Do Česka proniká nový trend: Estetické úpravy podle umělé inteligence

Dokonalý nos, plnější rty, hladší pleť, výraznější lícní kosti a dokonale symetrický obličej. Stačí několik vteřin a umělá inteligence dokáže vytvořit fotografii, na které člověk vypadá výrazně jinak než ve skutečnosti. Problém nastává ve chvíli, kdy si podle takového obrázku lidé začnou plánovat estetický zákrok.

Plastická chirurgie a estetická medicína zažívají v posledních letech výrazný růst. Podle globálního průzkumu International Society of Aesthetic Plastic Surgery bylo na celém světě v roce 2024 provedeno více než 17,4 milionu chirurgických estetických zákroků a dalších 20,5 milionu nechirurgických procedur. Celkový počet estetických zákroků tak dosáhl téměř 38 milionů a oproti roku 2020 vzrostl o 42,5 procenta.

Preference přirozeného vzhledu

Zatímco v minulosti byly trendem výrazné úpravy, v posledních letech klienti klinik stále častěji preferují přirozený vzhled. S nástupem umělé inteligence se však objevuje nový trend – představa výsledku plastického zákroku podle fotografie vytvořené či upravené umělou inteligencí (AI). „Dříve pacienti přinášeli fotografie svých idolů nebo celebrit, nyní se ale otevírá další možnost – ukázat lékaři vlastní obličej vytvořený nebo výrazně upravený umělou inteligencí. Zatím nejde o masový trend, je ale pravděpodobné, že podobných požadavků bude postupně přibývat,“ řekl Pavel Horyna, plastický chirurg a primář kliniky Medicom Clinic v Praze a Ústí nad Labem.

Umělá inteligence dokáže změnit několik částí obličeje najednou

Je to tak. Chirurg přitom nemůže jednoduše „zkopírovat“ výsledek z obrazovky. „Algoritmus může během několika okamžiků upravit nos, rty, čelist, obočí, lícní kosti, pleť i proporce celého obličeje. Chirurg však musí pracovat s reálnými kostmi, svaly, tukovou tkání, kůží a jejich vzájemnými vztahy. Typickým problémem je požadavek na absolutní symetrii. AI dokáže obličej digitálně dokonale vyrovnat, lidský obličej ale přirozeně symetrický není. Asymetrie se týká kostí, svalů, postavení očí i mimiky. Chirurgicky nelze dosáhnout stoprocentní symetrie a snaha o její vytvoření může naopak vést k nepřirozenému vzhledu,“ vysvětlil chirurg.

Foto: Pixabay

AI ukazuje jenom výsledný obraz

Dalším problémem je, že AI neukazuje proces ani jeho limity, ale pouze výsledný obraz. Člověk tak nevidí, co by konkrétní zákrok obnášel, kolik zákroků by bylo třeba podstoupit nebo jak dlouho by trvalo se vygenerovanému vzhledu alespoň přiblížit. „Ve skutečnosti fotografie často kombinuje několik změn, které nemusí být na první pohled patrné. Klient pak může mít pocit, že si přeje například pouze užší nos nebo výraznější rty. Z upraveného obrazu navíc mizí přirozená textura kůže, drobné vrásky i další detaily, které jsou součástí každého skutečného obličeje a které žádná operace nedokáže jednoduše odstranit. Digitální úprava navíc nepočítá s hojením, jizvami, otoky ani s tím, jak se bude obličej v průběhu času měnit. Výsledná fotografie proto může působit jako okamžitě dosažitelný ideál, kterého lze docílit jediným zákrokem. Skutečný výsledek však vzniká postupně a vždy je ovlivněn individuální anatomií pacienta,“ zdůraznil.

Tip: Moderní operace šedého zákalu. Trvá pouhých 10 minut.

Nástroje umělé inteligence i sociální sítě mohou zvyšovat nároky na vzhled a zároveň snižovat sebevědomí. „To, že nejde pouze o teoretický problém, potvrzuje i odborná literatura a řada výzkumů. Lidé používající AI filtry mají statisticky významně vyšší očekávání ohledně toho, co dokáže plastická chirurgie změnit. Taková očekávání ale mohou následně přispět k nižší spokojenosti s reálným výsledkem operace. Problém navíc nemusí spočívat pouze v samotném používání umělé inteligence. Časté používání filtrů souvisí s nižší spokojeností s vlastními přirozenými rysy obličeje a vyšší nespokojeností s celkovým vzhledem,“ upozornil Pavel Horyna.

Další pozitiva umělé inteligence

Umělá inteligence ale přináší i pozitiva. „Upravená fotografie může fungovat jako určitý komunikační most mezi klientem a lékařem. Ten z ní může lépe pochopit, jakého estetického výsledku chce člověk dosáhnout. Klíčová však zůstává osobní konzultace. Teprve při ní lze vysvětlit, co je opravdu možné změnit, jaké jsou limity a zda je požadovaný výsledek vůbec reálný. Fotografie vytvořená algoritmem proto může být dobrým začátkem rozhovoru,“ uvedla Katarína Třísková, korektivní dermatoložka Medicom Clinic.

Právě schopnost odlišit přání od skutečného očekávání je podle odborníků zásadní. „Největším rizikem není samotná AI, ale moment, kdy člověk začne považovat digitálně vytvořený obličej za realistický cíl. Lékař by neměl posuzovat pouze fotografii, ale také motivaci klienta, očekávání a způsob, jakým svůj vzhled vnímá. Důležitou roli může mít také psychologické posouzení v případech, kdy jsou očekávání výrazně odtržená od reality,“ uzavřela lékařka.

Zdroje info: Autor, Katarína Třísková, Pavel Horyna

Náhledové foto: Pixabay