Plesnivá jídla mohou být hrozbou. Raději je vyhoďte

Plesnivá jídla nevypadají příliš vábně a konzumovat je asi nechcete. Co když je ale plesnivý jen kousíček vaší potraviny? Bohužel, pravda je taková, že plíseň nemusí být vidět a přesto existuje. Její spory jsou totiž mikroskopické, ale mohou napáchat stejnou škodu jako ty, které už vidíte. Plísně se mohou šířit vzduchem, skáčou s kapkami vody a někdy je šíří také hmyz (například taková moucha ve vaší domácnosti).

Plesnivá jídla neochutnávat!

I malý nevinný flíček na džemu nebo jogurtu může být známkou toho, že plíseň je téměř všude! A kromě nich jsou často přítomné také bakterie. Takže jakékoli plesnivé jídlo je nebezpečné. Plíseň vyrábí mykotoxiny, které jsou pro vás jedovaté! A pozor! Mykotoxinů se nezbavíte ani vařením či pečením!

Aflatoxiny patří mezi mykotoxiny

Jedním z nejznámějších mykotoxinů je aflatoxin – vyrábějí ho houby rodu Aspergillus. Aflatoxin má rád teplo, vlhko a nepozornost. Číhá třeba v arašídech, kukuřici, pistáciích, para ořeších a rýži. A pokud se jím nakazí krmivo pro krávy? Může se dostat až do mléka! Jak se jim bránit? Potraviny se musí pečlivě kontrolovat a správně skladovat. Pozor na ně! Jsou to totiž pořádní padouši.

• Jíte je dlouhodobě? Hrozí rakovina jater!
• Narušují funkci ledvin i imunitního systému.
• Už vůbec ne pro děti! U nich mohou způsobit vrozené vady.
• Příliš mnoho najednou? Hrozí selhání jater!

Plesnivá jídla mohou vzniknout kdekoli

Plísně se totiž schovávají všude. Jaro, léto, podzim nebo zima – plísně si vždycky najdou způsob, jak někde vyrůst. Ideální podmínky? Teplo a vlhko! Mohou si tak růst venku v listí, ve stínu nebo ve vaší koupelně či lednici. Když dozraje, vypustí do světa miniaturní spory. Ty se mohou přenášet vzduchem, a když jsou splněny ideální podmínky, mohou se dál šířit!

Plíseň není jen na povrchu

Plesnivá tečka na povrchu je vlastně jen špička plísňového ledovce. A ten je pořádně hluboko zabořený ve vaší potravině. Pokud odkrojíte plesnivou část (nebo ji odeberete v případě marmelády), plísně se ani tak nezbavíte. Konzumujete okem neviditelné toxiny, které už mohly kontaminovat celý produkt. A jak ji poznat? Má spoustu podob:

• Šedá a sametová je typická pro ovoce.
• Zelené puntíky, to je klasika na starém chlebu.
• Bílý prášek najdete nejčastěji na sýrech.
• Sametové kruhy můžete pozorovat zejména na citrusech.

Ne všechna plesnivá jídla škodí

Jak to? Tak například plísňové sýry. Například Penicillium roqueforti je hvězda v sýrech jako je Niva nebo Roquefort. Tyhle plísně jsou přátelské a bezpečné, takže pokud nemáte alergii, bát se jich nemusíte.

Lednice vás neochrání

Teplo a vlhko říkáte? Tak to v lednici plíseň neporoste. Bohužel, to ale není pravda. Plíseň si vždycky najde cestičku. Plíseň tedy může řádit i v chladu, ale pravdou je, že pomaleji.

Zdroje info:

https://www.mp.pl/pacjent/zdrowy_czlowiek/361416,czy-splesniala-zywnosc-jest-niebezpieczna

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23462093/

Foto: Pixabay