krvácení dásní nemusí vždy souviset se zánětem nebo nedostatečným čištěním. Přispívat k němu mohou hormonální změny, některé léky nebo celkový zdravotní stav. Roli může hrát také kouření, které může navíc některé projevy zánětu maskovat. „V pubertě, těhotenství nebo během menopauzy mohou hormonální změny zvyšovat citlivost dásní a ty mohou snadněji otékat a krvácet. Krvácení mohou ovlivnit také některé medikamenty jako například léky na ředění krve, vysoký tlak nebo antidepresiva. Vliv mohou mít i celková onemocnění, například cukrovka, poruchy srážlivosti krve nebo výrazný nedostatek vitamínů C a K. Z pohledu zdraví dásní je velmi zrádné kouření. Nikotin totiž zužuje cévy, a dáseň proto nemusí při zánětu tolik krvácet. Pacient tak může mít pocit, že je vše v pořádku, přestože v ústech zánět postupuje. U kuřáků proto nelze nepřítomnost krvácení považovat za důkaz zdravých dásní. Pravidelné kontroly u stomatologa jsou proto u kuřáků o to důležitější,“ zdůraznil Ľubomír Rudý.

Lidé při krvácení dásní obvykle zvolní intenzitu čištění nebo postižené místo úplně vynechávají. Tím se ale problém jen zhoršuje. „Když pacient přijde s krvácejícími dásněmi, často zjistíme, že si mezizubní prostory buď nečistí vůbec, nebo nevhodnou pomůckou. Správně zvolený mezizubní kartáček přitom dokáže množství plaku výrazně snížit. Krvácení na začátku může být nepříjemné, ale při zlepšení hygieny by se stav měl postupně upravovat. Základem je pravidelné a šetrné odstraňování zubního plaku. Pomoci může měkký nebo extra měkký kartáček, správná technika čištění a především každodenní čištění mezizubních prostor. Pokud si člověk není jistý velikostí mezizubních kartáčků nebo technikou, může mu poradit dentální hygienista,“ popsala Kateřina Jurenková.

Pokud se krvácení dásní objeví, lidé často nevědí, zda vyrazit ještě k dentálnímu hygienistovi nebo rovnou do ordinace zubaře. „Dentální hygienista je vhodný především tehdy, když je potřeba zlepšit domácí hygienu, odstranit zubní kámen a plak nebo nastavit správnou péči o zuby a dásně. Zubař by měl pacienta vyšetřit zejména tehdy, pokud krvácení přetrvává i přes zlepšení hygieny, dásně jsou výrazně oteklé nebo bolestivé, objevuje se hnis, zápach z úst, ustupování dásní, citlivost zubů, jejich viklání či jiné změny. Ideální je tyto dvě péče nevnímat jako alternativy. Dentální hygiena a stomatologické vyšetření se doplňují,“ uzavřel Jakub Hladík.

Zdroje info: Autor, Ľubomír Rudý, Jakub Hladík, Kateřina Jurenková

Náhledové foto: Pixabay