Infarkt ve čtyřiceti? Riziko začíná už ve dvaceti. Přitom pomůže málo – znát svůj cholesterol

Generace, která si měří spánek, počítá kroky a sleduje tep v reálném čase, často vůbec netuší jednu zásadní věc – jakou má hladinu cholesterolu. Přitom právě zvýšený LDL, tzv. „zlý cholesterol“, dnes lékaři stále častěji nacházejí u lidí kolem třicítky a někdy dokonce i u teenagerů. V mladém věku významně zvyšuje riziko budoucích kardiovaskulárních onemocnění.

V posledních letech se ukazuje, že pro část lidí není vysoký cholesterol důsledkem špatné životosprávy, ale genetické výbavy. A právě kombinace genetiky, moderní diagnostiky a nové léčby dnes otevírá novou kapitolu prevence.

„První změny na cévách mohou vznikat už v mladé dospělosti a mohou dlouhé roky probíhat bez jediného příznaku. Člověk se tak cítí zdravý, sportuje, funguje naplno a bez omezení, a přitom se v jeho cévách postupně rodí riziko budoucího infarktu nebo mrtvice,“ popisuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Ukládání tukových částic do cév (ateroskleróza) bylo dlouho spojováno s problémem vyššího věku. Některé současné studie ovšem ukazují, že proces poškozování cév začíná mnohem dřív. „Nejde tedy jen o to, jaký cholesterol má člověk v 50 letech, ale zásadní je, jak dlouho jsou cévy vysokému LDL vystavené,“ upřesňuje lékařka.

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Genetika mění pravidla hry

Jedním z největších témat současné medicíny je familiární hypercholesterolémie (FH), což je dědičné onemocnění, při kterém organismus nedokáže správně odbourávat LDL cholesterol. Podle mezinárodních dat postihuje FH přibližně jednoho člověka z 250, což z ní dělá jednu z nejčastějších genetických poruch vůbec. Problém je, že většina pacientů o svém problému neví.

„Typický pacient přitom nemusí odpovídat představě tzv. rizikového člověka. Může být štíhlý, sportovat, nekouřit a jíst relativně zdravě. Přesto může mít nebezpečně vysoké hodnoty LDL cholesterolu,“ říká kardiolog prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Důvodem je genetická chyba, která způsobí, že játra nedokážou cholesterol efektivně odstraňovat z krve. S tím může pomoci moderní genetické testování, které umožňuje odhalit riziko mnohem dříve než v minulosti, a to často ještě před prvními zdravotními komplikacemi.

„Neléčená familiární hypercholesterolémie může výrazně zvýšit pravděpodobnost infarktu už před čtyřicátým rokem života. Proto je zcela zásadní její včasný záchyt,“ doporučuje profesor Vrablík.

Stále větší riziko u mladých

Data publikovaná na portálu Eurostat také ukazují, že kardiovaskulární onemocnění zůstávají dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí v Evropě i v Česku. Mají na svědomí přibližně každé třetí úmrtí v Evropské unii. Mezi hlavní rizikové faktory patří také zvýšený LDL cholesterol, zejména pokud působí dlouhodobě už od mladého věku.

„Registrujeme, že roste počet mladších pacientů s rizikovými faktory, jakými jsou obezita, vysoký tlak, konzumace ultra-zpracovaných potravin, nedostatek pohybu, chronický stres a nekvalitní spánek. A právě kombinace moderního životního stylu a genetických predispozic vytváří ‚ideální podmínky‘ pro dřívější vznik kardiovaskulárních problémů,“ vysvětluje doktorka Jana Ježková.

Foto: Pixabay

Základem je znát svůj cholesterol, tlak a anamnézu

Jak tedy můžeme tuto neblahou statistiku změnit k lepšímu? Kolem 30 let věku má smysl zjistit si především tři údaje:

1. jaký máte LDL cholesterol,
2. krevní tlak
3. a rodinnou anamnézu.

Zásadní roli proto hraje prevence, tedy pravidelné laboratorní vyšetření, kontrola tlaku, životní styl a v případě výskytu infarktů nebo vysokého cholesterolu v rodině i genetické vyšetření.

„Klienti zdravotní pojišťovny OZP ve věku od 30 do 55 let mohou využít a často také využívají preventivní program STOP infarktuSTOP infarktu, zaměřený na včasné odhalení ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku, diabetu a poruch metabolismu tuků. Právě u cholesterolu platí zásadní věc, a to nečekat na nemoc, ale aktivně předem odhalovat rizika,“ apeluje MUDr. Ježková.

Léčba se sice posouvá, základ je ale včasné odhalení

Přestože základním pilířem léčby cholesterolu zůstávají statiny, které významně snižují riziko infarktu i cévní mozkové příhody, současná medicína nabízí mnohem širší možnosti. V posledních letech dochází k obrovskému posunu od univerzální léčby směrem k terapii ‚na míru‘ podle genetiky, biologických markerů a individuálního rizika pacienta.

„Vedle klasických statinů dnes mají lékaři k dispozici také moderní biologickou léčbu nebo takzvané RNA terapie, které dokážou výrazně snížit hladinu LDL cholesterolu i u pacientů s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem nebo geneticky podmíněnými poruchami metabolismu tuků. Některé z těchto léků se podávají jen několikrát ročně a využívají se zejména u lidí, u kterých běžná léčba nestačí nebo ji špatně tolerují,“ dodává prof. MUDr. Michal Vrablík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Díky pokroku v diagnostice a léčbě dnes sice platí, že zvýšený cholesterol už nemusí automaticky znamenat vysoké riziko závažných komplikací, ovšem rozhodující je stále včasné odhalení problému. Čím dříve lékaři zachytí dlouhodobě zvýšené hodnoty LDL cholesterolu, tím větší je šance zabránit nevratnému poškození cév. Stejně důležité jako zdravý životní styl je tedy i mít základní přehled o vlastním zdravotním stavu.

Zdroje info: Autor, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D., MUDr. Jana Ježková, zmíněné studie

Náhledové foto: Pixabay