Věk rodiček se zvyšuje. Češi mylně spoléhají na to, že medicína obejde biologické limity, říká lékařka

Česko čelí historickému propadu porodnosti. V roce 2025 se podle nejnovějších údajů narodilo jen přibližně 77,6 tisíc dětí, což představuje meziroční pokles o 8 %. Jedná se o vůbec nejnižší počet v historii statistického zjišťování od roku 1785. Současně v posledních deseti letech vzrostl průměrný věk matek o půl roku, a aktuálně stagnuje na hodnotě 30,6 roku. V souvislosti s tím odborníci zaznamenali nový trend: rostoucí víru lidí, že moderní medicína dokáže překročit biologické limity. „Představa, že pokud se nedaří v pozdějším věku otěhotnět přirozeně, stačí se obrátit na centrum asistované reprodukce, je mylná. Úspěšnost metod významně klesá s věkem a stěžejním faktorem je stáří vajíček,“ upozorňuje MUDr. Lenka Hromadová, lékařka kliniky Repromeda.

Populační krize je citelná

Česko se potýká s populační krizí. Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se v roce 2025 narodilo pouze 77,6 tisíce dětí. To je o 6,7 tisíce dětí méně, než v přechozím roce.[1] Současně se významně snížila úhrnná plodnost, která v roce 2025 poklesla na hodnotu 1,28 dítěte na ženu[2]. Za posledních deset let se také zvýšil průměrný věk matky při narození dítěte o půl roku.^[3] Nejpočetnější skupinu rodiček tak tvořily ženy ve věku 30 až 34 let,^[4] v absolutním počtu nejvíce rodily ženy ve věku 31 let[5]. Za daty je podle odborníků koktejl klíčových faktorů.

Odkládání mateřství do vyššího věku

„Souvisí s tím jednoznačně odkládání mateřství do vyššího věku, případně dobrovolná bezdětnost nebo rozhodnutí vychovat jen menší počet dětí. Navíc se do plodného věku dostávají slabé ročníky z 90. let, což se do statistik propisuje,“ potvrzuje lékařka Lenka Hromadová. Není to však vše. Přístup k rodičovství ovlivňují například také nejistá situace ve světě, ekonomické faktory či chybějící partner. Citelná je i změna životních priorit, která převažuje směrem ke studiu, kariéře, osobnímu rozvoji či cestování. Opačný vývoj neočekává lékařka ani v budoucnosti. „Baby boom nás bohužel nečeká. Nižší porodnost teď povede k nižší porodnosti v budoucnu. K modelu tří nebo čtyř dětí se nejspíš společnost už nevrátí.“

MUDr. Lenka Hromadová: Foto se svolením MUDr. Lenky Hromadové

Nebezpečný trend? Dítě odložím na později, medicína mi pomůže

V souvislosti s odkládáním mateřství do vyššího věku zaznamenali odborníci nový trend. Mezi lidmi často panuje silné povědomí o možnostech moderní medicíny, což u části z nich vede k představě, že jejich problémy s plodností ve vyšším věku dokáže medicína spolehlivě vyřešit. Představa, že moderní metody dovedou obejít biologické limity, je však podle lékařů zcestná. „Stěžejním faktorem je stáří vajíček, tedy věk ženy. Po čtyřicátém roce věku je pravděpodobnost pozitivního výsledku asistované reprodukce s využitím vlastních vajíček jen v řádu několika málo procent. S každým dalším rokem pak dál prudce klesá,“ upozorňuje MUDr. Lenka Hromadová.

Grafika: Se svolení kliniky Repromeda

Stále větší role asistované reprodukce

Asistovaná reprodukce hraje stále větší roli, její podíl na porodech se za poslední dekádu zdvojnásobil.^[6] „Odkládání těhotenství do vyššího věku ženy i muže a nezdravý životní styl s sebou samozřejmě přináší problémy s početím. Léčba sterility dnes není v otevřené společnosti tabu, proto se stále více párů obrací na centra reprodukční medicíny,“ říká lékařka. „Narůstá spektrum metod navyšujících úspěšnost, což vede ke zvýšení podílu narozených dětí. Nicméně díky asistované reprodukci nedochází ke zvýšení porodnosti, děti narozené po asistované reprodukci nejsou navíc. Bez nich by však byl pokles ještě citelnější,“ dodává lékařka.

Do popředí se dostává social freezing, optimální je ale nejpozději do 35 let

Se změnou priorit i odkládáním rodičovství se do povědomí veřejnosti postupně dostává možnost tzv. social freezingu, neboli zmrazení pohlavních buněk. Jeho cílem je metodou kryokonzervace (tedy uchováním buněk ve zmrazeném stavu při teplotě -196°C^[7]) zachovat do budoucna plodnost ženám, které ještě nemohou nebo nechtějí mít dítě. U takto prudce zmrazených buněk se zastaví všechny biologické procesy a buňky si zachovají kvalitu i životaschopnost po mnoho let. Nicméně, vajíčka by si měly ženy zamrazit do věku maximálně 35 let, aby zůstala vysoká pravděpodobnost narození zdravého dítěte. „V praxi však vidíme, že přicházejí s žádostí o social freezing ženy vyššího reprodukčního věku. U nich však už dobrý výsledek kvůli přirozenému poklesu kvality oocytů nelze zaručit,“ vysvětluje lékařka. Po pětatřicátém roce se totiž výrazně snižuje počet i kvalita vajíček a současně se zvyšuje riziko chromozomálních odchylek.

Česko je v demograficky nevýhodné pozici

Česko podle odborníků musí čelit mnoha výzvám. Snížení porodnosti totiž znamená nejen stárnutí populace, ale i nedostatek pracovní síly, zvyšování nákladů společnosti na důchody a zdravotní péči nebo nutnost řešit krizi v nedostatku zařízení pro seniory. „Ocitáme se v demograficky nevýhodné pozici, kdy extrémně narůstá počet seniorů a klesá počet narozených dětí. Narušením tohoto poměru se narušuje i mikro a makroekonomika v zemi. Dochází k redistribuci finančních prostředků i k jiným spotřebitelským preferencím. Nicméně neměli bychom zapomínat na investice do mladých rodin, které jsou perspektivní pro to, aby na svět přivedly další generace, další daňové poplatníky,“ říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda.

„Stát, veřejné instituce, odborné společnosti, praktičtí lékaři, gynekologové i média by měli více akcentovat pokles plodnosti se zvyšujícím se věkem zejména žen. Toto povědomí bohužel stále není dostatečné. Často se opomíjí také mužské reprodukční zdraví,“ objasňuje MUDr. Hromadová. Stát by se měl podle lékařky zasadit o lepší podmínky pro rodiny, ať už se jedná o dostupnost bydlení a školek. V péči o děti by pomohlo i zpřístupnění zkrácených úvazků.

Ovlivnění celé společnosti

Aktuální nastavení totiž může ovlivnit nejen rozhodnutí páru mít dítě, ale také celou společnost. Příkladem může být takzvaná sendvičová generace. „S odkládáním rodičovství se rodiče mohou ocitnout v nezáviděníhodné roli, kdy se starají o malé děti a současně o své stárnoucí, nemocné rodiče,“ upozorňuje lékařka. Pokud mají rodiče vyšší věk, může se zároveň stát, že dítě své prarodiče již nestihne vůbec poznat. Naopak pokud se lidé rozhodnou stát rodiči v mladém věku, často se při výchově dětí nemohou spolehnout na plně pracovně vytížené prarodiče.

Zdroje info: Autor, MUDr. Lenka Hromadová, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.,

[1] https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-rok-2025

[2] https://csu.gov.cz/produkty/pocet-narozenych-byl-loni-nejnizsi-za-poslednich-240-let#:~:text=Úhrnná%20úroveň%20plodnosti%20v%20Česku,6%2C7%20tisíce%20dětí.

^[3] https://csu.gov.cz/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

^[4] https://www.nzip.cz/data/2419-narodni-registr-reprodukcniho-zdravi-perinatalni-vysledky-2024-analyticka-studie

[5] https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-rok-2025

^[6] https://www.nzip.cz/data/nrrz/asistovana-reprodukce-promeny-cas/asistovana-reprodukce-promeny-cas.pdf

^[7] Moderní metodou kryokonzervace je vitrifikace. Během ní dochází k prudkému zchlazení, jež zamezí vzniku ledových krystalů, které by mohly buňky poškodit. Míra přežití po rozmrazení se dnes pohybuje kolem 95-99 %.

Náhledové foto: Pixabay