Hemodialýza doma: Jak se mění život pacientů se selháním ledvin

Co kdyby se pacient s chronickým selháním ledvin nemusel pravidelně vypravovat do nemocnice? Co kdyby mohl zůstat ve svém domově, mezi svými nejbližšími? Tato vize se stává skutečností pro rostoucí počet Čechů díky možnosti dialyzovat se doma.

Tichý nepřítel: Selhávající ledviny

Naše ledviny plní každý den náročnou úlohu – pročistí až 180 litrů krve od nebezpečných odpadních látek. Pokud přestanou fungovat správně, jde o život. Chronické ledvinové selhání vzniká nejčastěji kvůli cukrovce, zvýšenému tlaku či dalším zdravotním komplikacím.

V České republice podstoupí hemodialýzu každoročně přibližně jedenáct tisíc lidí, přičemž sedm tisíc z nich potřebuje dlouhodobou léčbu. Za každým číslem stojí konkrétní osud – rodiče bojující o čas se svými dětmi, lidé, kteří ztratili svou soběstačnost, mladí s rozbitými životními plány.

„Chronické onemocnění ledvin často probíhá skrytě, bez výrazných příznaků,“ vysvětluje lékařka MUDr. Pavla Štajnochrová. „Pacienti si často neuvědomují závažnost situace, dokud není jejich funkce ledvin snížená na méně než 15 procent. V tu chvíli už je dialýza nezbytná pro přežití.“

Příčiny bývají různé – diabetes, vysoký krevní tlak, zánětlivá onemocnění ledvin, genetické vlohy, vedlejší účinky léků nebo infekce. Všechny však vedou ke stejnému závěru: bez léčby je stav fatální.

MUDr. Pavla Štajnochrová: foto: Se svolením MUDr. Pavly Štajnochrové

Když stroj nahradí orgán

Princip hemodialýzy spočívá v tom, že speciální zařízení dočasně přebírá práci nefunkčních ledvin. Pacientova krev protéká umělou membránou, která ji zbavuje toxinů a nadbytečné vody. Jde o komplikovaný, ale nenahraditelný proces, který klasicky znamená pravidelné cesty do dialyzačního střediska.

„Představte si to jako velký úklid vašeho těla,“ popisuje lékařka Štajnochrová. „Třikrát týdně, vždy na čtyři až pět hodin. Pro pacienty to znamená, že celý jejich život se točí kolem těchto termínů.“

Klasický režim dialýzy v nemocničním zařízení s sebou nese nejen enormní časové ztráty, ale i značnou psychickou zátěž. Doprava, čekárny, klinické prostředí – vše jen posiluje pocit, že normální život už neexistuje.

Léčba, která přichází domů

Situace se nicméně výrazně proměňuje. Před pěti lety dialyzovalo doma v Česku pouze 20 pacientů, v polovině roku 2022 jich bylo už 80 – tedy asi 1,1 % ze všech dialyzovaných. Trend je jednoznačný – domácí forma dialýzy získává stále větší prostor.

„Domácí hemodialýza představuje skutečnou revoluci v péči o pacienty s chronickým selháním ledvin,“konstatuje hlavní sestra společnosti PROMEDICUS domácí péče Bc. Ivana Miškovská. „Umožňuje pacientům zůstat v jejich přirozeném prostředí, být blízko rodině a přitom dostávat tu nejvyšší kvalitu péče. Naše kvalifikované všeobecné sestry dokáží zajistit bezpečné a efektivní provedení hemodialýzy přímo v domácnosti pacienta.“

Domácí dialýza probíhá obvykle pět až šest dní v týdnu. Jednotlivé sezení je kratší – trvá 2 až 2,5 hodiny. Když k tomu připočteme ušetřený čas za dopravu a čekání ve zdravotnickém zařízení, časová úspora je zřejmá.

Foto: Se svolením PROMEDICUS

Odbornost spojená s lidským přístupem

Základem úspěšné domácí dialýzy je připravený zdravotnický tým. „Naše sestry nejsou jen technicky zdatné, ale především empatické,“ dodává Ivana Miškovská. „Rozumí tomu, že pro pacienta a jeho rodinu je dialýza nejen medicínským výkonem, ale životní situací, která ovlivňuje celou domácnost. Proto se snažíme vytvořit prostředí, kde se všichni cítí bezpečně a v pohodě.“

Zdravotní sestry ze zmíněné PROMEDICUS domácí péče absolvují speciální školení zaměřené na hemodialýzu. Sledují aktuální poznatky, pracují s nejmodernějšími technologiemi a především dokážou citlivě vnímat individuální potřeby každého pacienta.

Návrat k běžnému životu

Paní Marie začala s domácí dialýzou před rokem. Díky tomu může dál pečovat o zahradu, připravovat jídlo pro vnoučata a být přítomná chvílím, které by jinak musela strávit v čekárně nemocnice.

„Nejprve jsem měla strach,“ vzpomíná. „Zdálo se mi nemožné, že by se tak složitý výkon mohl dělat doma. Ale sestřička mě postupně zaučila, vysvětlila každý krok a teď už si nedovedu představit, že bych musela třikrát týdně do nemocnice.“

Domácí hemodialýza samozřejmě není univerzální řešení pro každého. Je potřeba určitá míra technické zručnosti, vhodné prostorové podmínky a především ochota a motivace ze strany pacienta i jeho blízkých. Pro ty, kdo tyto předpoklady splňují, však může znamenat obrovskou změnu k lepšímu.

Foto: Se svolením PROMEDICUS

Nový směr ve zdravotní péči

Rozvoj péče v domácím prostředí je součástí širší proměny českého zdravotnictví – snahy o větší lidskost a návrat pacientů do prostředí, kde se cítí dobře. Domácí hemodialýza dokazuje, že i při vážné nemoci lze udržet kvalitu života a blízkost s rodinou.

„Vidíme, jak se pacientům mění nálada, jak se zlepšuje jejich celkový stav,“ uzavírá Ivana Miškovská. „To je největší odměna za naši práci. Když víme, že díky naší péči může pacient zůstat doma se svými blízkými, cítíme, že děláme smysluplnou práci.“

Domácí hemodialýza tak není jen technologickým krokem vpřed, ale především důkazem, že medicína nemusí být chladná a neosobní. I při těžké diagnóze je možné zachovat teplo domova a blízkost těch, na kterých nám nejvíc záleží.

Zdroje info: Autor, MUDr. Pavla Štajnochrová, Bc. Ivana Miškovská

Náhledové foto: Se svolením PROMEDICUS