Klíšťata utočí už začátkem jara. Riziko encefalitidy roste. Jak se chránit?

Kvůli mírným zimám a oteplování klimatu se klíšťata probouzejí už při teplotách nad 5–7 °C. To v praxi znamená, že na první aktivní klíšťata narazíte v trávě a v křovinách už na přelomu zimy a jara. Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou je tak vyšší, než bývalo zvykem, varují epidemiologové a lékaři.

Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s vyšší incidencí klíšťové encefalitidy a podle mezinárodních epidemiologických dat patří mezi země s nejvyšším rizikem nákazy v Evropě.

Dle dat uváděných SZÚ bylo v roce 2025 v České republice hlášeno 703 případů klíšťové encefalitidy, což je o 23 více než v roce 2024 (670 nakažených) a dokonce o 189 více než v roce 2023 (514 nakažených). Zatímco průměr zemí EU je kolem 0,8/100 000, incidence v ČR je násobně vyšší. Proto se i nadále řadíme mezi země s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropě. Nejvíce případů se tradičně objevuje v Jihočeském kraji, následovaném Vysočinou a Zlínským krajem.

„Ohnisko nákazy se neomezuje pouze na hluboké lesy. Nakažená klíšťata žijí i v městských parcích, zahradách a blízko vesnic. Aktivní bývají už během prvních teplých dní po posledních mrazech,“ popisuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Zhruba polovina nakažených má dlouhodobé následky

Přestože je u nás úmrtnost na klíšťovou encefalitidu i v roce 2025 nízká, pod 1 %, dlouhodobými následky trpí přibližně 20–40 % lidí, zejména po těžších formách onemocnění.

„Onemocnění přenášené infikovanými klíšťaty může vést k závažnému postižení centrálního nervového systému. Neočkované osoby, zejména starší dospělí, riskují výrazně těžší průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou a vznik trvalých či dlouhodobých následků. Přestože je úmrtnost nízká, následky mohou znamenat celoživotní komplikace. Projevy mohou být pestré – například poruchy paměti, rovnováhy nebo spánku, případně svalová slabost,“ říká MUDr. Ježková.

MUDr. Jana Ježková: Foto se svolením MUDr. Jany Ježkové

Chrání už 2 dávky, pro delší efekt se dává třetí

Základní očkování proti klíšťové encefalitidě se skládá ze tří dávek. Druhá se podává přibližně 1-3 měsíce po první, třetí pak 5-12 měsíců po druhé. Imunita ale není celoživotní, musí se přeočkovávat.

„Ochrana se začíná vytvářet už po druhé dávce. Přibližně 14 dní po jejím podání má ochrannou hladinu protilátek více než 90 % očkovaných, takže dvě dávky mohou člověka chránit už během aktuální sezóny klíšťat,“ vysvětluje Jana Ježková a doplňuje: „Třetí dávka je ale důležitá, protože upevňuje imunitní odpověď a prodlužuje ochranu na několik let. Po dokončení základního očkování pak ochrana obvykle vydrží 3 až 5 let. Pak je potřeba už ji jen udržovat jednorázovým přeočkováním.“

Očkování provádějí praktičtí lékaři pro dospělé i děti nebo specializovaná očkovací centra. Vakcína se aplikuje do svalu na paži a je na lékařský předpis. Nejvhodnější je začít s očkováním během zimy nebo na začátku jara, aby si náš organismus stihl vytvořit dostatečnou ochranu ještě před hlavní sezónou klíšťat. Očkovat se ale můžete v průběhu celého roku. 

Od 50 let zdarma, ostatním přispěje pojišťovna

Od roku 2022 mají lidé V ČR starší 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě hrazené zdravotní pojišťovnou. Ve vyšším věku totiž může mít nemoc závažnější průběh a zvyšuje se riziko komplikací.

„Mladší dospělí a děti si většinou platí vakcínu i aplikaci sami, mohou na ni ale čerpat příspěvek z fondu prevence své zdravotní pojišťovny. Pojištěnci OZP mohou na očkování proti klíšťové encefalitidě získat příspěvek až 1 000 Kč. Vakcína stojí obvykle kolem 1100–1500 Kč za jednu dávku včetně aplikace,“ dodává MUDr. Jana Ježková.

Pokud jste se zapomněli přeočkovat po 3-5 letech, ale od poslední dávky očkování uběhlo méně než 10 let, měla by vám stačit pro obnovu ochrany jen jedna dávka, bez opakování základního cyklu. Raději to ale konzultujte s lékařem s ohledem na váš věk, typ vakcíny apod.

Foto: Unsplash

Tipy jak se chránit před klíšťaty

Aktivita klíšťat začíná už během prvních teplých dní. Měli bychom se tedy proti nim preventivně chránit. Kromě očkování proti klíšťové encefalitidě můžeme např.:

• Zaměřit se na boty – většina klíšťat totiž útočí od země

Klíšťata se na člověka většinou dostávají z vegetace na úrovni kotníků a lýtek. Proto může být velmi účinné, když si boty nebo ponožky ošetříme insekticidem s permethrinem, který klíšťata zabíjí při kontaktu.

• Držet se na slunci – klíšťata nesnášejí sucho

Klíšťata potřebují vlhké prostředí. V suchém a slunném prostředí rychle ztrácejí vodu a špatně přežívají, proto se často drží ve stínu, v listí nebo ve vysoké trávě.

• Pomoct si oblečením

Na světlém oblečení jsou klíšťata mnohem lépe vidět, takže je můžeme objevit a zlikvidovat dřív, než se dostanou na kůži. Dalším trikem je zastrčit kalhoty do ponožek a košili do kalhot.

• Použít sušičku

Klíšťata dokážou přežít praní v pračce, ale rychle je zabije několik minut v sušičce na vysokou teplotu. Proto je užitečné po návratu z přírody dát oblečení ještě před praním na rychlý cyklus sušení.

• Brzy se osprchovat

Sprchování krátce po návratu z přírody pomáhá klíšťata objevit nebo spláchnou dříve, než se přisají. To může výrazně snížit riziko infekce.

• Denně kontrolovat tělo a vlasy

Po návratu z venku je nutné zkontrolovat nejen tělo, ale i vlasovou část pokožky. Klíšťata jsou totiž aktivní až do výšky kolem 1,5 metru nad zemí.

„Virus klíšťové encefalitidy se může přenést již v časné fázi přisátí klíštěte, proto ani rychlé odstranění klíštěte nemusí riziko zcela eliminovat. Klíště proto co nejrychleji odstraňte pinzetou, postižené místo dezinfikujte a sledujte svůj zdravotní stav přibližně po dobu 4 týdnů. Všímejte si příznaků, jako jsou horečka, bolesti hlavy a svalů, výrazná únava, ztuhlost šíje, potíže s chůzí nebo slabost končetin či světloplachost “ dodává MUDr. Jana Ježková.

Zdroje info: Autor, MUDr. Jana Ježková, https://zdravotnictvi-medicina.cz/klistova-encefalitida-a-lymeska-borrelioza-rok-2025-v-cislech/

Náhledové foto: Pixabay