ADHD u žen. Tipy, jak jej zvládnout  

 ADHD – zkratka, která je v současnosti skloňována čím dál více a přesto ji stále předchází stigmatizace a zkreslený pohled založený na náhledech z minulosti. Porucha pozornosti (s hyperaktivitou či bez ní) je neurovývojový syndrom, jež zatěžuje ve stejné míře muže i ženy. U druhé skupiny však poslední roky ukazují, že dřívější výzkumy svým nastavením diagnózu u žen masivně přehlíželi, což se nyní naštěstí mění.

Pravdy a nepravdy o ADHD

Ve společnosti je stále rozšířen zastaralý názor, že ADHD je především syndromem malých dětí, nejčastěji neposedných a “zlobivých” chlapců, a takto bylo k diagnóze i dlouhé roky přistupováno. To, že děti a adolescenti z ADHD nevyrostou, je poměrně nová informace, kterou se výzkumy podařilo podložit v roce 2013. Až 60 procent lidí si potíže spojené s ADHD nese i v dospělosti, což výrazně ovlivňuje kvalitu života zhruba 3 % světové dospělé populace, jenž s tímto nastavením mozku žijí. Ale ne všichni o své diagnóze vědí a s vnitřním neklidem či rozpadajícími se vztahy se potýkají, aniž by tušili proč. Upozorňuje na to i podcast o nediagnostikovaném ADHD u dospělých.

Odlišnosti ženského ADHD

Mnoho příznaků ADHD se u žen projevuje jinak, než se v původních výzkumech (sledující především muže) udávalo. Většina děvčat nemá v dětství projevy hyperaktivity, ale spíše tvz. nepozorný podtyp (dříve ADD), kdy mají problém se soustředit, často utíkají do denního snění či zapomínají. V dospívání a dospělosti se tyto rysy přesouvají socializací hlouběji pod povrch, přechází ve stálý vnitřní neklid, emocionální nestabilitu a roztěkanost myšlenek. Mnoho žen u sebe také pozoruje silný perfekcionismus, vzhledem k dětství, kdy byly stále napomínány za svou roztržitost, a tak se v pracovním i osobním životě vystavují nesmyslně vysokým nárokům, které často vedou k vyhoření. Takovýto “balíček” často vede k problémům se sebevědomím.

Obvyklé je zaměňování příznaků ADHD s jinými diagnózami, které jsou ale spíš neléčeným ADHD a životem plným překážek násobeny, například s depresemi a úzkostí, často i OCD nebo sociální fobií.

Mozek s ADHD své nositelce většinou přináší silnější schopnost kreativity, nadšení do nových věcí, zesílenou empatii, neotřelé nápady nebo schopnost hyperfokusu (hluboké ponoření se do témat, jež člověka zajímají).

Jak pracovat a žít s ADHD

Pochopení syndromu a jeho bližší poznání je základem, který pomáhá na cestě životem s touto diagnózou. Primárním terapeutickým směrem, který je v současnosti doporučován lidem s ADHD, je kognitivně – behaviorální terapie, jenž se zaměřuje na postupné učení a opakování metod s nácvikem situací, které s ADHD přicházejí, abychom je v reálném životě lépe zvládali. Další možnou cestou je využití medikace zmírňující příznaky tohoto syndromu, a která je v České republice čím dál dostupnější i pro dospělé, a to v několika různých formách. Každodenní fungování lze také usnadnit osvědčenými metodami a přístupy, které máme odzkoušené na vlastní kůži.

Tipy na lepší fungování s ADHD

• zapisování si důležitých věcí (do diáře, na lístečky či jako připomínky do mobilního telefonu)
• specifické plánování – je podstatně lepší plánovat si čas v návaznostech spíše než v časových mezích “od-do” (pokud si člověk s ADHD řekne, že něco bude od tolika do tolika hodin dělat a zrovna mu to hlava nedovolí, bere to jako selhání, což při opakování situace silně ovlivňuje sebevědomí)
• pravidelná denní rutina (pokud se to člověku podaří zautomatizovat, ušetří mu to spoustu potřebné energie)
• rozkouskovávání úkolů do malých celků
• prokládání povinností příjemnými prožitky (přestávky, odměny, čas pro sebe)
• plnění jednoduchých úkolů hned, tzn. nezačínat tím nejsložitějším
• využívat vhodně chvíle, kdy člověk cítí hodně energie, a dovolit si odpočívat při propadech (to platí i o hodnotách sociální energie, kdy lidé s ADHD někdy cítí silnou potřebu společnosti, jindy zase úplné přehlcení a potřebují se distancovat)
• vnímat vlastní potřeby (nezapomínat jíst a pít, což se může při hyperfokusu snadno stávat)
• vyčlenit si čas na jednu činnost (pokud se mozek soustředí na více věcí najednou, rozjíždí se kolotoč myšlenek a přichází nesoustředěnost)
• snížit perfekcionismus a nutnost výkonu (učit se přijímat vše tak, jak přichází)
• naučit se odlišným typům relaxace – mozek lidí s ADHD na úplný klid reaguje odlišně než mozek neurotypických lidí, proto je třeba u spánkové hygieny cíl narušit tok myšlenek například pravidelným posloucháním zklidňujících podcastů, koukat na jednoduchý seriál či se začíst do knížky (mnohým pomáhá i tzv. white noise)
• promluvit si se svými blízkými o ADHD a vysvětlovat, co to obnáší
• vyhledávat svépomocné skupiny a sdílet své prožitky
• hledat nová prostředí pro řešení problémů (někdy lidé s ADHD vyřeší více při procházce nebo například při řízení než když půjdou na klasickou schůzku do kavárny, kde se jejich mozek upíná na všechny okolní detaily)
• mít u sebe něco, s čím si může člověk hrát, zaměstnat ruce
• do svého dne je dobré zařadit sportovní vyžití (zajímavostí je také to, že mnoho lidí s ADHD je hypermobilní)
• a především se neobviňovat za nastavení mozku, které člověk nemůže ovlivnit

Náhledové foto: Freepik