Jaroslav Lachký: Světlo do velké míry ovlivňuje zdraví střev

Zdraví je to nejdůležitější, co máme. Ostatně si neustále přejeme hodně zdraví, hlavně zdraví a podobně. V každém případě má na naše zdraví vliv spousta různých faktorů, často i těch, o nichž bychom si to vůbec nemysleli. Jako příklad můžeme uvést světlo. Právě ono je schopno do značné míry ovlivnit zdraví našich střev. Jak? Na to jsem se zeptal odborníka Jaroslava Lachkého, zakladatele společnosti EasyLight Mitochondriak.

Únava, podrážděnost či nadýmání a pomalé trávení. Asi nejčastější problémy, s nimiž se setkáváme. Souhlasíte, nebo byste ještě nějaký přidal?

Ano, souhlasím. K těmto obtížím bych ještě přidal poruchy spánku, kolísání energie během dne, mentální mlhu, úzkost a pocit, že tělo „nejede na plný výkon“. Mnoho lidí má pocit, že dělají všechno správně, jedí zdravě, hýbou se, a přesto jsou stále unavení. Často ale řeší důsledek, ne příčinu. Tou bývá narušený cirkadiánní rytmus a energetika buněk, konkrétně mitochondrií, které jsou něco jako malé elektrárny našeho těla. Také bych rád zmínil, že naše tělo přirozeně obnovuje celou střevní výstelku přibližně každých 24 až 72 hodin. Ale pouze za předpokladu funkčního cirkadiánního rytmu. Pokud je tento proces narušený, ve střevě zůstávají nefunkční enterocyty, zbytky potravy, střevo se stává více „propustné“ a právě zde časem začínají problémy.

Jakou roli hraje v těchto potížích světlo?

Krátká odpověď je, že primární. Světlo je základní biologický signál. Řídí naše hormony, trávení, spánek i tvorbu energie. Červené spolu s infračerveným světlem jsou zároveň ta spektra, která podporují tvorbu hormonu melatoninu přímo v mitochondriích, který následně udržuje mitochondrie zdravé a také náš cirkadiánní rytmus.
Pokud máme nedostatek přirozeného světla a k tomu večer sedíme pod modrým světlem obrazovek, mitochondrie se nestíhají obnovovat a spolu s nimi ani naše enterocyty. Mitochondrie jsou na světlo extrémně citlivé, reagují na něj podobně jako solární panely.

Důležitá je tedy osa střevo–mozek. Je to tak?

Přesně tak. Střevo a mozek jsou propojené nejen nervově a hormonálně, ale i energeticky skrze vodu a bloudivý nerv. „Náš mozek má v oblasti tzv. area postrema přímé propojení na bloudivý nerv a tato oblast zároveň patří mezi tzv. circumventrikulární orgány, které nemají klasickou hematoencefalickou bariéru.“ Ve střevě se nachází obrovské množství mitochondrií a bakterií, které spolu komunikují prostřednictvím elektrických, biofotonických a chemických signálů. Mnoho lidí ani neví, že mitochondrie i samotné bakterie (mikrobiom) žijící ve střevě neustále vyzařují světlo, tzv. biofotony, a tím dávají střevní výstelce a buňkám v ní signály. Pokud je střevo „unavené“, zanícené nebo dehydratované, tato komunikace se naruší a mozek to vnímá jako únavu, podrážděnost nebo zastřené myšlení.

Foto: se svolením Easy Light Mitochondriak

Co říkají o vlivu světla studie?

Studie dnes poměrně konzistentně ukazují, že červené a infračervené světlo dokáže příznivě ovlivnit mitochondrie, tedy „energetické elektrárny“ buněk. Když mitochondrie fungují lépe, obvykle se to projeví vyšší buněčnou energií, lepší regenerací a nižší mírou zánětlivých signálů. Nejde o žádnou ezoteriku, ale o biofyziku. Fotony jsou vstupní informace, která mění tok elektronů a redoxní rovnováhu v buňce.
Zároveň se ukazuje, že střevo a jeho epitel jsou extrémně citlivé na časování, protože cirkadiánní rytmus řídí obnovu střevní výstelky a její regeneraci. Když je cirkadiánní rytmus narušený (ráno málo denního světla, večer hodně modrého), tělo se chová, jako by byl stále „den“, spánek se rozpadá, trávení se zpomaluje a osa střevo–mozek se rozlaďuje.

Pokud byste chtěl i několik zdrojů, například:

Stokes et al., „The Circadian Clock Gene BMAL1 Coordinates Intestinal Regeneration“ (Cell Mol Gastroenterol Hepatol, 2017)
DOI: 10.1016/j.jcmgh.2017.03.011 (PubMed: PMID 28593182)

Parasram et al., „Intestinal stem cells exhibit conditional circadian clock function“ (Stem Cell Reports, 2018)
DOI: 10.1016/j.stemcr.2018.10.010

Berger et al., „Mitochondrial function controls intestinal epithelial stemness and proliferation“ (Nature Communications, 2016)
DOI: 10.1038/ncomms13171 (PubMed: PMID 27786175)

Jackson & Theiss, „Gut bacteria signaling to mitochondria in intestinal inflammation and cancer“ (Gut Microbes, 2020)
DOI: 10.1080/19490976.2019.1592421 (PubMed: PMID 30913966)

Moderní život na světlo tak nějak zapomíná. Souhlasíte?

Ano, přesně tak. Většinu dne trávíme v interiérech, pod umělým osvětlením, a večer se „koupeme“ v modrém světle. Evolučně jsme ale nastaveni na slunce, východ, západ a infračervené spektrum. Když tento rytmus dlouhodobě ignorujeme, tělo se snaží přizpůsobit, ale platí za to únavou a dysbalancí.
My lidé jsme jediný natolik „inteligentní“ živočich, který své prostředí dokázal modernizovat, aby si ulehčil život, a zároveň natolik „hloupý“, že v něm žijeme a myslíme si, že to nebude mít žádné důsledky.

Jaroslav Lachký: Foto se svolením Jaroslava Lachkého

Kdy dokáže světelná terapie pomoci?

Nejčastěji při dlouhodobé únavě, poruchách spánku, trávicích potížích, bolestech, svalových problémech a při rekonvalescenci. Světlo nepůsobí jako tabletka, ale jako informace. A vždy je důležitá konzistence. Světlo pomáhá tělu aktivovat vlastní regenerační mechanismy, zejména na úrovni mitochondrií a nervového systému.

Světlo přesto nelze brát jako náhradu jiné léčby…
Paradoxně existují studie, které se tím zabývaly a ukázaly, že světlo je v mnoha případech stejně efektivní jako chemické léky či terapie, nicméně obecně platí, že ne. Světelná terapie není náhradou medicíny, ale jejím doplňkem. Světlo je něco, co nás během evoluce formovalo a má na nás přímý vliv dodnes. Vnímám ho jako základní biologický nástroj, podobně jako spánek, vodu, stravu nebo pohyb. Pokud je zanedbáme, žádná léčba nebude fungovat optimálně.

Co vy, vyzkoušel jste už onen vliv světla? Předpokládám, že ano.

Ano, je to součást mého každodenního života a oblasti biofyziky, cirkadiánního rytmu a kvantové biologie se věnuji už více než deset let. Se světlem pracuji cíleně a dlouhodobě. Zároveň je pro mě zábavné sledovat trendy, protože když jsem u nás na Slovensku začal nosit brýle proti modrému světlu a věnovat se této problematice, všichni řešili jen biohacking nebo stravu. Za posledních zhruba pět let se to ale obrátilo a téměř každý přichází na to, že světlo je to nejdůležitější.

Foto: Pixabay

Co byste mi doporučil na nespavost? Jednalo by se také o světelnou terapii. Pomohla by mi?

Začal bych u základů. Ranní denní světlo do očí, ideálně zhruba hodinu po východu slunce být venku na slunci. Večer blokovat modré světlo a vytvořit si konzistenci, tedy vstávat a chodit spát ve stejný čas. Pokud během dne nemůžete být často na slunci, doporučuji přidat vhodné červené nebo infračervené světlo. Také bych doporučil nasnídat se přibližně do hodiny po probuzení a večeřet alespoň čtyři a více hodin před spaním.
Následně se váš cirkadiánní rytmus zlepší a vedlejším efektem bude to, že budete rychle usínat, kvalitně spát a každé ráno budete mít pravidelnou stolici.
Od tohoto bodu se kapacita těla a regenerace zlepší.

Děkuji za rozhovor

Zdroje info: Autentický rozhovor s osobností